Onemocnění srdce a cév je nejčastější příčinou úmrtí – a ČR patří na přední místo světové černé statistiky. Naše srdíčko je jako motor, pohánějící autíčko – tělo. Jenže i nejlepší motor občas selže. Místo automechaniků nastupují kardiologové. Pro postižené teď mají novou naději!
Umíte si představit, že lékař, který pečuje o vaše srdce, je třeba na kongresu či dovolené daleko v cizině a přitom může kdykoli průběžné a bezdrátově sledovat z libovolného počítače s připojením na internet vše, co se s vámi děje v Praze? Ano, je to možné – nyní už i u nás díky nově vzniklému oboru – telekardiologii.
Operace netrvá ani hodinu
Může to potvrdit sedmašedesátiletý muž, jenž loni 1. července dostal jako první člověk v ČR při unikátní operaci v pražské Ústřední vojenské nemocnici zcela nový typ kardiostimulátoru. Na svět ho přivedla německá společnost BIOTRONIK a nazývá se Cyclos 990.
Premiérový výkon provedl kardiolog – primář interní kliniky MUDr. Libor Kameník. Od něj se 21. STOLETÍ dozvědělo: „Operace není obtížná, netrvá ani hodinu a hned druhý den může pacient odejít domů.“ Přednost na zákrok mají lidé, u nichž existuje šance na zvýšení kvality života. Kardiostimulátor se operuje např. lidem, kterým pomalá srdeční frekvence způsobuje slabost a občasnou ztrátu vědomí. Měl by odstranit poruchy rytmu a stimulovat srdce k činnosti. Hlídá srdeční frekvenci síní i komor a v případě poklesu vydá elektrický impulz, který zajistí stah srdce.
Kardiostimulátory rovněž obsahují čip, který je spojuje s bezdrátovým komunikačním systémem Biotronik Home Monitoring a umožňuje sledování pacienta na dálku v domácím prostředí. Vždy jednou za 24 hodin se data z kardiostimulátoru odešlou z vysílače (obdoba mobilního telefonu), který se nachází u pacienta doma, do informačního centra. Hlášení o všech možných problémech pacienta, kardiostimulátoru nebo elektrod pak putují ve tvaru textové zprávy SMS či e-mailem lékaři, jenž může adekvátně reagovat bez ohledu na to, kde se právě nachází.
Neztratí čas ani vědomí
Chod srdce srovná defibrilátor, s jehož pomocí se dá poškozené srdce nastartovat, nebo kardiostimulátor, který má nemocný voperován. Lékař dostane informaci o poruše rytmu do pěti minut. Pokud je problém větší, pozve si pacienta na kontrolu a upraví mu např. dávkování léků, aby poruchy rytmu omezil. (Podle posledních informací využívá Home Monitoring v ČR okolo 200 pacientů, přičemž ve vyspělých zemích je to mnohokrát více.) Zařízení umí zjistit nepatrné změny v těle pacienta i v obdobích emocionálního či duševního stresu ještě předtím, než se dostaví ztráta vědomí, a zasáhnout, aby jí zabránil. Dodejme, že s ojedinělou ztrátou vědomí má v životě zkušenost přibližně jedna třetina lidí, u některých lidí jsou však tyto epizody tak časté, že závažným způsobem zasahují do jejich života.
IKEM v Praze se proslavil
Světově proslulou se stala klinika kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Její přednosta, prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., 21. STOLETÍ informoval, že zde v září 2008 otevřeli nový implantační sál. Na místě jsme se přesvědčili, že má vskutku světové parametry. „Ročně tady zavádíme více než tři stovky kardiostimulátorů a máme velké zkušenosti se sledováním a léčením pacientů ohrožených náhlou srdeční smrtí,“ upřesnil prof. Kautzner. Každý rok zde hospitalizují 4000 nemocných, ambulantně ošetří téměř osmkrát více. Učí se tady specialisté z mnoha zemí.
V pražském IKEMu také experimentují s náhradními srdečními chlopněmi bez využití klasické chirurgie. Kardiolog doc. MUDr. Jan Šochman, CSc., ve spolupráci s intervenčním radiologem prof. MUDr. Janem Peregrinem, CSc., vyvíjejí a testují nové srdeční chlopně. Tato skupina výzkumníků je zaměřena především na mechanické chlopně. Čeští vědci zde např. jako první testovali katetrizační imitaci diskové protézy, jejíž kostru tvořila slitina nikl-titan, tzv. nitinol, která má paměťové vlastnosti. Odborníci prokázali, že tento typ chlopně by neměl podléhat degenerativním změnám.
Loni v prosinci se IKEM stal dějištěm zákroku unikátního v celé střední Evropě, když pacientkám ve věku 78 a 88 let vyměnili aortální chlopně, aniž by jim klasicky otevřeli hrudník.
Odborníci objevili převratný význam srdečního tepu
Mezi námi chodí přes 100 000 lidí, kteří žijí jen díky tomu, že z nich infarkt myokardu neudělal nebožtíky. Každý rok tato nejrozšířenější kardiovaskulární příhoda u nás hospitalizuje na 16 000 pacientů. Na konci tmavého tunelu pro ně svítí světlo v podobě zjištění, že léky na snížení tepu (optimalizaci srdeční frekvence) mohou ovlivnit riziko infarktu myokardu. Dokazují to závěry nejnovější studie BEAUTIFUL, do které se zapojilo 11 000 pacientů ze 33 zemí včetně ČR. Nová léčivá látka Ivabradin, kterou vyvinul francouzský výzkumný tým, zpomaluje srdce, pokud bije příliš rychle. Přitom zachovává ostatní parametry srdeční činnosti, hlavně sílu srdečních stahů. Navíc zvyšuje schopnost fyzické zátěže. Ukazuje se, že pacienti s ischemickou chorobou srdeční a tepovou frekvencí > 70 tepů/min mají o polovinu vyšší riziko infarktu myokardu.
„Dosud opomíjený tep, který laicky vnímáme jako tlukot srdce, je významným ukazatelem zdravého srdce. Každý člověk si může hlídat svoje srdce jednoduchým samovyšetřením a po opakovaném zjištění vysoké klidové tepové frekvence vyhledat lékaře. Tak lze včas odhalit závažné srdeční onemocnění,“ řekl 21. STOLETÍ přední český kardiolog, prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., z III. interní kliniky VFN v Praze. Dodal: „Vždyť rychlý srdeční tep zvyšuje riziko srdečního selhání. Snížením srdeční frekvence u kardiaka o každých deset úderů za minutu klesá riziko úmrtí na srdeční onemocnění přibližně o 30 procent.“
A to už je naděje, co říkáte?
Srdce se představuje
Srdce dospělého člověka má velikost jeho pěsti. Každou minutu se v klidu přibližně 70krát stáhne, přičemž přečerpá pět litrů krve. V případě potřeby dokáže tento objem zvýšit až pětinásobně. Za 70 let tedy provede více než 2,5 miliardy stahů a přečerpá přes 220 milionů litrů krve, což je pro představu neuvěřitelných 18 333 cisteren, plně naložených benzinem. Bušení srdce vypadá na první pohled jako jednoduchá opakující se činnost. Ve skutečnosti jde o vysoce koordinovaný sled akcí, které se v srdci odehrávají. Srdeční akce se rozděluje na dvě základní činnosti – uvolnění (diastolu) a stah (systolu). Ideální krevní tlak je 120/80 mm rtuťového sloupce (Hg), normální pod 140/pod 90 mm.
Život se nedá zaplatit
První implantace kardiostimulátoru Cylos 990 se uskutečnila v lednu 2008 v Londýně. „Cena kardiostimulátoru, který je plně hrazen pojišťovnou, se pohybuje od 59 000 Kč za jednodutinový systém až do 147 000 Kč za přístroj dvoudutinový včetně systému Home Monitoring,“ upřesnil MUDr. Petr Větrovský, jednatel společnosti BIOTRONIK.
Vždy ve střehu!
Cyclos 909 využívá unikátní technologii, díky které dokáže zjistit sebenepatrnější změny v těle pacienta. Pokud by mu např. hrozilo bezvědomí, kardiostimulátor automaticky zrychlí tep srdce. Přístroj má speciální schopnosti, jako je komplexní naprogramování a seřízení přístroje stisknutím jednoho tlačítka. Ve spojení s další funkcí Trend View poskytuje přehled historie léčby a monitoring srdeční činnosti, čímž umožňuje snadnou diagnostiku na jediném programovacím monitoru.
Jak si změřit tepovou frekvenci?
Počet tepů se měří na spodní palcové straně zápěstí přiložením (na plocho) posledních článků ukazováčku a prsteníku. Pod prsty ucítíte pravidelné tepání.
Klidovou tepovou frekvenci měřte ráno po probuzení nebo po chvíli sezení (alespoň 10 minut). Tepovou frekvenci v klidu měřte 30 vteřin a vynásobte dvěma. Optimální klidová srdeční tepová frekvence je pro většinu dospělých lidí 60–70 tepů za minutu; děti mají puls rychlejší: 90–120 úderů. Vyšší klidová srdeční frekvence a její aktuální zvýšení vyvolané stresem zhoršuje u kardiaků přísun kyslíku do srdce. To může způsobit nedostatečnou funkci srdečního svalu u nemocných pacientů nebo dokonce vede k infarktu myokardu. Nesmí nás samozřejmě znepokojovat, že při zvýšené fyzické námaze, třeba sportování, se tep dočasně výrazně zvyšuje. Ke zjišťování stavu srdce i podle počtu tepů už i u nás slouží malé digitální přístroje, které se nasadí (jako jakýsi kolíček) na prostředníček ruky a na displeji ukážou počet tepů.
Svět zná kardiostimulátor 50 let
První implantace kardiostimulátoru (neboli pacemakeru, PM) na světě se uskutečnila v roce 1958 ve švédském Stockholmu. Od té doby se používají k léčbě pomalého či vynechávajícího srdečního rytmu. První implantace kardiostimulátoru ve střední a východní Evropě se uskutečnila v pražských výzkumných ústavech (předchůdcích IKEMu) už v roce 1962. V následujícím desetiletí se kardiostimulátory v Ústavu pro elektroniku a modelování v lékařství, který byl součástí výzkumných ústavů sloučených později do dnešního IKEMu, přímo vyráběly. Zatímco původní PM měly velké rozměry (včetně baterie), dnešní kardiostimulátory jsou miniaturní přístroje, které obsahují počítačové čipy a umožňují přizpůsobit stimulaci srdce potřebám organismu.
Vyvinuli srdce jako pro kyborga
Ačkoli na choroby oběhového systému a srdce umírají každoročně miliony lidí, transplantace tohoto orgánu je spíše výjimkou. Francouzští vědci svět poněkud šokovali, když loni v říjnu představili prototyp umělého srdce, které se nápadně podobá živému. Přístroj (v ceně 150 000 euro) z polymerů a přídavku organické tkáně reguluje tlak a tep pomocí několika elektronických senzorů. Při jeho zhotovení odborníci využili znalosti z leteckého a kosmického průmyslu. Do těl první desítky pacientů, kteří by jinak neodvratně zemřeli, se má „srdce kyborgovo“ dostat do dvou let.
