Domů     Příroda
Tajemství gekoních paciček
21.stoleti 19.6.2009

Řadu let nedala vědcům spát otázka, jak to dělají gekoni, že se udrží třeba na hladkém skle jako přibití. Pokud jste někdo zkusil takového gekona odtrhnout, dá to pořádnou práci – jako by byl přilepený.Řadu let nedala vědcům spát otázka, jak to dělají gekoni, že se udrží třeba na hladkém skle jako přibití. Pokud jste někdo zkusil takového gekona odtrhnout, dá to pořádnou práci – jako by byl přilepený.

Vědci marně pátrali po nějaké lepkavé látce, kterou by gekoni vylučovali, a přilepili se tak k hladkému povrchu. Nic takového. Dnes už víme, že tuto podivuhodnou vlastnost gekonů mají na svědomí tzv. Waalsovy síly, což jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce mezi atomy a molekulami. Tyto síly vytvářejí natolik silné vazby mezi zvláštní strukturou gekoní tlapky a hladkým povrchem, že dochází k pevné molekulární vazbě. A jak vlastně taková gekoní tlapka vypadá? Prsty jsou zespodu hustě pokryty mikroskopickými chloupky, tzv. sétami. Na čtverečním milimetru jich má gekon na 5000. A to není všechno. Každá séta je ještě rozdělena na 400–1000 ještě menších útvarů, nazývaných spatulae. A to už se pohybujeme v oblasti nanotechnologií. Právě toho využili vědci a dnes už jsou na světě dokonalé lepicí pásky, pokryté miliony nanotrubiček, inspirované právě vlastnostmi gekoních tlapek.

Za největším gekonem do Asie
Gekoni (Gekkonidae) jsou poměrně rozšířeným druhem ještěrů, na světě jich známe na 900 druhů. Největší gekoni žili ještě nedávno na Novém Zélandu a dosahovali délky okolo 60 centimetrů. Byli však vyhubeni. Dnes je největším zástupcem druhu gekon obrovský, žijící v jihovýchodní Asii, který dorůstá až do délky 35 centimetrů. Nejmenší zástupce gekonů žije v Dominikánské republice a měří 16 milimetrů.  

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz