Ještě nedávno považovali vědci za největší nebezpečí pro šíření epidemií leteckou dopravu. V souvislosti s poslední pandemickou formou tzv. prasečí chřipky, způsobované virem A H1N1, se soustředila pozornost lékařů a epidemiologů především na letadla. Poslední výzkumy americké geologické agentury (USGS) však ukazují, že stejně nebezpečný je i vítr.
Tamější mikrobiologové totiž zjistili, že mohutné prachové bouře v Africe nesou drobná zrnka písku přes Atlantický oceán až na území Severní Ameriky. Stejná situace je i u bouří, které nesou prach nad území Evropy. Na mikroskopických písečných zrnech pak cestuje, jako černí pasažéři, obrovské množství bakterií, spor plísní a dalších miniaturních životních forem. Objev nám tedy ukazuje zcela nečekaný potenciální zdroj šíření pandemických chorob. Původně převládal názor, že nebezpečné bakterie zničí ultrafialové záření ve vyšších vrstvách atmosféry. Jaké bylo ale překvapení vědců, když zjistili, že v prachu ze Sahary se stále nachází 20–30 % mikroorganismů, které mají vyloženě patogenní charakter.