Vyfotografovat hned dva kouzelné jevy, které má na svědomí příroda, to se povede jednou za život. Jeden z takových unikátních snímků, pořízený v oblasti bouřících gejíírů na Islandu, vám přináší náš Objektiv.

Polární záře čaruje
Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy, které nastávají ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km. Běžně se vyskytují v polárních oblastech (jižní záře – „aurora australis“ v Antarktidě, severní záře – „aurora borealis“ – v Arktidě). Proč? Gigantické bouře na povrchu Slunce vymršťují proudy elektrických částic, které reagují s molekulami různých plynů rozptýlených v horní vrstvě atmosféry. Elektricky nabité sluneční částice tak nejvíce přitahují právě magnetické póly Země. Výjimečně lze spatřit polární záři v tropech, u nás se dá pozorovat jen při velmi silné sluneční činnosti.
Na světě tryská 1000 gejzírů
Gejzír je proud vroucí vody, vyvrhovaný na zemský povrch v určitých časově omezených intervalech. Souvisí se sopečnou aktivitou, kdy popraskanou zemskou kůrou studená povrchová voda proniká do spodních částí, kde naráží na oblasti žhavého magmatu. Magma a voda si začnou vyměňovat tepelnou energii, magma se nepatrně ochlazuje, zatímco voda se zahřívá. Jelikož na ni v hloubce působí tlak hornin, bod varu je vyšší než u normální vody a podzemní voda se tak začne přehřívat. Horká voda stoupá vzhůru k povrchu, přičemž začíná klesat její tlak. Přesáhne bod, kdy se začne přeměňovat na plynné skupenství – páru. Ta poté může vodu vypudit vzhůru takovou silou, že vytryskne na zemský povrch v podobě gejzíru. Název vznikl podle nejznámějšího islandského gejzíru Geysir (Velký výron), který se poprvé objevil v roce 1294 a tehdy ho považovali za vodu přímo z pekla. Tryskal až do výše 60 m po 600 let, nyní se předvede jen občas. V aktivitě ho tak předstihl sousední gejzír Strokkur (Máselnice), kde v cca pětiminutových intervalech tryská proud horké vody až do dvacetimetrové výše. Právě ten můžete vidět na našem snímku.