Blesky byly kdysi pro člověka hlasem některého z bohů či přímo výrazem jeho hněvu. Dnešní člověk už vidí jen prostý a zákonitý atmosférický jev. Věda má jasno. 
V zahuštěných a ochlazených vodních párách („mracích“) dojde nejprve k polarizaci elektrického náboje a posléze k jeho krátkodobému vybití doprovázenému světelným zábleskem a také „šokovou vlnou“ – zvukem hromu. A přesto – ruku na srdce – řada z nás se stále blesků bojí, nebo je naopak obdivuje.
Každou sekundu se objeví nad zemským povrchem okolo 100 blesků, na celém světě proběhne ročně kolem 16 milionů světelných bouří. A kde byste měli největší „naději“, že vás blesk zasáhne? Je přirozené, že největší množství blesků bude k vidění v oblastech, které jsou nejvíce bohaté na mraky, a tudíž i na srážky. Takové oblasti se nacházejí zejména v tropickém pásu zeměkoule, tedy okolo rovníku. Absolutním světovým rekordmanem v nadílce blesků je oblast okolo vesničky Kifuka v horách africké Demokratické republiky Kongo (dříve Zair). Místní příděl je plných 158 světelných výbojů na čtvereční kilometr oblohy za rok. Stříbrná a bronzová příčka pak patří jihoasijskému Singapuru a oblasti okolo severobrazilského města Teresina, které místní neřeknou jinak než Chapada do Corisco, tedy „plošina blesků“. Rekordmani v počtu zásahů bleskem jsou však i mezi lidmi. Podle Guinnessovy knihy rekordů byl takovým „šťastlivcem“ hlídač národního parku Shenandoah v americké Virginii, Roy Sullivan (1912–1983), přezdívaný „živý hromosvod“. Blesk jej během jeho života zasáhl sedmkrát a všechny zásahy Sullivan přežil. Našel si skutečně zvláštní způsob, jak se stát světovým rekordmanem!
21. STOLETÍ dodává:
Silný elektrický výboj má obrovskou teplotu a rychlost, a dokáže proto na Zemi poničit, co se dá. Úderem blesku do půd bohatých na křemík vnikají například tzv. fulgurity (bleskovce), trubičky tvořené sklem „made in nature“. „Blesková sklíčka“ nenacházíme ale jen v půdě. Četné stopy po „polibcích“ od hromovládného Dia nesou často i vyvýšené kameny či skály.
Svět blesků v číslech:
rychlost: až 220 000 km/h
teplota: až 30 000 °C (téměř 6x více, než je teplota povrchu Slunce)
intenzita elektrického proudu: až 300 kiloampérů
elektrický náboj: až 350 coulombů
energie: až 500 megajoulů
elektrické napětí: až 1 gigavolt
největší délka blesku na obloze: 190 km
délka trvání: několik desetin sekundy
