Domů     Zajímavosti
Kytovce je lepší pozorovat, než zabíjet
21.stoleti 17.7.2009

Lidská touha po zisku dokázala přivést na pokraj vyhubení již pěknou řádku živočišných i rostlinných druhů. O málokteré skupině organismů to platí do takové míry, jako o největších tvorech naší planety – mořských kytovcích. Podle posledních kalkulací lze ale velké množství peněz vydělat i na jejich pouhém pozorování!Lidská touha po zisku dokázala přivést na pokraj vyhubení již pěknou řádku živočišných i rostlinných druhů. O málokteré skupině organismů to platí do takové míry, jako o největších tvorech naší planety – mořských kytovcích. Podle posledních kalkulací lze ale velké množství peněz vydělat i na jejich pouhém pozorování!

Kytovci, zvláště ti největší z nich (pravé velryby, plejtváci, keporkakové či vorvani) jsou tak majestátními a půvabnými zvířaty, že se ani nechce věřit, že je lidé byli schopní vybíjet v tak obrovských počtech. Řada druhů (např. plejtvák obrovský či tři druhy pravých velryb) byly přivedeny na samotný pokraj vyhubení, před nímž je zachránily pouze přísné mezinárodní úmluvy. Jejich počty se díky tomu začínají postupně zvyšovat. Lidem však netrvalo dlouho a přišli na další způsob, jak na těchto zvířatech vydělat peníze. Tentokrát jde však o způsob podstatně milosrdnější. Vysoké zisky totiž dokáže přinést i „velrybí turistika“. Na nedávném zasedání Mezinárodního velrybářské komise (IWC)  v Madeiře přednesli odborníci referát, z něhož vyplývá, že příjmy z tohoto druhu turistiky neustále rostou.  Jen během loňského roku se na takovou poznávací vyjížďku vydalo 13 miliónů lidí a celkových obrat činil okolo 1,2 miliardy dolarů. Každoroční nárůst objemu příjmů je asi 3,7 procenta, oproti předcházejícímu desetiletí stoupl obrat dvojnásobně. Celosvětově poskytují dnes velryby práci 13 000 lidí ve 119 zemích světa. „Jedná se bezpochyby o dlouhodobě nejudržitelnější způsob využívání velryb. Velrybu si totiž můžete prohlédnout kolikrát chcete. Zabít ji však můžete jen jednou,“ říká Patrick Ramage z neziskového Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW).

Související články
Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se […]
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dimetrodon je tvor, o němž se dá říct, že s dinosaury do jisté míry sdílí jejich proslulost. Ostatně někteří jej mezi dinosaury mylně zařazují. Je to dáno jeho „ještěřím“ vzhledem, jemuž dominuje velká hřbetní plachta podobná té, jíž se vyznačovali třeba spinosauři. Fakticky však dimetrodoni náleží mezi synapsidy. Ještě konkrétněji patří do skupiny masožravých pelykosaurů. […]
Oblast dnešní Argentiny byla lovištěm mnoha obávaných dinosaurů. „Úřadovali“ tu giganotosauři nebo megaraptoři. Ovšem ještě před nimi byl tenhle region panstvím jiného predátora. Šlo o mohutného parakrokodylomorfa se zuby připomínajícími čepele. Dinosaury vnímáme jako tvory, kteří po desítky milionů let, před nástupem éry savců včetně člověka, dominovali naší planetě. Kdo tu byl ale ještě před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz