Domů     Příroda
Tajemství gekoních paciček
21.stoleti 19.6.2009

Řadu let nedala vědcům spát otázka, jak to dělají gekoni, že se udrží třeba na hladkém skle jako přibití. Pokud jste někdo zkusil takového gekona odtrhnout, dá to pořádnou práci – jako by byl přilepený.Řadu let nedala vědcům spát otázka, jak to dělají gekoni, že se udrží třeba na hladkém skle jako přibití. Pokud jste někdo zkusil takového gekona odtrhnout, dá to pořádnou práci – jako by byl přilepený.

Vědci marně pátrali po nějaké lepkavé látce, kterou by gekoni vylučovali, a přilepili se tak k hladkému povrchu. Nic takového. Dnes už víme, že tuto podivuhodnou vlastnost gekonů mají na svědomí tzv. Waalsovy síly, což jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce mezi atomy a molekulami. Tyto síly vytvářejí natolik silné vazby mezi zvláštní strukturou gekoní tlapky a hladkým povrchem, že dochází k pevné molekulární vazbě. A jak vlastně taková gekoní tlapka vypadá? Prsty jsou zespodu hustě pokryty mikroskopickými chloupky, tzv. sétami. Na čtverečním milimetru jich má gekon na 5000. A to není všechno. Každá séta je ještě rozdělena na 400–1000 ještě menších útvarů, nazývaných spatulae. A to už se pohybujeme v oblasti nanotechnologií. Právě toho využili vědci a dnes už jsou na světě dokonalé lepicí pásky, pokryté miliony nanotrubiček, inspirované právě vlastnostmi gekoních tlapek.

Za největším gekonem do Asie
Gekoni (Gekkonidae) jsou poměrně rozšířeným druhem ještěrů, na světě jich známe na 900 druhů. Největší gekoni žili ještě nedávno na Novém Zélandu a dosahovali délky okolo 60 centimetrů. Byli však vyhubeni. Dnes je největším zástupcem druhu gekon obrovský, žijící v jihovýchodní Asii, který dorůstá až do délky 35 centimetrů. Nejmenší zástupce gekonů žije v Dominikánské republice a měří 16 milimetrů.  

reklama
Související články
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz