Domů     Medicína
Damoklův meč horolezců: Otok mozku
21.stoleti 21.4.2009

Že horolezectví je jeden z nejnebezpečnějších sportů asi těžko někoho překvapí. Největším rizikem pro horolezce však nejsou třeba problémy s dýcháním. Mezinárodní vědecký tým vedený Paulem Firthem z Massachusettské univerzity v USA dospěl k závěru, že doslova strašákem pro každého horolezce, který se vydá do nadoblačných výšin, je otok mozku.Že horolezectví je jeden z nejnebezpečnějších sportů asi těžko někoho překvapí. Největším rizikem pro horolezce však nejsou třeba problémy s dýcháním. Mezinárodní vědecký tým vedený Paulem Firthem z Massachusettské univerzity v USA dospěl k závěru, že doslova strašákem pro každého horolezce, který se vydá do nadoblačných výšin, je otok mozku.

Od roku 1926 do roku 2006 si nejvyšší hora světa Mt. Everest vyžádala 212 lidských životů. Podmínky, které ve výškách nad 8 000 metrů panují, jsou natolik zdrcující, že jim podlehne i trénovaný organismus sportovce. „Nikoho zde nenapadl yetti nebo něco takového. Ale extrémní chlad, prudký vítr a nízký obsah kyslíku, s tím především musí každý horolezec bojovat,“ podotýká Firth, který si ke svému výzkumu vybral právě Mt. Everest.

Peklo nad mraky

Ve vysokých výškách je každý horolezec ohrožen lavinami, průrvami, padajícím kamením a ledem, silnými vichry o rychlosti až 200 km/h, bouřemi, nízkými teplotami, úbytkem tělesné teploty a dehydratací. Výstup na vrchol však kupodivu tak nebezpečný není. Mnohem častěji ke smrtelným zraněním dochází při sestupu, i když je fyzicky méně náročný. Pravděpodobnost úmrtí je zde o 80 procent vyšší. Snad za to může ztráta koncentrace, kdy základní úkol má horolezec za sebou, svou vinu na tom nese jistě i dlouhotrvající pobyt v extrémních podmínkách. Nejtragičtější sezónou na Everestu byl rok 1996, kdy se do základního tábora nevrátilo patnáct lidí. Nejhorším dnem byl 10. květen 1996, kdy bouře zastihla poblíž vrcholu 8 lidí, kteří zde zemřeli. Na vrcholu Everestu je tak řídký vzduch, že zde nehoří ani letecký petrolej, takže helikoptéra by zde byla k ničemu.
V prostředí, kde je méně kyslíku, organismus produkuje více červených krvinek. To s sebou nese riziko zhuštění krve. Nízký obsah kyslíku může způsobit rovněž vsáknutí tekutiny z mozkových cév do okolní mozkové tkáně. Tak vznikne otok mozku. Otok postupuje velmi rychle, může vést k poškození mozku a klidně i skončit smrtí již během několika hodin.

Vysokohorské šílenství

Ne nadarmo se výšce nad 8 000 metry říká zóna smrti. „Z horolezců, kteří zemřeli nad 8000 metry, řada vykazovala neurologické symptomy,“ konstatoval Firth. Dodal dále, že jeho vědecký kolektiv původně předpokládal, že katem horolezců jsou plicní problémy. Ty se však ukázaly jako velmi vzácné.
Základním příznakem otoku mozku je porucha myšlení, ztráta koordinace, letargie, zmatenost či výrazné změny chování. Horolezec jednoduše zešílí. Při ztrátě rovnováhy se snadno může stát, že se zřítí do mnohasetmetrové oblasti. Firth pak dodává ještě jedno zajímavé číslo: 1,3 procent všech horolezců, kteří opustili základní tábor a vydali se k vrcholu Everestu, se již nikdy nevrátilo.
Co horolezcům hrozí?

* Poblíž vrcholu osmitisícovek vládne tak silné sluneční záření, že horolezci si mohou spálit patro při dýchání.

* Dochází k výrazným úbytkům váhy.

* Častými problémy jsou dehydratace a bolesti hlavy.

* Po ránu horolezec vypadá jak bambule, protože mu přes noc nateče obličej, hlavně okolo očí.

* Vznikají praskliny na prstech a na jazyku.

* Usnout je skoro nemožné.

* Záchvaty kašle jsou tak silné, až se mohou zlámat žebra.

* Horolezci těsně pod vrcholkem se na jediný krok musejí zhruba patnáctkrát nadechnout.

Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz