Domů     Vesmír
Podivní bílí trpaslíci v souhvězdí Oltáře
21.stoleti 28.4.2009

Hubbleův teleskop dokáže dohlédnout i do velmi vzdálených částí vesmíru, tentokrát se mu však podařil objev takřka „za humny“. Při prozkoumávání hvězdokupy NGC 6397 objevil skupinu mrtvých hvězd zvaných bílí trpaslíci. Tito nově objevení vesmírní drobečkové však dokázali vědce pořádně překvapit.Hubbleův teleskop dokáže dohlédnout i do velmi vzdálených částí vesmíru, tentokrát se mu však podařil objev takřka „za humny“. Při prozkoumávání hvězdokupy NGC 6397 objevil skupinu mrtvých hvězd zvaných bílí trpaslíci. Tito nově objevení vesmírní drobečkové však dokázali vědce pořádně překvapit.

Jaký typ vesmírného objektu vlastně astronomové označují jako bílého trpaslíka? Tato (na vesmírné rozměry) skutečně drobná tělesa jsou vlastně hvězdy, které spálily většinu svého „paliva“ a nyní je tvoří už jen velmi hustá koule z paliva vyhořelého. Ve většině případů je takovým vyhořelým palivem uhlík a kyslík.  Ještě než se ale hvězda stane bílým trpaslíkem, předchází ji poněkud opačná fáze – je rudým obrem. V této fázi spaluje hvězda hélium, jehož část se buď přemění ve vyhořelé palivo, nebo je později odvržena a vytvoří planetární mlhovinu. Na skupině bílých trpaslíků, která byla objevena v hvězdokupě NGC 6397 ve vzdálenosti 7 200 světelných let od Země, a je tedy jednou z nejbližších hvězdokup v Mléčné dráze, je však něco velmi zvláštního. Namísto toho, aby byli jako všichni slušní bílí trpaslíci tvořeni uhlíkem a kyslíkem, je jejich jádro tvořeno héliem. A zde právě začíná záhada. Adrienne Coolová, která byla hlavní autorkou studie o tomto zvláštním objevu, popisuje problém s nově nalezenými trpaslíky takto: Teorie předpovídá, že díky své nízké hmotnosti by se měli bílí trpaslíci s héliovým jádrem vyskytovat spíše na okrajích hvězdokupy a nikoliv přímo v jejím středu. To, že jsme je nalezli v centrální oblasti naznačuje, že mají velmi těžké společníky – partnerské hvězdy, které je  v centru hvězdokupy ukotvují. Bylo by tedy jen přirozené, kdyby astronomové jejich těžké společníky na obloze nalezli. Ale ouha! I přes skvělé rozlišovací schopnosti Hubbleova teleskopu  vědci žádná taková tělesa neobjevili! Jak z této zapeklité situace ven? Astronomové jsou zatím nuceni vypomoci si z nouze nějakou pracovní hypotézou. Předpokládají tedy, že tyto objekty nevidíme buď proto, že se jim ještě nepodařilo zchladnout natolik, aby je byly naše přístroje schopny zachytit, nebo proto, že byly zničeny díky srážkám s jinými hvězdami v hvězdokupě. Astronomům nyní nezbývá, než své pracovní hypotézy dále ověřovat. Věda je prostě nikdy nekončící dobrodružnou výpravou za pravdou.

Související články
Vesmír bude opět na dosah ruky. Od 20. do 26. října ožije Praha, Brno i další města festivalem Czech Space Week – největší přehlídkou kosmických aktivit v Česku. Česko má vlastní družice, podílí se na mezinárodních misích a brzy vyšle astronauta Aleše Svobodu na Mezinárodní vesmírnou stanici. To a mnoho dalšího oslaví 8. ročník Czech […]
Vesmír Zajímavosti 4.10.2025
Saturnův měsíc Enceladus znovu dokazuje, že i v končinách Sluneční soustavy, kde vládne chlad a mráz, může probíhat něco, co připomíná děje vedoucí ke vzniku života. Vědci znovu analyzovali data ze sondy Cassini a našli v nich dosud neznámé organické molekuly, které mohou vznikat v oceánu pod jeho ledovou krustou. Enceladus měří jen necelých 500 […]
Vytvořit alternativu k plastům, jež zatěžují životní prostředí svým tisíce let trvajícím rozkladem, se podařilo vědcům z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Přesněji řečeno úspěšně vyvinuli biodegradovatelný materiál. Sám jeho název napovídá, že se bude rozkládat mnohem rychleji. Konkrétně pouhé týdny Experti brněnské univerzity dělají z tohoto materiálu tvořeného polysacharidy speciální bio-folie, podobné klasickým […]
Vesmír 21.9.2025
Pod hladinou Severního moře se ukrývá kráter o průměru přes tři kilometry. Nový výzkum potvrzuje, že nevznikl pohybem solných mas, jak se dříve soudilo, ale dopadem asteroidu před 43 miliony let. Kráter známý jako Silverpit se nachází asi 130 kilometrů od pobřeží Yorkshire a leží sedm set metrů pod mořským dnem. Geologové ho objevili už […]
Vesmír 20.9.2025
Andromeda a Mléčná dráha, dvě galaxie, které v současnosti dělí z lidského hlediska propastných 2,5 milionů světelných let. Ale vzhledem k tomu, že se obě galaxie přibližují rychlostí asi 110 až 300 kilometrů za sekundu, kolize se zdá být neodvratná… Místy bouřlivě, místy v klidu by ke srážce mělo dojít za pět miliard let. Výsledkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz