Chladná „slaná polévka“ mohla hostit život na Marsu

Jeden z našich nejbližších vesmírných souputníků, planeta Mars, fascinuje astrobiology natolik, že se neustále snaží vypátrat, zda na Marsu přeci jen nemohl někdy vzniknout život. Podle modelu, s nímž přišli nedávno španělští a američtí vědci se zdá, že Mars nemusí být nutně tak nehostinný, jak se zdá na první pohled. Jeden z našich nejbližších vesmírných souputníků, planeta Mars, fascinuje astrobiology natolik, že se neustále snaží vypátrat, zda na Marsu přeci jen nemohl někdy vzniknout život. Podle modelu, s nímž přišli nedávno španělští a američtí vědci se zdá, že Mars nemusí být nutně tak nehostinný, jak se zdá na první pohled.

Většina biologů se shodne na tom, že klíčovým elementem pro rozvoj života je voda. Celá věc má však jeden háček – všichni víme, že voda vydrží v příhodném, tedy kapalném stavu pouze v poměrně úzkém rozmezí 100o.

Pod tuto mez zamrzá, nad ní se zase mění v plyn, respektive vodní páru. Existuje však přeci jen jeden fígl, jak udržet vodu v kapalném stavu i pod bdem mrazu – rozpustit v ní přiměřené množství vhodných solí.

A už jsme u druhého problému – živé organismy sice snesou jistou koncentraci solí, nad jistou mez však již přežít nedokáží. Sonda Phoenix, která 25. května 2008 přistála v polární oblasti Marsu, zde přítomnost vody zjistila.

Jeden kamínek skládačky bychom tedy měli. Problém je v tom, že voda, kterou americká sonda nalezla, nebyla vodou, ale ledem. Aby za stávajících podmínek, které dnes na Marsu panují mohla zkapalnět, musela by obsahovat soli v takové koncentraci, která se s přítomností života vylučuje.

Ricardo Amils z Astrobiologického centra v Madridu však přišel s modelem, podle něhož může voda zůstat v kapalném stavu i za teploty kolem -28 0C. Stačí k tomu jen jistá kombinace iontů síry, křemíku a několika dalších prvků.

A právě taková kombinace minerálů na povrchu Marsu byla potvrzena už čtyřmi sondami, které byly vyslány ke sběru vzorků: Viking 1, Mars Pathfinder, Spirit a Opportunity. Chladný Mars s vodou na svém povrchu tak teoreticky mohl být v dávné historii planetou, která hostila život.

Autor: Roman Kopytar
Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Kosmická kost pro psa polapena...

Tým astronomů pracujících s teleskopem ESO/VLT získal dosud nejostřejší a...

Rover Perseverance odebral první...

Podle NASA se vozítku Perseverance zřejmě podařilo odebrat vzorek z...

Ingenuity se na Marsu daří

Ačkoliv se to na první pohled může zdát zanedbatelné, malý...

Nově objevené exoplanety: Jedna z...

Planeta o hmotnosti poloviny Venuše či planeta, která by mohla být světem oceánů....

Mise Slavia bude zkoumat možnosti...

Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci projekt Space...

Snímek fotografa z opavské...

V soboru 31. července 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní...

Opavští fyzikové objevili...

Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru....

Jupiter: Obří otesánek, který neváhal...

Tváří se jako majestátní král Sluneční soustavy. A také jako její...

Astronomové poprvé spolehlivě zaznamenali...

Díky radioteleskopu ALMA se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě...

Galaktický ohňostroj: nové záběry...

Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Jak si poradíme s tetováním?

Jak si poradíme s tetováním?

Tetování sebou nese i jistá zdravotní rizika jako např. alergické reakce. Patří...
Co snímá rychleji než lidské oko?

Co snímá rychleji než lidské oko?

Prakticky všichni se s nimi setkávají každý den, doma, v obchodech i v kapse...
Proč je červená bobule tak zdravá?

Proč je červená bobule tak zdravá?

V kyselých a minerálně chudých půdách je možné najít plíživý polokeř, rostoucí do...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.