Občas se to bohužel stává. Člověka postihne úraz nebo vážná nemoc a poté je odkázán na invalidní vozík. Pokud je postižena mícha či začne řádit choroba typu amyotrofické laterální sklerózy, kterou trpí například slavný vědec Stephen Hawking (1942), člověk je odkázán pouze na pomoc druhých.

To by se ovšem v blízké budoucnosti mohlo změnit. Lékařská věda pomalu pracuje na obnovení míchy či léčbě mozkových neuronů. Než bude toto úsilí korunováno úspěchem, lidem se sníženou hybností by zatím mohl pomoci nový vozík, který je ovládán vůlí.

Cena nebude přemrštěná

Převratné kolečkové křeslo vyvinuli pracovníci Polytechnického ústavu v italském Miláně. Jeho vývoj trval tři roky a nyní spatřil světlo světa první prototyp. Představitelé ústavu okamžitě uklidnili veřejnost, která by měla o tento vynález zájem, jeho cena nebude astronomická. Nanejvýš bude jen 10 procent vyšší než klasické motorizované invalidní křeslo. Cena takového vozítka se obvykle pohybuje okolo 60 000 korun.
Princip, na kterém vozík funguje se zdá být jednoduchý. Člověk si vybere několik základních míst, která často navštěvuje, například toaletu, koupelnu a další místnosti v bytě. Ty jsou zaneseny do programovatelného počítače, zabudovaného uvnitř křesla. Ovládání vozíku probíhá skrze sklopitelnou obrazovku, která je umístěna na úrovni očí. Poté již přicházejí na scénu mysl a vůle.

Odčítání mozkových signálů

Pokud se uživatel chce dostat třeba do koupelny, hluboce se soustředí na nápis „koupelna“ v menu. Počítač zachytí mozkový signál a dá vozíku povel, aby se do koupelny rozjel. Italové dbali i na bezpečnost, případným kolizím s neočekávanými překážkami, třeba s odpočívajícím psem, mají zabránit laserové senzory.
Od prototypu k sériové výrobě je však dlouhá cesta a tak revoluční pojízdné křeslo se na trhu neobjeví hned. Jeden z italských vývojářů Matteo Matteucci prohlásil, že širšího rozšíření se technická novinka dočká nejdříve za pět let. Ovšem i tak se jedná o významný pokrok, který potřebným lidem jistě výrazně ulehčí jejich život.

Již staří Číňané…

První historické doklady o používání invalidních křesel pocházejí z Číny. Tam jej tělesně postižení lidé, samozřejmě jen ti majetnější, používali již v šestém století. V Evropě se vozíky poprvé používají v 15. století, průkopníky v tomto oboru jsou Němci. Tyto vozíky byly samozřejmě tlačeny lidskou sílou. 
Vynálezcem kolečkového křesla s elektrickým pohonem je Kanaďan George Johann Klein. Po 2. světové válce jeho zaměstnavatelé v kanadském Ústavu vědeckého výzkumu přemítali nad tím, jak pomoci veteránům s omezenou pohyblivostí. A právě Klein spojil vozítko a elektřinu k sobě. Dnešní vozíky s elektrickým pohonem dosahují obvykle šestikilometrové rychlosti, ovšem některé speciální stroje dokážou vyvinout rychlost až 15 km/h.

Ekologický vozík

Vývojem kolečkových křesel se zabývají i Japonci. Ti se vydali ekologickou cestou. Vozík od společnosti Suzuki již nepoužívá olověné baterie, které se šetrností k životnímu prostředí příliš nevyznačovaly. Ke svému pohonu používá ekologicky čisté palivové články. Na jediné nabití je tento vozík schopen ujet až 40 kilometrů.