Mozek badatelé zkoumají už přes 150 let, ale právě poslední léta přinášejí stále čerstvé novinky. Přirovnávají ho k nasáklé houbě, která řídí vše, co člověk dělá. Mají pravdu v tom, že onu úžasnou mozkovou hmotu tvoří 78 % vody. V poslední době se objevují hypotézy, že nemáme mozek jen jeden, ale hned tři.
Anatomie: Mozek si můžeme představit jako šťavnatý grapefruit o hmotnosti – u dospělého člověka – cca 1500 g, Je částí centrálního nervového systému, uloženou v lebeční dutině, která ho chrání před možným zraněním. Mezi jeho několika částmi dominuje velký mozek (telencefalon). Umožňuje smyslové vnímání, myšlení a tělesný pohyb. Tvoří ho dvě asymetrické polokoule (hemisféry – viz) s laloky (viz). Na povrchu mozku v kůře mozkové (viz) uvidíme výrazné rýhy a závity. (Vzhledem to připomíná vlašský ořech.) Dalšími částmi jsou mezimozek (diencefalon), střední mozek (mezencefalon) a mozeček. (Má na starosti podvědomé činnosti – hlavně koordinaci pohybu, rovnováhu. Vstupní signály zpracovává talamus (viz), zatímco hypotalamus mj. zabezpečuje regulaci tělesné teploty.) Nechybí ani Varolův most (zadní část zadního mozku) a prodloužená mícha (medulaa oblongata), která plynule přechází do míchy páteřní. Mozkový kmen spojuje zbytek mozku s míchou a obsahuje nervová centra, která řídí základní životní pochody (srdeční tep, dýchání…). V mozku se liší tzv. šedá a bílá hmota mozková (viz).
Buňky nervové (neurony) – základní jednotka nervového systému. Mají výběžky, které buď přijímají elektrické vzkazy od ostatních neuronů, svalů či žláž, nebo je k nim naopak vysílají. V mozku je průměrně 100 miliard (!) neuronů. Přitom každý z nich může vytvořit až 20 000 spojení (synapsí). Výzkumníci odhadují, že každý den mám ubude 85 000 nervových buněk mozku, což je za rok 31 milionů. Rozruch nedávno vyvolalo zjištění, že stárnoucím lidem se v mozku mohou vytvářet nové neurony, což věda dosud popírala!
Činnost mozku (stejně jako celého nervového systému) vyžaduje elektrickou aktivitu, která se šíří povrchem buněk jako zápalná šňůra, ovšem výrazně rychleji. Dalším předpokladem je přítomnost chemických látek (neuromediátorů), umožňujících chemickou komunikaci buněk. Třetí podmínkou je souhra všech procesů v čase a prostoru.
Dětský mozek – u novorozence má hmotnost 350–400 g. Během vývoje plodu se v 1. polovině těhotenství vytváří každou minutu (!) cca 250 000 nových neuronů. Už v útlém dětství se mozek snaží pracovat logicky. Dokazuje to mj. fakt, že malé děti už většinou mluví gramaticky správně, což podle nejnovějších poznatků přejímají z odposlechu dospělých.
Energie pro mozek, který je „hladový“. Tvoří pouhá dvě procenta hmotnosti těla, avšak spotřebuje kolem 20 % veškeré energie, kterou má náš organismus k dispozici. Nejraději konzumuje vydatné bílkoviny. Čistou glukózu mu poskytují ovesné vločky, celozrnné pečivo a těstoviny, obilné kaše, luštěniny a výrobky z nich, ovoce a zelenina. Dále má chuť na zinek (mj. tykvová jádra), železo (ořechy, brokolice, sušené ovoce aj.), hořčík (mj. kakao, hořká čokoláda, ořechy). Pro rozvoj mozku po narození je důležitý cholin, který nabízejí mj. arašídy, sója, květák, brokolice, citrusy…
Funkce mozku vědci dosud jednoznačně nedefinovali. Za základní se považuje zpracování a ukládání informací, kontrola polohy těla a pohybu, kontrola hormonální regulace a také rozhodování. Lapidárně lze tedy shrnout, že do mozku se ze všech míst našeho těla nonstop, tedy i když spíme, sbíhají rozmanité informace, mozek je koordinuje a vhodně na ně reaguje.
Gliové buňky – podpůrné buňky nervové (viz), které mají chránit neurony. Nevzrušivé buňky, které se nacházejí mezi neurony nebo okolo nich, podle dosavadních představ tvoří asi polovinu všech buněk v nervovém systému. Pozor: Někteří vědci však nyní vyslovují názor, že gliových buněk může být 10 až 50krát víc než buněk nervových, které chrání.
Hemisféry (polokoule) propojuje svazek nervů (mozkový trámec či svorové těleso), takže spolu mohou komunikovat. Ovšem každá z nich vykonává odlišnou náplň práce. PRAVÁ vidí obraz jako celek. Dokáže tvořit, přenáší umělecké schopnosti, takže pracuje s obrazy, barvami, se symboly. Umí neomezeně vnímat, nezná pojem strach a nesoudí. LEVÁ analyzuje, logicky přemýšlí v detailech, je časově orientována, kontroluje, vynáší soudy a názorová přesvědčení. Levá má prý být dominantní, protože je zde i centrum řeči. Neurochirurgové ji proto neradi operují. Nejnovější hypotézy však tvrdí, že v průběhu vývoje dochází mezi hemisférami k výraznému posunu funkcí.
Choroby mozku: Na 20 % počtu obyvatel nad 80 let postihuje demence spojená se ztrátou paměti, zanedbáváním vzhledu, pomočováním. Přes 55 % případů demence je výsledkem časně nebo později počínající nevyléčitelné Alzheimerovy choroby. Tu způsobuje poškození mozku dané produkcí abnormální bílkoviny – amyloidu. Další strašákem je Parkinsonova nemoc. Podle údajů z roku 2009 toto degenerativní onemocnění mozku už postihuje jednoho z 200 lidí po šedesátce. Nemoc mj. způsobuje slabost a ztuhnutí svalů. Dalším postižením mozku je mj. i roztroušená skleróza a epilepsie, kterou nyní trpí každý dvoustý člověk.
Infarkt mozku (mozková mrtvice) – je způsoben poškozením zásobování mozku krví nebo krvácením na povrch či do hloubky mozkové tkáně. Na 30 % postižených umírá, obdobný počet skončí s nějakou vadou (např. řeči, pohybu) a jen jedna třetina se zotaví dobře. Infarkt kamarádí s vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Varovné příznaky mj.: necitlivost tváře, paže či dolní končetiny na jedné polovině těla, potíže s mluvením, rozmazané vidění či ztráta zraku, náhlé problémy s chůzí či závratě, náhlé bolesti hlavy. Pozor: Nejnovější poznatky ukazují, že se zdravím cév zásobujících mozek se úzce pojí stav chrupu a hygiena ústní dutiny! Větší riziko tedy hrozí lidem, kteří mají méně zubů vinou paradentózy!
Jistota ochrany: Mozek je neustále pod tlakem oxidačního stresu. Mají ho na svědomí miliony volných radikálů vznikajících při procesu spalování glukózy a tvorbě energie. Náš mozek potřebuje základní ochranné látky: vitamin C (hlavně ovoce a zelenina), vitamin E (ořechy, olejnatá semena, rostlinné oleje), karotenoidy (mj. rajčata, paprika, brokolice, špenát), polyfenoly (z lesních plodů, červené řepy, třešní, rybízu, ale třeba i hořké čokolády, kakaa a koření) a kyseliny listové (vitamin B9 – listová zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny, citrusy). Přímo balzámem pro srdce jsou jahody – nejsilnější potravinové antioxidanty.
Kůra mozková (mozkový plášť, přední mozek) tvoří cca 2/3 hmoty mozku a překrývá většinu ostatních mozkových struktur. Šedou hmotu tvoří převážně těla nervových buněk (viz jinde), bílou axony – výběžky neuronů. Šedá hmota řídí vyšší nervovou činnost, sídlí tu centra související s tzv. vyšším intelektem – centrum řeči, některé druhy paměti… Kdybychom rozložili plochu šedé hmoty mozkové zdravého dospělého člověka, pokryla by jako koberec místnost o ploše 20 m2. Tato třetí, vývojově nejmladší, část se nově označuje za tzv. třetí mozek. (Historicky první, který se vyvíjel miliony let, nás spojuje s ještěry a plazy. Reprezentuje ho prodloužená mícha; v těle zajišťuje mj. zásadní funkce – dýchání, krevní oběh, srdeční činnost. Druhý mozek, tzv. koňský, máme společný se savci. Z hlediska délky vývoje je mladší, zpracovává především naše emoce.)
Laloky mozkové – ve velkém mozku máme čtyři laloky nazvané podle kostí, které je chrání. V týlním laloku jsou hlavně centra pro vidění, ve dvou spánkových pro zpracování sluchových vjemů. Čelní lalok odborníci dlouho pokládali za nepopsanou a vlastně zbytečnou součást mozku. Nejnovější poznatky však ukazují, že jako „pracovní mozek“ řídí aktuální činnost nervového systému. Navíc se tu soustřeďují vlastnosti charakteru, které vytvářejí naši osobnost.
Mozkové komory – čtyři dutiny uvnitř mozku vyplněné mozkomíšním mokem. V těchto komorách se také mozkomíšní mok tvoří, protéká jimi a drobnými kanálky odtéká mimo mozek, který pak zvnějšku omývá. Mozkomíšní mok se poté vstřebává zpět do krve.
Nervová soustava – všechny činnosti našeho těla řídí a koordinuje mozek spolu s míchou a nervy, jejichž celková délka u dospělého člověka dosahuje neuvěřitelných 150 000 km.
Obraz v mozku má každá část těla. Anatomové zjistili, že velikost příslušné oblasti nervové kůry není vůbec závislá na velikosti orgánu, za který odpovídá. Velmi rozsáhlá je oblast odpovídající za naše ruce, které vykonávají velmi složité činnosti. Např. mohutným svalům nohou, které plní nenáročnou práci, se věnuje jen malá mozková část.
Paměť – pokud bychom měli vnímat a vědomě zpracovat všechny informace, kterým jsme denně vystaveni, museli bychom mít gigantický mozek, větší než celé tělo. Organismus proto do mozku filtruje (počínaje už od úrovně smyslů) jen informace nějak důležité. Přesto normální dospělý člověk má v mozku tolik informací, jako obsahuje 20 000 slovníků.
Receptory opiátové v mozku reagují na různé opiáty, které mohou způsobit závislost (včetně drog a alkoholu). Badatelé vyslovili hypotézu, že na opiátový receptor však může působit i nějaká látka, kterou si vyrábí mozek sám. Roku 1975 skotští vědci opravdu objevili nervový přenašeč podobný opiu. Nazvali ho enkefalin.
Systém limbický – jeho součásti, které propojují mozkovou kůru, mozkový kmen a míchu, ovlivňují naše chování a city.
Thalamus – v horní části mozkového kmene funguje jako dvousměrná přepojovací stranice, která třídí, zpracovává a přesměrovává signály z míchy a mezimozkových struktur do předního mozku a z něj do míchy.
Úzkost – v levé hemisféře existuje oblast, která odpovídá za naše „přežití“, pokud se dostaneme do nějaké stresové situace. Tehdy si často potichu zpíváme či pískáme, což mozek zprostředkovaně „uklidňuje“.
Využití mozku – podle nejnovějších odhadů odborníků využíváme kapacitu našeho mozku cca na pouhých 10 %. Proč? Chybou zásadního významu je prý způsob vzdělávání a získávání informací. Ovšem nyní vědci zjistili, že se oněch nevyužívaných 90 % naší mozkové kapacity může fungovat ve spánku.
Ženský mozek se liší od mužského. Muž mívá větší mozek než žena, ale ztrácí téměř třikrát více mozkových buněk než ona. Míra inteligence nesouvisí s velikostí mozku, ale s tím, jak ho dokážeme využívat. Ženy dokážou najednou dělat tři různé věci a přitom neztratí souvislosti. Muži se však zase lépe soustředí, avšak často obtížně hledají malou věc v omezeném prostoru.
Více se dozvíte:
Evropský týden mozku – 2009, Ústav experimentální medicíny AV ČR, 2009
M. Klíma: Záhady lidského těla, Ikar 2008
I. Bukovský: Návod na přežití pro muže, Ambulancia klinickej výživy, Bratislava, 2007
L. Motlová, F. Koukolík: Citový mozek, Galén, 2006
E. Goldberg: Jak nás mozek civilizuje, Karolinum, 2004