Věda má své skutečné Cimrmany

Jára da Cimrman byl největší světový spisovatel, vynálezce, malíř, fyzik, filozof a lyžař. V anketě o největšího Čecha všech dob nasbíral suverénně nejvíce hlasů. Že je to jen fiktivní postava? To je samozřejmě pravda, ale takových skutečných Cimrmanů zná věda desítky.Jára da Cimrman byl největší světový spisovatel, vynálezce, malíř, fyzik, filozof a lyžař. V anketě o největšího Čecha všech dob nasbíral suverénně nejvíce hlasů. Že je to jen fiktivní postava? To je samozřejmě pravda, ale takových skutečných Cimrmanů zná věda desítky.

Mezi šanony Archeologického ústavu Akademie věd České republiky vynikal jeden s poněkud zvláštním názvem. Velkými tiskacími písmeny na něm bylo napsáno MAŠÍBL. Do tohoto šanonu se ukládaly výplody, jejich autoři byli považováni za potenciální chovance psychiatrických klinik. A onen termín MAŠÍBL byl případnou zkratkou tří slov: MAgoři, ŠÍlenci, BLbové.

Geniální vynálezce

Fenoménem „mašíblu“ se léta zaobíral nedávno zesnulý psycholog a filozof Vladimír Borecký. Věnoval mu dokonce celou knihu s názvem Zrcadlo obzvláštního. Nelze si ovšem představovat, že každý, na koho se hodí termín „mašíbl“, musí být nutně cvok s tikem ve tváři. Ano, zpravidla se jednalo o podivíny, ovšem řada z nich se mohla pochlubit značnou dávkou fantazie a kreativity, o které se mnoha lidem může jen zdát.
Za praotce českého mašíblu lze považovat středoškolského profesora Jakuba Hrona Metánovského (1840–1921). Jakub Hron se hodlal do dějin zapsat jako jazykovědec, básník, filozof, ale i fyzik, přírodovědec a vynálezce. Jeho touha po vědění byla skutečně obrovská, již jako důchodce se zapsal na studium medicíny a absolvoval všech deset semestrů. Až zásah jednoho z profesorů zabránil tomu, aby Hron skutečně lékařský diplom získal – představa, že by tento podivín skutečně léčil lidi, byla pro profesorský sbor zřejmě noční můrou. Hron se tedy poté vrhl na studium práv.

Každý rok jednu novotu

Jakub Hron byl skutečně nevšední osobností. Evidentně nebyl spokojen s českým jazykem, a tak neustále vymýšlel nová slova, která by češtinu vylepšila. Například pro slovo student vymyslel ekvivalent bažák, profesor či učitel byl zpyták a i pro inspektora našel Hron pojmenování: pozorovák. „Když se údajně snažil při maturitě klást zemský inspektor nebohému bažákovi doplňující otázky, ohradil se Hron, že zemskému pozorovákovi je dlužno toliko pozorovat, kdežto na kladení otázek má výlučně právo on jako zpyták,“ popisuje zajímavou situaci Vladimír Borecký. Co na to řekl překvapený zemský inspektor, není známo, ale jistě mu přinejmenším spadla čelist. Podobně asi reagoval i policejní koncipista, kterého Hron oslovil jako souchňapáka. Nelze se příliš divit, že Hron byl ze své středoškolské profesury předčasně suspendován, byť byl mezi žáky oblíben. Mezi jeho studenty patřili mimo jiné prvorepublikový ministr financí Alois Rašín nebo Albert Pražák, předseda revoluční České národní rady.
Jakub Hron se nejvíce proslavil svými vynálezy. Řídil se jednoduchým mottem: „Každý rok vymyslet jednu novotu = vzdělanec.“ A Hron opravdu nezahálel. Už jeho první vynález vzbuzuje pozornost. V roce 1871 dokončuje svůj projekt bezkolejného vozohybu, tedy lokomotivy, jež nepotřebuje koleje. Pod Hronovýma rukama vznikly náčrty hovníku, což byla ideální anatomická pohovka, „zdokonalil“ telefon, když jej vybavil dutým drátem (elektřina se prý v dutině bude šířit rychleji) nebo vynalezl pitevní dmuchadlo. Hron totiž nesnášel zápach v pitevně a dmuchadlo jej mělo vyhnat. Jak? Tím, že vyprodukovalo ještě větší zápach z doutníků. Nejznámějším Hronovým vynálezem byl buňát,  nepřevržitelný kalamář, jehož jeden exemplář vlastnil i Karel Čapek.

Gottwaldova árie

Co vše dokáže člověk vytvořit, je až k nevíře. Spisovatel a skladatel Jan Lukeš (1912 – 1977) ve své mysli vytvořil planetu podobnou Zemi, na které se mluví šestnácti jazyky.  Všechny tyto jazyky Lukeš sám vymyslel nejpropracovanější z nich je iškovština, která zahrnuje slovní zásobu 10 000 slov. Pro svou planetu vytvořil i kompletní mytologii, historii a geografii.
Lukešovo dílo se dotýkalo i hudby, ve které odrážel své vidění světa a své antinacistické a antibolševické přesvědčení. Podle svých slov napsal 38 oper, mimo jiné i pokračování Smetanovy Prodané nevěsty. Lukešovy opery obvykle končí nějakou katastrofou, závěr opery Panzerfaust spočívá ve výstřelu z pancéřové pěsti, v jiné opeře zase Lukeš trvá na podpálení divadla. Vrcholným Lukešovým dílem je tragická árie, v níž zhudebnil Gottwaldův projev z 25. února 1948.

Mašíbl na vládních místech

Jak Hron, tak Jan Lukeš mohli být považováni za zajímavé podivíny, kteří si žijí vlastním životem. Ovšem pod termín „mašíbl“ lze zařadit i osoby, které svým konáním měly na vědu značný vliv. Hned tři komunističtí ministři školství by v šanonu, zvaném MAŠÍBL, zanechali výraznou stopu. Prvním z nich byl Zdeněk Nejedlý (1878–1962), postrach veškeré české kultury. Dokonce nechybělo málo a tento člověk se po válce mohl stát i československým prezidentem.
Nejedlý nebyl jen posedlý Smetanou a Jiráskem (naopak nesnášel Antonína Dvořáka, možná i kvůli tomu, že se neúspěšně ucházel o Dvořákovu dceru), ale i matriarchátem, tedy společností, kde hlavní slovo patří ženám. Nejedlý se opřel o mýtus dívčí války a s naprostým klidem klade éru matriarchátu v Čechách do raného středověku, zatímco sociální a kulturní antropologové hovoří v souvislosti s matriarchátem nanejvýš o raném neolitu. Tento český nacionalista tak vlastně mimoděk postavil rovnítko mezi úroveň středověkých Čech a úroveň lidí, kteří se po lesích proháněli ještě s kyjem v ruce.

Dementiony od ministra

Ač byl Zdeněk Nejedlý v mládí talentovaným literárním historikem, škody, které v české vědě a kultuře napáchal, byly nedozírné. Bolševický režim vygeneroval i jeho následníky. Dalším „mašíblovským“ ministrem školství byl František Kahuda (1911–1987). Jeho oblíbenost mezi tehdejšími studenty vystihuje dobová říkanka: „Dejte mi Kahudu, ať mu dám přes hubu.“
Kahuda svůj odborný život zasvětil hledání centra šestého smyslu, psychotronice a parapsychologii. Při této příležitosti vypracoval teorii tzv. mentionů, což měly být elementární částice, které vysílá lidský mozek. Jeho výzkum získal i státní podporu, Kahudova laboratoř byla zaštítěna ministerstvem vnitra. Kahuda se především snažil dát svým teoriím materialistický a marxistický základ. Hovoří o záření, které vytváří podstatu intuice, nebo o mentálních mikroorganismech. Kahudovy šílené teorie by rozcupoval i průměrný student gymnázia. Fyzici měli z Kahudy legraci a psychiatři pro něj hledali vhodnou diagnózu. Jeho mentiony byly mezi odborníky přejmenovány na dementiony.

Platina na dně šachty

Třetím ministrem školství, který se nesmazatelně zapsal do dějin „mašíblu“, byl Jaromír Hrbek, věrný obhájce sovětské intervence z roku 1968. Hrbkovým celoživotním tématem byla radiační teorie gravitace. Zavádí zde páté skupenství, kterým rozumí záření. Odmítá přitom nehmotná záření, založená jen na vlnové podstatě, jako nemarxistická. Ve výsledku je podle Hrbka gravitace nevyčerpatelnou zásobárnou energie.
Hrbek přikročil i k experimentu, který proběhl již v roce 1950 na dole svaté Anny na Příbramsku. Jeho smyslem mělo být zjištění tíhových rozdílů v různých hloubkách. Podporu získal u ministra informací Václava Kopeckého, který na pokus uvolnil finance. A ty nebyly malé, Hrbek totiž vyžadoval výrobu platinových koulí. Ty poté byly shazovány do hlubin a Hrbek se snažil měřit jak přírůstky tíže, které již znal Newton, ale i její úbytky, kterýžto termín zavedl on sám. Ač výsledky nebyly žádné, Hrbek sám sebe přesvědčil, že je na stopě velkého objevu. V odborných kruzích ovšem budil spíše posměch.
Nejedlý nebo Hrbek svými „mašíbly“ byli svému okolí nebezpeční, protože vyžadovali, aby jejich bláznivé teorie byly uznány jako jediná pravda. Mašíbl sám o sobě je však spíše humornou hrou, která člověka s fantazií upřímně pobaví. 
Slovník Jakuba Hrona Metánovského

Buňát – název kalamáře odvozený od jeho tvaru vyplývajícího ze šestiúhelníku včelí plástve, dříve označovaného jako buňka
Hronoid – Hronův klobouk, přizpůsobený vlivu atmosferického tlaku na lebku, opatřený okapem
Bufy – Hronovy boty, opatřené podešví o výši dané průměrnou výškou bláta na tehdejších cestách a úhrnem srážek
Českomoravská krabatina – Českomoravská vrchovina
Hovník – pohovka
Chlaďura – rigorózum
Bažák – student
Libomudrun – filozof
Čujba – myšlení

Mašíbl „made in U.S.S.R.“

V době vlády šílených režimů se do popředí mohou dostat skuteční blázni. Režim, který nastolil sovětský diktátor Stalin, byl vystřižený jak z absurdního hororu, i proto tehdejší sovětská věda častokrát probouzela smích. V žádném jiném režimu by se nemohl stát akademikem člověk, jakým byl Trofim Lysenko. Ten proslul zejména brutálně mocensky prosazovanou biologickou teorií i praxí, známou jako lysenkismus. Součástí Lysenkových teorií byl boj proti genetice, která byla v SSSR označována za „buržoazní pavědu“ a jejíž rozvoj se tak v SSSR i v zemích pod sovětským vlivem včetně Československa na léta zastavil. Lysenko například tvrdil, že získané vlastnosti by mohly dědit další generace – třeba rodiče, kteří se dají na vzpírání, by si mohli být jisti dětmi s velkými bicepsy. Až do roku 1965 byl šéfem sovětského institutu pro zemědělskou genetiku.
Podobnou vědeckou „zrůdou“ byla sovětská bioložka Olga Lepešinská. Na první pohled působila jako hodná stařenka z pohádky, ale v biologii dokázala udělat pořádnou paseku. Olga Lepešinská tvrdila, že svými pokusy dokázala naprostou neudržitelnost základů buněčné teorie a že nositelem základních životních procesů není v žádném případě buňka, nýbrž nevykrystalizovaná „živá hmota“. Stalin její pavědecké teorie podporoval a odpůrci Lepešinské obvykle končívali v pracovních táborech.

Pravlast Čechů v Itálii?

Ján Kollár je veřejnosti znám především jako vlastenecký básník, autor eposu Slávy dcera. Ale Kollár se zabýval i historií. Ve 40. letech 19. století často jezdil do Itálie a na základě svých cest rozvinul myšlenku o tom, že pravlast Slovanů neleží kdesi za Volhou, ale na Apeninském poloostrově, ba dokonce že tajemní Etruskové měli se Slovany mnoho společného. „Latina jest původně jedno ze slovanských nářečí,“ tvrdil Kollár a dokládá to mnoha příklady: culina = kůlna, vestis = vesta, sipare = sypati nebo securis = sekera. Triumfálně pak přikládá Kollár další důkaz: vždyť Říp a Řím se od sebe liší jen koncovým písmem…

Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Indickým vědcům se podařilo najít novou planetu

Indickým vědcům se podařilo...

Velmi zajímavého objevu dosáhli indičtí odborníci. Těm se totiž...
Závod o póly

Závod o póly

Dnes si připomínáme 90. výročí umrtí norského polárníka a badatele Roalda...
Novinka v boji proti škůdcům: Postřik z tabáku

Novinka v boji proti škůdcům:...

Otázkou, jak co nejlépe ale zároveň nejšetrněji ochránit plodiny proti...
Astronomové objevili na Plutu duny z krystalů zmrzlého metanu

Astronomové objevili na Plutu duny...

Během zkoumání snímků planety Pluto odborníci objevili duny, které se...
V Číně byly objeveny nejstarší otisky končetin

V Číně byly objeveny nejstarší...

Před cca 550 miliony let se nějaký malinký prehistorický živočich věnoval své...
U Kolumbie nalezený poklad, jenž nemá obdoby

U Kolumbie nalezený poklad, jenž...

Kolumbijské námořnictvo, hledači pokladů, USA a Velká Británie...
Bierhanzlova mast… Britští vědci vyhlásili válku plešatosti

Bierhanzlova mast… Britští...

Vědci z univerzity v Manchesteru usilovně pracují na léku, který bude schopen...
V depozitáři našli Češi nejstarší rostlinu světa

V depozitáři našli Češi nejstarší...

Vědcům z Národního muzea se podařilo najít nejstarší rostlinu na...
Záchrana pro tuzemské lesy? Vědci už ví, jak zatočit s obávaným kůrovcem

Záchrana pro tuzemské lesy? Vědci už...

Tuzemské lesy stále více decimuje brouk kůrovec, který likviduje stromy...
Unikátní objev v Makedonii

Unikátní objev v Makedonii

Představte si, že si pracujete na svém poli a najednou narazíte na něco...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zapálili Prahu v roce 1689 francouzští žháři?

Zapálili Prahu v roce 1689...

Francouzský král Ludvík XIV. se užírá vzteky. 20. září 1688 do Paříže dorazily...
VIDEO: Co všechno je lidské tělo schopné přežít?

VIDEO: Co všechno je lidské tělo...

Byli jste někdy zvědaví, jak dlouho dokáže člověk vydržet...
„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.