Domů     Medicína
Sexmise na obzoru: Muži na vymření?
21.stoleti 19.8.2009

Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte – tedy včetně tohoto textu!Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetně tohoto textu!

Možná si některý z našich čtenářů vzpomene na polský film z osmdesátých let Sexmise. Jeho hlavní mužští hrdinové se ocitnou v budoucnosti, kde již žijí pouze ženy. Muži na Zemi totiž vyhynuli, ženy se staly zcela soběstačnými a „silnější pohlaví“ je pro ně nepřítelem číslo jedna. Byla to velmi povedená komedie. Ovšem co když se takový scénář stane realitou?

Mužská dědičná informace je uložena na chromozomy Y. Jenže tento chromozom pomalu slábne a slábne. V konečném důsledku muži mohou dokonce vyhynout. Mají radikální feministky otevírat šampaňské? S tím ať raději ještě počkají – pokud muži díky slábnoucímu chromozomu Y vyhynou, stane se tak za dlouhé miliony let.

Fatální úbytek genů

Každý z nás si nese od svých rodičů dědičnou informaci, která je zapsána na dvojité šroubovici kyseliny deoxyribonukleové (DNA) 3,2 miliardy písmen genetického kódu. Informace je uložena na 46 chromozomech, okolo kterých je DNA navinutá podobně jako nit na cívce. Každý rodič se na tvorbě informace podílí rovnou polovinou, chromozomy se tak vypárují – kromě jednoho pohlavního páru který může být nesourodý. Ženy disponují chromozomem X, muži jsou označeni Ypsilonem. Ženy dědí po jednom chromozomu X od otce i matky a konstelaci jejich pohlavních chromozomů lze zapsat jako XX. Muži dědí od matky chromozom X a od otce chromozom Y, dívky pak do své výbavy obdrží dvě X. Lidské embryo je z počátku připraveno na obě pohlavní možnosti a zpočátku se na něm objevují zárodky mužských i ženských pohlavní orgány. Až teprve poté je genově určena cesta, kterou se embryo vydá.
V současnosti je ženský chromozom X podstatně silnější než mužský chromozom Y. Před 300 miliony let byl Y stejně silný jako X, oba měly okolo 1400 genů. Chromozom Y však od té doby trpěl svoji výlučností, s „ikskem“ si může předat sotva 5 % informací, zbytek svých „problémů“ si musel vyřešit sám. Výsledek? Ze 1400 genů je v současnosti pouhých 45.

Nic není ztraceno

Britská vědkyně Jennifer Gravesová, která se daným problémem zabývá, naznačuje, že chromozom Y zmizí v propadlišti dějin za 5 milionů let. „Velká otázka je, co bude potom,“ podotkla badatelka. Jestli v té době ještě bude nějaké lidstvo existovat, bude skutečně tvořeno jen ženami?
Není to nutné. Lidstvo se může přiučit u krys nebo hrabošů. Některé jejich druhy vegetují bez chromozomu Y a nezdá se, že by tím samci nějak zvlášť trpěli. „Práci chromozomu Y muselo převzít něco jiného a my bychom rádi věděli co,“ řekla Gravesová. Zároveň upozornila i na to, že genetika člověka se v daleké budoucnosti může vydat nějakou nečekanou cestou a může se objevit nějaký nový druh lidských bytostí.

Mohou muži z žen zhloupnout?

Výzkumy týkající se pohlaví jsou mezi vědci oblíbené. Jeden takový uskutečnili i nizozemští psychologové. Netýkal se tak osudových témat, jako že by jedno pohlaví zcela vymřelo. Vědci se zaměřili na mužské myšlení během kontaktu ze ženou. A zjistili zajímavou věc: Při setkání s atraktivní ženou mužům klesá inteligence – dočasně sice, ale přece jen. Pokud muž potká krásnou dívku, zásadně se mu omezuje schopnost uvažovat. Muži se příliš soustředí na to, aby zanechali dobrý dojem, a vše ostatní ustupuje do pozadí. Opačně to ale nefunguje. Ženy sice také rády dobrý dojem zanechají, ale dokáží se soustředit na více věcí najednou, tudíž jejich duševní schopnosti v podobných situacích zůstávají beze škod.

Související články
Medicína 18.3.2025
Tím, jak se lidé dožívají stále vyššího věku, se jich značná část potýká s neurodegenerativními onemocněními, jako jsou stařecká demence či Alzheimerova choroba. Aktuálně neexistuje účinný nástroj k časné detekci těchto problémů, lidé tak podporu, kterou si jejich zdravotní stav zaslouží, získávají až se zpožděním. To by do budoucna mohl změnit jednoduchý a bezbolestný test! […]
Medicína 16.3.2025
Konopí je jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních látek na světě, a i proto jsou jeho dlouhodobé účinky na lidské zdraví předmětem intenzivního výzkumu. Nejnovější studie naznačuje, že užívání látek obsažených v konopí může být spojeno s epigenetickými změnami, tedy s úpravami v regulaci genů, které ovlivňují fungování organismu, aniž by měnily samotnou DNA. Tým vědců z […]
Medicína 14.3.2025
Na světě žije asi 40 milionů lidí s nákazou HIV, z toho dvě třetiny v Africe. Moderní léky již umí infekci potlačit, ale nakaženého viru nezbaví. Ročně se jím pak nově nakazí asi milion lidí, přičemž vakcína je stále v nedohlednu. Nyní ale začalo svítat na lepší časy. Nový injekčně podávaný lék zvaný lenacapavir totiž […]
Medicína 14.3.2025
Nová studie, za kterou stojí tým vedený Sebastiaanem van Heeschem z Oncode Institute v nizozemském Utrechtu, odhalila v lidském genomu celou armádu „podměrečných“ genů, kódujících takzvané mikroproteiny, jež jsou tvořené méně než stovkou aminokyselin, o nichž se dříve vědci domnívali, že nejsou příliš důležité. Mýlili se! Lidský genom je souhrnem veškeré genetické informace zapsané v […]
Medicína 11.3.2025
Mnozí z nás mají v živé paměti covidové testování. Hlavní roli v něm sehrály tak zvané antigenní testy, lépe řečeno laterální průtokové testy, jejichž nespornou výhodou byla rychlost v určení, zda je či není člověk nakažen. Jejich spolehlivost se však různila. O té doby ušly překotným vývojem, dnes jsou proto využívány nejen k diagnostice nemocí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz