Domů     Medicína
Sexmise na obzoru: Muži na vymření?
21.stoleti 19.8.2009

Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte – tedy včetně tohoto textu!Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetně tohoto textu!

Možná si některý z našich čtenářů vzpomene na polský film z osmdesátých let Sexmise. Jeho hlavní mužští hrdinové se ocitnou v budoucnosti, kde již žijí pouze ženy. Muži na Zemi totiž vyhynuli, ženy se staly zcela soběstačnými a „silnější pohlaví“ je pro ně nepřítelem číslo jedna. Byla to velmi povedená komedie. Ovšem co když se takový scénář stane realitou?

Mužská dědičná informace je uložena na chromozomy Y. Jenže tento chromozom pomalu slábne a slábne. V konečném důsledku muži mohou dokonce vyhynout. Mají radikální feministky otevírat šampaňské? S tím ať raději ještě počkají – pokud muži díky slábnoucímu chromozomu Y vyhynou, stane se tak za dlouhé miliony let.

Fatální úbytek genů

Každý z nás si nese od svých rodičů dědičnou informaci, která je zapsána na dvojité šroubovici kyseliny deoxyribonukleové (DNA) 3,2 miliardy písmen genetického kódu. Informace je uložena na 46 chromozomech, okolo kterých je DNA navinutá podobně jako nit na cívce. Každý rodič se na tvorbě informace podílí rovnou polovinou, chromozomy se tak vypárují – kromě jednoho pohlavního páru který může být nesourodý. Ženy disponují chromozomem X, muži jsou označeni Ypsilonem. Ženy dědí po jednom chromozomu X od otce i matky a konstelaci jejich pohlavních chromozomů lze zapsat jako XX. Muži dědí od matky chromozom X a od otce chromozom Y, dívky pak do své výbavy obdrží dvě X. Lidské embryo je z počátku připraveno na obě pohlavní možnosti a zpočátku se na něm objevují zárodky mužských i ženských pohlavní orgány. Až teprve poté je genově určena cesta, kterou se embryo vydá.
V současnosti je ženský chromozom X podstatně silnější než mužský chromozom Y. Před 300 miliony let byl Y stejně silný jako X, oba měly okolo 1400 genů. Chromozom Y však od té doby trpěl svoji výlučností, s „ikskem“ si může předat sotva 5 % informací, zbytek svých „problémů“ si musel vyřešit sám. Výsledek? Ze 1400 genů je v současnosti pouhých 45.

Nic není ztraceno

Britská vědkyně Jennifer Gravesová, která se daným problémem zabývá, naznačuje, že chromozom Y zmizí v propadlišti dějin za 5 milionů let. „Velká otázka je, co bude potom,“ podotkla badatelka. Jestli v té době ještě bude nějaké lidstvo existovat, bude skutečně tvořeno jen ženami?
Není to nutné. Lidstvo se může přiučit u krys nebo hrabošů. Některé jejich druhy vegetují bez chromozomu Y a nezdá se, že by tím samci nějak zvlášť trpěli. „Práci chromozomu Y muselo převzít něco jiného a my bychom rádi věděli co,“ řekla Gravesová. Zároveň upozornila i na to, že genetika člověka se v daleké budoucnosti může vydat nějakou nečekanou cestou a může se objevit nějaký nový druh lidských bytostí.

Mohou muži z žen zhloupnout?

Výzkumy týkající se pohlaví jsou mezi vědci oblíbené. Jeden takový uskutečnili i nizozemští psychologové. Netýkal se tak osudových témat, jako že by jedno pohlaví zcela vymřelo. Vědci se zaměřili na mužské myšlení během kontaktu ze ženou. A zjistili zajímavou věc: Při setkání s atraktivní ženou mužům klesá inteligence – dočasně sice, ale přece jen. Pokud muž potká krásnou dívku, zásadně se mu omezuje schopnost uvažovat. Muži se příliš soustředí na to, aby zanechali dobrý dojem, a vše ostatní ustupuje do pozadí. Opačně to ale nefunguje. Ženy sice také rády dobrý dojem zanechají, ale dokáží se soustředit na více věcí najednou, tudíž jejich duševní schopnosti v podobných situacích zůstávají beze škod.

Související články
Nový výzkum, který se zaměřil na studium dvojčat, odhalil genetické rysy, které mohou signalizovat nástup roztroušené sklerózy dlouho předtím, než se u člověka projeví příznaky této nemoci. Změny v genové aktivitě imunitních buněk mohou pomoci označit lidi, kteří mají roztroušenou sklerózu, aniž by o tom věděli. Roztroušená skleróza (sclerosis multiplex) je chronické autoimunitní onemocnění, při […]
Nedávný objev britských vědců přinesl zcela nový pohled na bakterii Fusobacterium, která se běžně vyskytuje v ústech. Tato bakterie, dříve spojovaná spíše s negativními účinky, například s progresí rakoviny střev, nyní ukazuje svou potenciální schopnost „rozpouštět“ určité typy rakovinných buněk. Na obzoru se tak rýsuje převratná léčba nádorových onemocnění, byť je potřeba ještě další výzkum. […]
Rozvíjející se věda, zvaná epigenetika, naznačuje, že účinky traumatu, ať už se jedná o válku, genocidu, zneužívání či hladomor, mohou být zřejmě předávány z jedné generace na druhou, protože změní způsob zapínání a vypínání genů u potomků. Je to pro lidstvo přínosem, nebo zátěží, se kterou je třeba se vyrovnat? Epigenetika se zabývá tím, jak […]
Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci […]
Virus marburg vyvolává hemoragickou horečku marburg, jejíž mortalita dosahuje až 90 %. Proti nemoci neexistuje lék ani schválená vakcína. Nyní vypukla epidemie nemoci ve Rwandě. Pokud by se nákaza šířila dále, jsou odborníci, kteří pracují na vývoji vakcín, ochotni poskytnout očkovací látky, které již prošly klinickou studií, rwandské vládě, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz