Domů     Příroda
Žabí „šípkové růženky“
21.stoleti 2.7.2009

Výzkum organismů, které se na nějakou dobu obejdou bez potravy, je mezi vědci v poslední době čím dál větším hitem. Jejich metody hospodaření se zdroji by totiž mohly pomoci nalézt klíč například k problému lidské obezity. Pravou umělkyní v hladovění je australská žába hrabavka. Výzkum organismů, které se na nějakou dobu obejdou bez potravy, je mezi vědci v poslední době čím dál větším hitem. Jejich metody hospodaření se zdroji by totiž mohly pomoci nalézt klíč například k problému lidské obezity. Pravou umělkyní v hladovění je australská žába hrabavka.

Nepříznivá období, kdy je v okolí nedostatek zdrojů k obživě, dokáže řada organismů přežít velmi elegantně. Upadnou do strnulého stavu, během něhož se spotřeba energie sníží na minimum a za příznivých podmínek se z něj opět proberou. Tento trik zvaný hibernace (zimní či letní spánek) ovládá řada organismů od dálného severu po tropické pouštní oblasti. Australští vědci z University of Queensland v Brisbane se rozhodli zkoumat hibernační schopnosti žab hrabavek druhu Cyclorana alboguttata. Tyto podivuhodné žáby dokáží přežít zahrabané v bahně bez přísunu vody či potravy i několik let. Jak to ale dokáží? Jejich vnitřní procesy se zcela nezastaví, ale přepnou se na jakýsi „šetrný modus“, který odborníci nazývají „mitochondriální spřažení“ (mitochondrial coupling). Energetická centra jejich buněk, mitochondrie, začínají díky sérii drobných boiochemických změn pracovat v období spánku  s nevídanou efektivitou. Záhadou však je, proč vlastně nejsou tyto „záložní baterie“ v přírodě více rozšířené. Podle australských vědců je to z toho důvodu, že tento způsob výroby energie má jeden nepříjemný vedlejší účinek – produkuje příliš mnoho kyslíkových radikálů. Tyto molekuly způsobují organismům největší škody v momentě, kdy se probouzejí. Jelikož však velká část hibernátorů během se během svého spánku několikrát probudí, aby dočerpala zdroje, je pro ně tento způsob hospodaření nevýhodný. Žabím „šípkovým růženkám“, které prospí i několik let v kuse, však nic takového vadit nemůže.

 

 

Další článek
reklama
Související články
Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní […]
Péče o mládě vyžaduje po rodičích tučňácích velké oběti. Jeden, sedící na vejcích, musí být stále ve střehu, aby ho ochránil před predátory, zatímco druhý rodič loví kořist. Jak to ustát bez dostatečného spánku? Podle vědců mají tito tučňáci kompromisní strategii, která jim umožňuje nasbírat až 11 hodin kumulativního spánku a přitom „nezamhouřit oka“. Jak […]
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz