Jak ukazují nejnovější výzkumy, spam není jen problémem kybernetického prostoru. Nevyžádaná a podvodná pošta dokáže způsobit nejen vichřici v počítačích či na bankovních účtech příjemců, ale – ač se to na první pohled nezdá – poškozuje i životní prostředí. 
Energie, která se na celém světě každoročně použije na přenos, zpracování
a filtrování spamu, by mohla pokrýt energetické potřeby 2,4 milionu rodinných domů.
Čerstvý výzkum, který zpracovaly laboratoře americké společnosti McAfee, přinesl nečekané souvislosti. Spam podle něj představuje výrazné ohrožení životního prostředí a významně přispívá k emisím skleníkových plynů. Klimatologové a odborníci na spam dospěli k závěru, že na přenos, zpracování a filtrování spamu se celosvětově za jeden rok spotřebuje celkem 33 miliard kilowatthodin (= 33 terawatthodin, TWh) energie. Odpovídá to elektrické energii spotřebované 2,4 milionu rodinných domů a emisím skleníkových plynů z 3,1 milionu osobních aut, která spotřebují asi 7 miliard litrů benzinu.
Globální dopady
Studie Carbon Footprint of Spam společnosti McAfee se zaměřila na celkovou energii, která se spotřebuje na tvorbu, ukládání, prohlížení a filtrování spamu. Do průzkumu bylo zahrnuto 12 zemí (Austrálie, Brazílie, Čína, Francie, Kanada, Japonsko, Indie, Mexiko, Německo, Španělsko, USA a Velká Británie).
Elektrická energie, spotřebovaná v souvislosti se spamem, byla přepočtena na uhlíkovou stopu, přičemž bylo přihlédnuto k tomu, že fosilní paliva jsou v současné době celosvětově hlavním zdrojem elektrické energie. Přestože energie spotřebovaná v souvislosti se spamem může být vztažena na konkrétní země, ve studii byla čísla zpracována především s cílem ukázat celosvětový dopad spamu.
Kam se hrabou automobily…
A k jakým konkrétním závěrům vědci došli? Průměrná emise skleníkových plynů odpovídající jednoduchému spamovému e-mailu je 0,3 gramu CO2. To zhruba odpovídá metrové vzdálenosti, kterou ujede průměrný automobil. Pokud je ale tato hodnota vynásobena objemem spamu za rok, produkce oxidu uhličitého bude stejná, jako by automobil objel naši Zemi 1,6milionkrát.
Čtyři pětiny energie, která se v souvislosti se spamem spotřebovává, se týká koncových uživatelů. Je to důsledkem mazání spamu nebo vyhledávání legitimních e-mailů v případě, že jsou chybně označeny jako spam. Filtrování spamu stojí 16 procent z celkové energetické spotřeby.
Zbytečné náklady
Filtrování spamu ušetří ročně 135 TWh elektrické energie. Důsledky jsou stejné, jako by během roku zůstalo v garážích 13 milionů automobilů. Pokud by každá e-mailová schránka byla chráněna spamovým filtrem, jednotlivci i firmy by v souvislosti se spamem ročně ušetřili 75 procent spotřebované energie. Odpovídá to 25 TWh, respektive nepoužívání 2,3 milionu automobilů ve stejném období.
Země s velkým počtem uživatelů internetu, jako jsou USA a Indie, mají zřejmě relativně vyšší „spamové“ emise vztažené na jednoho uživatele e-mailu (třeba v USA je tato hodnota zhruba 38krát vyšší než ve Španělsku).
Nejlepší cesta? Odpojit!
Kanada, Čína, Brazílie, Indie, USA a Velká Británie likvidují spam z energetického hlediska zhruba stejně efektivně. Austrálie, Německo, Francie, Mexiko a Španělsko mají související energetickou spotřebu asi o 10 procent nižší. V případě Španělska hraje v těchto a dalších podobných přepočtech roli to, že místní uživatelé dostávají spamu relativně málo, ale i množství energie přepočtené na jeden spam je zde nižší.
Na konci roku 2008 byly od Internetu odpojeny servery kalifornské společnosti McColo, které byly jedním z hlavních zdrojů spamu. Celosvětový objem spamu v tuto chvíli poklesl o 70 procent. Energie, která se ušetřila v mezidobí, než spameři opět uvedli své systémy do provozu a úroveň spamu se vrátila na původní výši, odpovídala tomu, kdyby se lidé rozhodli jeden den nepoužívat 2,2 milionu aut. Tato čísla dobře dokazují, jaký dopad má přibližně 62 bilionů spamových e-mailů, které jsou odeslány během jediného roku.
Blíží se nové útoky
„V situaci, kdy svět čelí rostoucímu problému klimatických změn, tato studie zdůrazňuje, že spam má obrovský finanční, osobní i environmentální dopad na firmy i jednotlivce,“ prohlásil Jeff Green ze společnosti McAfee. „Zastavit spam přímo u jeho zdroje stejně jako investovat do technologií filtrování spamu ušetří čas, peníze a díky snížení uhlíkových emisí přinese prospěch i naší planetě.“
A jaké jsou vyhlídky pro budoucnost? Nic moc. Spamu opět přibývá a navíc se řada počítačů stává obětí mnoha útoků. Kybernetičtí zločinci ovládli od letošního ledna dalších 12 milionů IP adres; v porovnání s loňským rokem tak množství počítačů v botnetech (tzv. zombie) vzrostlo o 50 %. Největší počet těchto počítačů je nyní v USA, kde se nachází 18 % všech počítačů, které jsou součástí botnetů. Čína, kde bylo v loňském roce nejvíce infikovaných PC, se dostala na druhé místo. V Rusku výrazně vzrostl počet státních institucí, jejichž IT systémy ovládají útočníci. Kompromitovány jsou také počítače řady ruských bank.
ČR ve středu zájmu
Mezi zeměmi, kde je nejčastěji hostován malware (program umožňující napadení počítače), se s 2% podílem objevila také Česká republika (USA 46 %, Čína 10 %, Německo 6 %). Tato data vycházejí z toho, u jakých registrátorů je vedeno příslušné URL (soubor identifikačních znaků adresy na internetu), nikoliv z fyzického umístění serverů. Jak z hlediska umístění webů distribuujících malware, tak i z hlediska infikovaných počítačů používaných pro rozesílání spamu se útočníci snaží své aktivity utajit. Pokoušejí se proto kompromitovat počítače v zemích, pokládaných prozatím za relativně bezpečné, totéž platí i pro hosting škodlivého obsahu.
Každopádně se ukazuje, že zneužívání moderních technologií vede k nečekaným důsledkům. Kdo by byl řekl, že spamování má tak vážné ekologické důsledky? Vzhledem k možné energetické krizi nás ještě v blízké budoucnosti čekají zajímavá, a bohužel nikoliv příjemná překvapení.
Nejčastější spam? Falešné hodinky
Spam není pouze obtěžující záležitostí. V mnoha případech je spojen s kybernetickou kriminalitou a komplikuje život podnikatelům i zaměstnancům. Společnost McAfee provedla ve své pravidelné studii Spam Report analýzu nákladů, které spam pro podniky představuje. Z analýzy mimo jiné vyplývá: Spam stojí firmy o tisíci zaměstnancích v průměru 182 500 dolarů (více než tři a půl milionu korun) za rok. Každé procento spamu navíc vyjde firmu na 41 000 dolarů. Pokud tedy používaný spamový filtr pracuje pouze s 95% účinností, má to proti 99% úspěšnosti výrazný dopad na podnikání firmy.
Studie varuje, že množství spamu v dalších měsících vzroste o 20 procent. Spolu s nutností se vyrovnat se záplavou nevyžádaných e-mailů rostou také náklady na úložná řešení. V únoru byla nejrozšířenějším spamem nabídka kopií značkových hodinek. Zastoupení těchto nabídek vzrostlo a na celkovém objemu spamu se podílely 20 %.
Spammeři těží ze strachu z prasečí chřipky
Spammeři neváhali obětovat trochu času, upravili své nabídky a v době mediálního ohlasu prasečí chřipky se v nevyžádané poště snaží inzerovat léky na tuto chorobu. V poslední době byla zaznamenána vlna spamu, kdy se podvodníci snažili příjemce přimět k otevření e-mailu právě pomocí zmínky o prasečí chřipce. Takto cílená kampaň představuje již okolo 2 % celosvětového objemu spamu.
Spammeři se prozatím omezili převážně na propagaci on-line obchodů s léky. Spam obsahující odkazy na tyto weby je hromadně rozesílán pomocí sítí kompromitovaných počítačů (botnetů). Odhady hovoří o tom, že nebezpečnost těchto útoků vzroste a v souvislosti s prasečí chřipkou budou rozesílány i odkazy na stránky obsahující malware. Internetový svět rovněž zaznamenal růst zájmu o registraci doménových jmen, která nějak připomínají prasečí chřipku. Znamená to, že přibude rovněž podvodných serverů, které se budou snažit využít současné atmosféry strachu.
Spam odkazující na prasečí chřipku obsahuje v názvu například následující texty:
First US swine flu victims! (První oběť prasečí chřipky v USA)
US swine flu statistics (Statistiky o prasečí chřipce v USA)
Salma Hayek caught swine flu! (Salma Hayek onemocněla prasečí chřipkou)
Swine flu worldwide! (Prasečí chřipka na celém světě)
Swine flu in Hollywood! (Prasečí chřipka v Hollywoodu)
Swine flu in USA (Prasečí chřipka v USA)
Madonna caught swine flu! (Madonna má prasečí chřipku)
Kde se vzal termín spam?
Název pochází ze značky amerických konzerv lančmítu, které se vyrábějí od 30. let dodnes. Během 2. světové války a v období krátce po jejím skončení se prosazovala na britském trhu. Masivní kampaň tehdy zahltila všechny sdělovací prostředky a odevšud na lidi jukaly konzervy lančmítu. Mimochodem, objevuje se i v jednom ze skečů seriálu Monty Pythonův létající cirkus, kde všechny položky jídelního lístku v restauraci obsahují spam, a během hádky hostů a obsluhujícího personálu skupina Vikingů zvesela zpívá popěvek „Spam, spam, spam…“ Označení tak bylo přijato nejprve pro praktiku mnohonásobného rozesílání téže zprávy na Usenetu (souboru diskusních skupin, které jsou integrovány do internetu), později se význam posunul pro zneužívání skupin k šíření různých nepřípadných textů a přímo reklamy a zachoval se i poté, co se těžiště takových aktivit přesunulo do e-mailu.
