Domů     Vesmír
Vesmírní roboti budou na Měsíci stavět přistávací dráhy
21.stoleti 4.3.2009

Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka – Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek. Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka -  Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek. Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má ambiciózní plán. Okolo roku 2020 chce na povrchu Měsíce zřídit novou základnu. Tento rozsáhlý a náročný projekt vyžaduje dlouhodobou přípravu a NASA proto zadává vypracování dílčích detailů nejrůznějším výzkumným ústavům s velkým předstihem. Vědci od ní nedávno dostali za úkol poradit si s jedním zapeklitým problémem. Jeho povahu nám přiblíží William Whittaker z Carnegie Mellon University, která byla jedním ze spoluřešitelů projektu: Aby bylo možno hladce přepravovat náklad, musí být místo, na němž budou přistávat lodě, blízko základny a laboratoří. Každé přistání a vlétnutí lodi však způsobí, že z přistávací plochy budou odletovat kusy štěrku. Protože na Měsíci není atmosféra, která by jejich odletování zpomalila, mohl by tento písek a štěrk základnu brzy poškodit. Řešení tohoto problému jsou podle konstruktérů dvě. Buď okolo přistávací dráhy vystaví ochranný val, který odletování štěrku zabrání, nebo z místního materiálu vystavějí pevnou přistávací dráhu. V prvním případě by práci mohli vykonat roboti, které by NASA vyslala na měsíční povrch ještě před tím, než na stejné místo vyšle lidskou posádku. Práce by jim měla zabrat okolo šesti měsíců. V druhém případě by na Měsíc vyslali roboty velikosti zhruba sekačky na trávu, kteří by jeho povrch pročesávali. Jakmile by narazili na příhodný kámen, uchopili by jej a postupně s nimi celou přistávací dráhu vydláždili. Aby mohli vědci rozhodnout, které z řešení bude lepší, musí si počkat na výsledky detailního geologického průzkumu měsíčního povrchu. Teprve ten ukáže, zda se na Měsíci nachází dostatek kamenů příhodné velikosti a tvrdosti. Stavět něco na Měsíci prostě není žádná legrace!

 

Související články
Vesmír Zajímavosti 15.2.2026
Představa o tom, jak vznikají planetární soustavy, byla dosud poměrně přehledná. Blízko mateřské hvězdy krouží malé kamenité světy, dál od ní pak obíhají obří planety bohaté na plyn. Jenže vesmíru jsou schémata, která pochází ze zapadákova v jednom z ramen Mléčné dráhy, celkem fuk. Astronomové totiž popsali systém, který vypadá, jako by ho někdo sestavil […]
Technika Vesmír 12.2.2026
Až se v březnu 2026 (snad) od startovací rampy Kennedyho kosmického střediska na Floridě odlepí obří raketa SLS se čtyřmi astronauty na palubě, zamíří spolu s nimi k Měsíci i 6 čipů pro měření kosmické radiace dodaných pražskou firmou ADVACAM. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Přístroj vyvinutý NASA má za úkol […]
Vesmír 1.2.2026
Po několika odkladech se pilotovaná mise Artemis II konečně dostala do bodu, kdy se už neřeší „zda“, ale „kdy přesně“. Raketa Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion stojí na rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku a týmy NASA vstoupily do závěrečné fáze příprav. SLS i Orion byly po dokončení integrace přesunuty z montážní […]
Vesmír Zajímavosti 31.1.2026
Vědci objevili nového kandidáta na planetu podobnou Zemi. Svět s pracovním označením HD 137010 b, na kterém by se zimou klepal i lední medvěd, se nachází asi 146 světelných let od Země a identifikován byl mimo jiné i pomocí dat získaných z mise Kepler. Podle vědeckého týmu, který ji objevil, činí oběžná doba planety kolem […]
Vesmír 25.1.2026
Astronomové možná konečně rozluštili jednu z nejdéle trvajících záhad noční oblohy. Červený superobr Betelgeuse v souhvězdí Orionu má podle nových pozorování hvězdný doprovod, který se až dosud ztrácel v jeho oslnivém světle. Tento drobný společník dostal pracovní jméno Siwarha. Idea, že Betelgeuse může mít partnera, astronomickou komunitou kolovala už docela dlouho. Ale až v roce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz