Dokážete si představit, že každý večer dostanete sklenici kvalitního piva (5,2 %) a vaším úkolem je ho pouze pít – celých šedesát dnů? To zažilo nedávno devět studentů a deset studentek českých vysokých škol, zařazených ve studentských programech bakalářských, magisterských a doktorandských. 
Stalo se tak při mezinárodním projektu NUTRASTRESS (Nutraceutický význam piva).
Vedoucí pracoviště Klinické farmakologie Nemocnice v Českých Budějovicích, a. s., doc. MUDr. Petr Petr, Ph.D., pro 21. STOLETÍ upřesnil, že průměrný věk testovaných osob byl 27 let, průměrná tělesná výška 170 cm a hmotnost 70 kg. Muži dostávali 660 ml, ženy 330 ml. nápoje. Odborníci tak v nervově vypjatém zkouškovém období zkoumali, zda pivo dokáže tlumit stres.
Experiment dal kladnou odpověď. Jak? Tak, že u pijáků piva neklesl počet lymfocytů (druhu bílých krvinek) tak jako u členů druhé skupiny – abstinentů. Naopak – průměrný absolutní počet lymfocytů vzrostl o osm procent. Došlo tedy k posílení obranného systému zkoumaných osob.
21. STOLETÍ aktuálně dodává:
K takovým závěrům při projektu NUTRASTRESS dospěli i odborníci z madridského Institute Frío či z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Real. poznámka: Nabízím svoje digifoto doc. Petra Petra.
Pivo pije na 90 % mužů a 60 % žen
Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR zjišťovalo na sklonku roku 2008 aktuální názory obyvatel ČR na různé aspekty, související s pivem. Stalo se tak v rámci dlouhodobého vědeckého výzkumu „Hospody a pivo v české společnosti“. Jak pro 21. STOLETÍ upřesnil autor projektu, PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D., zkušení tazatelé s pomocí dotazníku provedli osobní rozhovor s 1066 respondenty staršími 18 let. A co zjistili?
„Podíl lidí, kteří pijí pivo, se v České republice v letech 2004–2008 nijak výrazně neměnil a dosahuje hodnot kolem 90 procent u mužů a mezi 50 až 60 procenty u žen. Podíl mužů a žen, pijících pivo alespoň občas, se významně neliší podle kategorií jako věk, vzdělanost nebo příjem,“ uvedl PhDr. Vinopal, Ph.D.
Co u pití rozhoduje?
Konzumenti při volbě piva preferují určité aspekty, a to v případě 80 % u mužů, a 53 % u žen. Konkrétní značku si vybírají pivaři s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácnosti. Výzkumy CVVM potvrdily, že tradičně nejdůležitějším kritériem je chuť. Aspekty ceny nebo reklamy se umísťují až na konci seznamu za chutí, značkou, zvykem nebo stupňovitostí. Chuť je při výběru piva důležitější u mužů než u žen, které při výběru více zohledňují cenu. Obecně se zjistilo, že s růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny nápoje.
Všeho s mírou…
Světová zdravotnická organizace (WHO) nejnověji doporučuje denní dávku 660 ml piva pro muže a 330 ml pro ženy. ČR je spotřebou 160 litrů na obyvatele (v přepočtu od kojenců až po nejstarší seniory) světovou jedničkou – už od roku 1994.
Množství vypitého piva se v letech 2004–2008 pohybovalo mezi 7,9–9,5 půllitru týdně u mužů a 1,9–2,4 půllitru u žen. Mírně nižší spotřebu vykazují nejmladší ročníky (18–29 let), naopak největšími pivními fandy jsou muži ve věku 45–59 let.
Výrazně stoupá spotřeba nealkoholického piva. Jako nápoj ho u nás volí 45 % mužů a 16 % žen, když normální pivo konzumovat nemohou.
Pivo pomáhá upevnit psychiku
Jde o chutnou součást národní kultury
Mezi důležité závěry nejnovějších vědeckých výzkumů náleží i zjištění, že pivo nadále zůstává nápojem, který se nejčastěji konzumuje ve společnosti jiných lidí. Osamoceně pije pivo jen pětina celkového počtu dotazovaných. Celé tři pětiny respondentů nemají obavy, že naše pivo vytlačí cizokrajné značky. Stejný počet dotázaných si myslí, že ani do deseti let nezaniknou naše menší pivovary.
Napěněná vychlazená zlatavá tekutina zůstává tradiční součástí naší kultury i z hlediska vědců, kteří tvrdí: „Lidstvo zatím lepší nápoj nevymyslelo!“
Více se dozvíte:
M. Emmerová a kol.: Pivo a zdraví, NAVA Plzeň, 2007
www.cspas.cz
Chutná také mozku
„Pivo vydatně pomáhá i při prevenci či zvládání stresu. Vždyť náš mozek je vlastně biologický počítač. Tvoří ho víc než 100 miliard nervových buněk, které plní specifické úkoly. Pro ně je nezbytná potřeba dostatečného množství výživných látek, které ve velké míře obsahuje právě pivo,“ řekla 21. STOLETÍ klinická psycholožka Mgr. Věra Husáková, která se dlouhodobě věnuje studiu působení piva na duševní zdraví.
Zlatý mok dokáže léčit
Nejnovější reprezentativní výzkum u nás (350 000 osob) ukázal, že úměrné pití piva snižuje úmrtnost na infarkt myokardu a omezuje vznik ischemické choroby srdeční. Vhodné je léčebné pití piva např. při rekonvalescenci po některých interních operacích.
Věděli jste, že půllitr piva denně prý pomůže proti rýmě a nachlazení? Podobně jako víno nebo zelený a černý čaj posílí rovněž imunitní systém. Obsahuje přírodní silikon, který při omezené spotřebě posiluje kosti a brání osteoporóze např. při ženském klimakteriu. Někteří lékaři tvrdí, že snižuje riziko vzniku Alzheimerovy nemoci, ubývání vápníku z kostí, působí tak proti vzniku osteoporózy. Na rozdíl od minulosti lékaři povolují pít pivo i diabetikům.
Poněkud z jiného soudku je estrogenní účinek některých z chmelových flavonoidů.
Toto jejich hormonální působení může být využito v prevenci problémů, které u
žen navozuje menopauza.
21. STOLETÍ aktualizuje
Nově se v některých nemocnicích už dává pivo pít, místo chemických hypnotik, i večer před operací, aby měl pacient klidnou noc.
Rakovina nemá ráda chmel?
Dnes už žádný odborník nepochybuje, že polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační účinky. Tím chrání před škodlivými volnými radikály – kamarády kardiovaskulárních onemocnění a nádorového bujení.
Není už nic divného na tom, že lékaři doporučují pivo onkologicky nemocným. Hitem se stala směs látek nyní nazývaná xanthohumol. Odborníci ji objevili už roku 1913 pouze v chmelu a v hlavním produktu jeho užití – pivu. Teprve nyní však získává na významu jako doplňková součást výživy, která by v budoucnu mohla chránit před mnoha typy nádorů.
Výzkumníci z Oregonské státní univerzity (USA) poprvé zjistili vztah těchto flavonoidů k rakovině asi před deseti lety. Látku tehdy nazvali xanthohumol. Zdá se, že chmelové flavonoidy dokážou částečně chránit od rakoviny prostaty a tlustého střeva. U žen mohou navíc sloužit jako náhrada hormonální terapie v období přechodu.
21. STOLETÍ zjistilo
Nový výzkum prokázal, že xanthohumol účinkuje také proti nádorovým buňkám, způsobujícím děsivou rakovinu prsu a vaječníků.
