Domů     Objevy
Překvapivý objev: Za život vděčíme úbytku niklu
21.stoleti 21.7.2009

Otázka vzniku života na Zemi fascinuje a láká vědce z přírodovědných i humanitních oborů po staletí. Další dílek do záhadné skládanky rozvoje života nyní vložili kanadští a američtí vědci. Podle jejich názoru boom života na naší planetě závisel na úbytku jednoho chemického prvku v mořích. Tímto prvkem byl nikl.Otázka vzniku života na Zemi fascinuje a láká vědce z přírodovědných i humanitních oborů po staletí. Další dílek do záhadné skládanky rozvoje života nyní vložili kanadští a američtí vědci. Podle jejich názoru boom života na naší planetě závisel na úbytku jednoho chemického prvku v mořích. Tímto prvkem byl nikl.

Před 2,4 miliardy let vypadala Země poněkud jinak než dnes. Jednoduché živé organismy zde už sice existovaly, ale rozvoji složitějších forem života bránilo několik překážek. Tou nejzásadnější z nich byl malý objem kyslíku v zemské atmosféře, naopak bakterie žijící v mořích se věnovaly spíše vytváření metanu. To se však brzy mělo změnit…

Nikl jako bariéra

Mořské bakterie byly totiž do značné míry závislé na niklu. Tento kov se uvolňoval při vulkanické činnosti, která v té době byla oblíbenou kratochvílí naší planety. Nikl se pak postupně uvolňoval i do moře, kde jej už metanotvorné bakterie s nadšením očekávaly.
Jenže sopky svou energii postupně ztrácely a niklu bylo stále méně a méně. Když Kurt Konhauser z univerzity v kanadské Albertě se svým týmem nedávno zkoumal mořské horniny staré více než dvě miliardy let, překvapilo ho, jak se z jejich složení velmi výrazně nikl ztrácel. Důsledek v podobě úbytku metanu z atmosféry na sebe nenechal dlouho čekat a brána pro kyslík byla otevřená.

Specializace se nevyplácí

Vědci jsou přesvědčeni, že se trefili do černého. „Načasování je naprosto perfektní. Úbytek niklu připravil scénu pro hromadění kyslíku. Pokud vyjdeme ze znalostí o současných bakteriích vytvářejících metan, vedl nízký obsah oceánského niklu k prudkému snížení produkce metanu,“ prohlásil jeden z kanadských výzkumníků Dominic Papineau.
Tato teorie je i důkazem faktu, že přílišná specializace se v přírodě nevyplácí. Mořské bakterie totiž nikl potřebovaly k získání tří pro ně naprosto nevyhnutelných enzymů, kdežto řasy, které produkovaly kyslík a položily tak základy k životu, jak jej známe dnes, nebyly, co se týče enzymů, tak vybíravé. Úbytek niklu z oceánů nebyl pro řasy tak fatální jako pro bakterie.

Nikl umí pěkně zatopit

Nikl není v zemské kúře žádnou zvláštností. Jeho bohatá naleziště jsou třeba v kanadském Sudbury (čtvrtina veškerých zásob), Rusku, Austrálii či na Nové Kaledonii. V průmyslu je hojně využíván především jako antikorozní ochrana, při výrobě slitin nebo galvanických článků. Ovšem se zdravím si nikl příliš nerozumí. Pokud se do organismu dostávají velké dávky niklu, silně se zvyšuje riziko vzniku rakoviny a nikl je dnes řazen i mezi teratogeny, tedy látky schopné negativním způsobem ovlivnit vývoj lidského plodu.
Až desetina populace může trpět alergií na tento kov. Ta se nejdříve projevuje zarudnutím kůže a později se objevují i ekzémy. Zvláště nebezpečné jsou v tomto ohledu náušnice, poněvadž oblast okolo ucha patří mezi nejcitlivější části lidského těla. Zde může alergie vést až k otokům hlavy, což skutečně není nic příjemného. Nikl je obsažen i v některých mincích, například v té o hodnotě jednoho eura. Je ovšem pravděpodobné, že v budoucnosti budou eura jednoduše nikluprostá.

Související články
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Objevy Technika 16.6.2025
Počítačoví vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) se v mezinárodním žebříčku CSRankings umístili mezi nejlepšími evropskými pracovišti v oborech informatiky a robotiky. Největšího úspěchu dosáhli v oblasti počítačového vidění (Computer Vision), kde se v hodnocení za období 2020–2025 umístili na 6. místě v Evropě, a […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Medicína Objevy 9.6.2025
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu. Na otázku, jaký je její recept na […]
Ve světě mikroorganismů platí tvrdá pravidla: přežít, množit se, přizpůsobit. A přesto, právě tam, kde bychom čekali jednoduchost a sobectví, nacházíme překvapivou složku spolupráce. Nejnověji se o to postaral objev tzv. multicelulárních magnetotaktických bakterií (MMB) – mikroskopických tvorů, kteří se dokážou orientovat podle magnetického pole Země a žít jen tehdy, jsou-li součástí kolonie. Když spolupráce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz