Domů     Medicína
Damoklův meč horolezců: Otok mozku
21.stoleti 21.4.2009

Že horolezectví je jeden z nejnebezpečnějších sportů asi těžko někoho překvapí. Největším rizikem pro horolezce však nejsou třeba problémy s dýcháním. Mezinárodní vědecký tým vedený Paulem Firthem z Massachusettské univerzity v USA dospěl k závěru, že doslova strašákem pro každého horolezce, který se vydá do nadoblačných výšin, je otok mozku.Že horolezectví je jeden z nejnebezpečnějších sportů asi těžko někoho překvapí. Největším rizikem pro horolezce však nejsou třeba problémy s dýcháním. Mezinárodní vědecký tým vedený Paulem Firthem z Massachusettské univerzity v USA dospěl k závěru, že doslova strašákem pro každého horolezce, který se vydá do nadoblačných výšin, je otok mozku.

Od roku 1926 do roku 2006 si nejvyšší hora světa Mt. Everest vyžádala 212 lidských životů. Podmínky, které ve výškách nad 8 000 metrů panují, jsou natolik zdrcující, že jim podlehne i trénovaný organismus sportovce. „Nikoho zde nenapadl yetti nebo něco takového. Ale extrémní chlad, prudký vítr a nízký obsah kyslíku, s tím především musí každý horolezec bojovat,“ podotýká Firth, který si ke svému výzkumu vybral právě Mt. Everest.

Peklo nad mraky

Ve vysokých výškách je každý horolezec ohrožen lavinami, průrvami, padajícím kamením a ledem, silnými vichry o rychlosti až 200 km/h, bouřemi, nízkými teplotami, úbytkem tělesné teploty a dehydratací. Výstup na vrchol však kupodivu tak nebezpečný není. Mnohem častěji ke smrtelným zraněním dochází při sestupu, i když je fyzicky méně náročný. Pravděpodobnost úmrtí je zde o 80 procent vyšší. Snad za to může ztráta koncentrace, kdy základní úkol má horolezec za sebou, svou vinu na tom nese jistě i dlouhotrvající pobyt v extrémních podmínkách. Nejtragičtější sezónou na Everestu byl rok 1996, kdy se do základního tábora nevrátilo patnáct lidí. Nejhorším dnem byl 10. květen 1996, kdy bouře zastihla poblíž vrcholu 8 lidí, kteří zde zemřeli. Na vrcholu Everestu je tak řídký vzduch, že zde nehoří ani letecký petrolej, takže helikoptéra by zde byla k ničemu.
V prostředí, kde je méně kyslíku, organismus produkuje více červených krvinek. To s sebou nese riziko zhuštění krve. Nízký obsah kyslíku může způsobit rovněž vsáknutí tekutiny z mozkových cév do okolní mozkové tkáně. Tak vznikne otok mozku. Otok postupuje velmi rychle, může vést k poškození mozku a klidně i skončit smrtí již během několika hodin.

Vysokohorské šílenství

Ne nadarmo se výšce nad 8 000 metry říká zóna smrti. „Z horolezců, kteří zemřeli nad 8000 metry, řada vykazovala neurologické symptomy,“ konstatoval Firth. Dodal dále, že jeho vědecký kolektiv původně předpokládal, že katem horolezců jsou plicní problémy. Ty se však ukázaly jako velmi vzácné.
Základním příznakem otoku mozku je porucha myšlení, ztráta koordinace, letargie, zmatenost či výrazné změny chování. Horolezec jednoduše zešílí. Při ztrátě rovnováhy se snadno může stát, že se zřítí do mnohasetmetrové oblasti. Firth pak dodává ještě jedno zajímavé číslo: 1,3 procent všech horolezců, kteří opustili základní tábor a vydali se k vrcholu Everestu, se již nikdy nevrátilo.
Co horolezcům hrozí?

* Poblíž vrcholu osmitisícovek vládne tak silné sluneční záření, že horolezci si mohou spálit patro při dýchání.

* Dochází k výrazným úbytkům váhy.

* Častými problémy jsou dehydratace a bolesti hlavy.

* Po ránu horolezec vypadá jak bambule, protože mu přes noc nateče obličej, hlavně okolo očí.

* Vznikají praskliny na prstech a na jazyku.

* Usnout je skoro nemožné.

* Záchvaty kašle jsou tak silné, až se mohou zlámat žebra.

* Horolezci těsně pod vrcholkem se na jediný krok musejí zhruba patnáctkrát nadechnout.

Související články
Medicína 19.7.2025
Sednout na kolo není nutně jen způsob, jak se dostat z bodu A do bodu B. Nová rozsáhlá studie naznačuje, že pravidelná jízda na kole je spojena s nižším rizikem rozvoje demence, včetně Alzheimerovy choroby. Výzkum publikovaný v časopise JAMA Network Open sledoval po dobu delší než 13 let téměř 480 000 lidí ve věku kolem […]
Vysoká hladina cholesterolu v krvi způsobuje jeho ukládání v cévách, což je zužuje a může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou srdeční infarkty a mozkové mrtvice. Vědci proto nyní testují experimentální lék, který umí hladinu „špatného“ LDL cholesterolu v krvi snížit, a to úpravou genů. Společnost Verve Terapeutics testovala svůj nový lék VERVE-102 na […]
Medicína Vesmír 17.7.2025
Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo. […]
Jako věčné chemikálie jsou označovány chemické sloučeniny obsahující fluor, ze kterých je zhotovována řada vodě, mastnotě a skvrnám odolných výrobků, jako je nepřilnavé nádobí či oblečení do deště. Jenže tyto chemikálie se dostávají i do našich těl a jsou spojovány s řadou zdravotních problémů. Nyní se ukazuje, že si s nimi naštěstí do jisté míry […]
Medicína 14.7.2025
V roce 2023 zemřelo v důsledku užívání tabáku celosvětově více než 7 milionů lidí. Tabák zůstává hlavním rizikovým faktorem úmrtí u mužů, kde způsobil 5,59 milionu úmrtí. U žen se pak umístil na sedmém místě s 1,77 milionu úmrtí. Tabák stojí za přibližně každou osmou smrtí na světě a v některých zemích počet úmrtí prudce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz