Domů     Medicína
Sexmise na obzoru: Muži na vymření?
21.stoleti 19.8.2009

Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte – tedy včetně tohoto textu!Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetně tohoto textu!

Možná si některý z našich čtenářů vzpomene na polský film z osmdesátých let Sexmise. Jeho hlavní mužští hrdinové se ocitnou v budoucnosti, kde již žijí pouze ženy. Muži na Zemi totiž vyhynuli, ženy se staly zcela soběstačnými a „silnější pohlaví“ je pro ně nepřítelem číslo jedna. Byla to velmi povedená komedie. Ovšem co když se takový scénář stane realitou?

Mužská dědičná informace je uložena na chromozomy Y. Jenže tento chromozom pomalu slábne a slábne. V konečném důsledku muži mohou dokonce vyhynout. Mají radikální feministky otevírat šampaňské? S tím ať raději ještě počkají – pokud muži díky slábnoucímu chromozomu Y vyhynou, stane se tak za dlouhé miliony let.

Fatální úbytek genů

Každý z nás si nese od svých rodičů dědičnou informaci, která je zapsána na dvojité šroubovici kyseliny deoxyribonukleové (DNA) 3,2 miliardy písmen genetického kódu. Informace je uložena na 46 chromozomech, okolo kterých je DNA navinutá podobně jako nit na cívce. Každý rodič se na tvorbě informace podílí rovnou polovinou, chromozomy se tak vypárují – kromě jednoho pohlavního páru který může být nesourodý. Ženy disponují chromozomem X, muži jsou označeni Ypsilonem. Ženy dědí po jednom chromozomu X od otce i matky a konstelaci jejich pohlavních chromozomů lze zapsat jako XX. Muži dědí od matky chromozom X a od otce chromozom Y, dívky pak do své výbavy obdrží dvě X. Lidské embryo je z počátku připraveno na obě pohlavní možnosti a zpočátku se na něm objevují zárodky mužských i ženských pohlavní orgány. Až teprve poté je genově určena cesta, kterou se embryo vydá.
V současnosti je ženský chromozom X podstatně silnější než mužský chromozom Y. Před 300 miliony let byl Y stejně silný jako X, oba měly okolo 1400 genů. Chromozom Y však od té doby trpěl svoji výlučností, s „ikskem“ si může předat sotva 5 % informací, zbytek svých „problémů“ si musel vyřešit sám. Výsledek? Ze 1400 genů je v současnosti pouhých 45.

Nic není ztraceno

Britská vědkyně Jennifer Gravesová, která se daným problémem zabývá, naznačuje, že chromozom Y zmizí v propadlišti dějin za 5 milionů let. „Velká otázka je, co bude potom,“ podotkla badatelka. Jestli v té době ještě bude nějaké lidstvo existovat, bude skutečně tvořeno jen ženami?
Není to nutné. Lidstvo se může přiučit u krys nebo hrabošů. Některé jejich druhy vegetují bez chromozomu Y a nezdá se, že by tím samci nějak zvlášť trpěli. „Práci chromozomu Y muselo převzít něco jiného a my bychom rádi věděli co,“ řekla Gravesová. Zároveň upozornila i na to, že genetika člověka se v daleké budoucnosti může vydat nějakou nečekanou cestou a může se objevit nějaký nový druh lidských bytostí.

Mohou muži z žen zhloupnout?

Výzkumy týkající se pohlaví jsou mezi vědci oblíbené. Jeden takový uskutečnili i nizozemští psychologové. Netýkal se tak osudových témat, jako že by jedno pohlaví zcela vymřelo. Vědci se zaměřili na mužské myšlení během kontaktu ze ženou. A zjistili zajímavou věc: Při setkání s atraktivní ženou mužům klesá inteligence – dočasně sice, ale přece jen. Pokud muž potká krásnou dívku, zásadně se mu omezuje schopnost uvažovat. Muži se příliš soustředí na to, aby zanechali dobrý dojem, a vše ostatní ustupuje do pozadí. Opačně to ale nefunguje. Ženy sice také rády dobrý dojem zanechají, ale dokáží se soustředit na více věcí najednou, tudíž jejich duševní schopnosti v podobných situacích zůstávají beze škod.

..
Související články
Svět si nedávno prošel pandemií covidu, každoročně se objevují chřipkové epidemie a obavy vzbuzuje i ptačí chřipka. Kontrola šíření virů tak zůstává i nadále globální výzvou. Vědci z University of Pennsylvania se pokusili vyvinout antivirovou žvýkačku bránící přenosu viru chřipky či herpes simplex mezi lidmi. Vyrobená je z luštěniny! Předtím, než vypukla pandemie covidu, používal […]
Demence souvisí se ztrátou paměti, zmateností a kognitivními problémy. To se ví. Co když ale první varovné signály nepocházejí z mozku, ale z očí? Nedávná vědecká studie ukázala, že změny ve zrakovém vnímání mohou předpovědět demenci až 12 let před její oficiální diagnózou. Zjištění otevírají dveře novým možnostem včasné detekce a prevence neurodegenerativních onemocnění. Zrak […]
Invazivní biopsie neboli odebrání malého kousku tkáně z míst, kde předchozí zobrazovací metody neposkytly jasnou informaci o tom, zda pacient trpí rakovinou či nikoliv, by se v blízké budoucnosti mohla stát minulostí. Nahradit by ji mohli miniroboti schopní pořídit snímky přímo z nitra vašeho těla. První takový robot, označovaný jako OME (oloidní magnetický endoskop), vznikl […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že vyšší koncentrace jemných částic PM10 a PM2.5 mohou snižovat riziko vzniku melanomu, nejnebezpečnějšího typu rakoviny kůže. Mechanismus je jednoduchý: částice v ovzduší blokují ultrafialové […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz