Mrtvé moře, které tvoří hranici mezi Izraelem a sousedním Jordánskem, se začíná dostávat do pořádných problémů. Během posledních 30 let z něj zmizelo 14 kubických kilometrů vody. Vědci proto začínají zvažovat varianty, jak toto vzácné jezero zachránit před úplným zmizením. 
Mrtvé moře je místem, které drží několik pozoruhodných rekordů. Se svou nadmořskou výškou -422 m.n.m. je nejníže položeným místem na suché zemi. Ačkoliv je vnitrozemským jezerem a ne mořem, je jeho voda slaná. A to opět téměř rekordně – jen jezera Assal v africkém Džibuti, Kara-Bogaz-Gol v Turkmenistánu a několik jezer v Antarktidě mají vyšší slanost neboli salinitu, než Mrtvé moře. Právě kvůli své vysoké slanosti je voda jezera vyhledávána velkým množstvím pacientů především s kožními onemocněními, na která blahodárně působí. Pacienti i běžní rekreanti však budou mít v budoucnosti čím dál větší problémy dostat se vůbec do vody. Hladina Mrtvého moře totiž skutečně povážlivě klesá. A důvod? Vědecký tým z Technické univerzity v německém Darmstadu pod vedením Shahrazad Abu Ghazleh publikoval v nedávné době studii, ve které nejen přesně vyčíslil alarmující úbytek vody, ale odhalil i jeho příčiny. Za běžných podmínek je výsledná hladina vnitrozemských vodních nádrží výsledkem poměru mezi přitékáním a odpařováním. Příčinou vysychání většiny jezer je proto většinou změna cirkulace vodních par v atmosféře, za kterou stojí podle mnoha expertů klimatické změny spojené s globálním oteplováním. V případě Mrtvého moře je ale lidský vliv ještě přímější. Lidé totiž po velmi dlouhou dobu využívají jeho vodu k mnoha účelům – zejména k výrobě pitné vody (desalinizací) a také k těžbě významné suroviny pro chemický průmysl – potaše neboli karbonátu draselného. K oživení Mrtvého moře by mohla napomoci stavba kanálu, která by jej spojovala buď se Středozemním nebo s Rudým mořem. Díky výškovému rozdílu mezi hladinou obou moří a Mrtvým mořem by měl kanál přirozený spád a mohl by být využíván jak k doplňování vody, tak k výrobě elektřiny.
