Hubbleův teleskop dokáže dohlédnout i do velmi vzdálených částí vesmíru, tentokrát se mu však podařil objev takřka „za humny“. Při prozkoumávání hvězdokupy NGC 6397 objevil skupinu mrtvých hvězd zvaných bílí trpaslíci. Tito nově objevení vesmírní drobečkové však dokázali vědce pořádně překvapit.
Jaký typ vesmírného objektu vlastně astronomové označují jako bílého trpaslíka? Tato (na vesmírné rozměry) skutečně drobná tělesa jsou vlastně hvězdy, které spálily většinu svého „paliva“ a nyní je tvoří už jen velmi hustá koule z paliva vyhořelého. Ve většině případů je takovým vyhořelým palivem uhlík a kyslík. Ještě než se ale hvězda stane bílým trpaslíkem, předchází ji poněkud opačná fáze – je rudým obrem. V této fázi spaluje hvězda hélium, jehož část se buď přemění ve vyhořelé palivo, nebo je později odvržena a vytvoří planetární mlhovinu. Na skupině bílých trpaslíků, která byla objevena v hvězdokupě NGC 6397 ve vzdálenosti 7 200 světelných let od Země, a je tedy jednou z nejbližších hvězdokup v Mléčné dráze, je však něco velmi zvláštního. Namísto toho, aby byli jako všichni slušní bílí trpaslíci tvořeni uhlíkem a kyslíkem, je jejich jádro tvořeno héliem. A zde právě začíná záhada. Adrienne Coolová, která byla hlavní autorkou studie o tomto zvláštním objevu, popisuje problém s nově nalezenými trpaslíky takto: Teorie předpovídá, že díky své nízké hmotnosti by se měli bílí trpaslíci s héliovým jádrem vyskytovat spíše na okrajích hvězdokupy a nikoliv přímo v jejím středu. To, že jsme je nalezli v centrální oblasti naznačuje, že mají velmi těžké společníky – partnerské hvězdy, které je v centru hvězdokupy ukotvují. Bylo by tedy jen přirozené, kdyby astronomové jejich těžké společníky na obloze nalezli. Ale ouha! I přes skvělé rozlišovací schopnosti Hubbleova teleskopu vědci žádná taková tělesa neobjevili! Jak z této zapeklité situace ven? Astronomové jsou zatím nuceni vypomoci si z nouze nějakou pracovní hypotézou. Předpokládají tedy, že tyto objekty nevidíme buď proto, že se jim ještě nepodařilo zchladnout natolik, aby je byly naše přístroje schopny zachytit, nebo proto, že byly zničeny díky srážkám s jinými hvězdami v hvězdokupě. Astronomům nyní nezbývá, než své pracovní hypotézy dále ověřovat. Věda je prostě nikdy nekončící dobrodružnou výpravou za pravdou.
