V málokterém odvětví je v současnosti zaznamenáván takový pokrok jako v počítačovém průmyslu. Co bylo ještě včera horkou technickou novinkou, je dnes už častokrát jen pro smích. Kam se tento vývoj bude ubírat dál? Může se stát, že počítače překonají inteligenci člověka nebo dokonce jeho kreativitu?
Počítačové procesory se zmenšují, zvyšuje se jejich výkon a dokážou zpracovat více vláken najednou. S tímto tempem se dá jen stěží odhadnout, co bude za 50 let. „Podle některých prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, od kterého rychlost technologického pokroku poroste exponenciálně. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat ve schopnosti uvažovat,“ prohlásil technologický ředitel společnosti Intel, Justin Rattner.
První budou roboti….
Rattner tuší, o čem hovoří. Laboratoře Intelu se už v současnosti zabývají vývojem komunikačních rozhraní mezi člověkem a strojem a testují jejich budoucí využití při práci s počítačem. Ostatně, právě v Intelu vznikl dosud nejrychlejší desktopový procesor na světě s označením Intel Core i7. Zatím se vyrábí ve čtyřjádrové verzi, v blízké budoucnosti by se měl počet jeho fyzických jader zvýšit, ale tím se vývoj tohoto procesoru nezastaví. Počet jader se bude zvyšovat a velikost tranzistoru naopak snižovat.
Technologie použitá v tomto procesoru se bude promítat i do mnoha dalších odvětví. Může být například použita v robotické produkci. Roboti jsou v současnosti využíváni hlavně ve výrobě. Jsou pevně ukotveni do země a jejich úlohou je opakované provádění jediného úkonu. Aby je bylo možné více zosobnit, dát jim určitou identitu, musí být schopni manipulovat s předměty v neuspořádaném, neustále se měnícím běžném prostředí. Musí se orientovat ve svém okolí pomocí vnímání a rozeznávání pohybu dynamického fyzického světa a učením se přizpůsobovat novým situacím. Rattner věří nejen tomu, že se roboti budou více podobat lidem, ale že další objevy ukážou, jak se budou vztahy mezi lidmi a stroji dále rozšiřovat k prospěchu celé civilizace.
21. STOLETÍ dodává:
V oblasti matematiky a v podobných oborech počítače člověka dozajista převálcují. Ale jedna z pozitivních věcí, která dělá člověka člověkem, je jeho fantazie a kreativita. Člověk dokáže vymyslet počítač. Dokázal by ten samý úkol zvládnout i samotný počítač? V blízké budoucnosti zcela jistě ne a těžko předpokládat, že by to uměl uskutečnit ve vzdálenějších časových horizontech. Musel by si uvědomit svou vlastní existenci a to se nyní zdá nemožné… Umělá inteligence snad zůstane jen věrným pomocníkem inteligence přirozené.
Nastane éra kyborgů?
Už dnes jsou počítače schopné rozpoznat svého majitele podle obličeje (technologie face recognition). Jiná technologie, která se zatím vyvíjí, si vzala za úkol vytlačit klasickou počítačovou myš. Počítač by byl ovládán jednoduše gesty. Podobných „drobností“ se v laboratořích celého světa vyvíjí neskutečné množství.
Svou rychlostí počítače člověka jistě předčí. Superpočítač IBM Roadrunner překonal poprvé v historii hranici 1000 bilionů operací za sekundu (mimochodem, užívá operační systém Red Hat Enterprise Linux a zabírá přibližně 1100 čtverečních metrů). Lidský mozek by pochopitelně nezvládl ani zlomeček takové rychlosti. Ovšem proč tuto rychlost nevyužít ve svůj prospěch? Dá se předpokládat, že počítače se stanou i součástí lidského organismu. Již dnes existují čipy, prostřednictvím nichž se můžeme propojit s libovolným počítačem pomocí bezdrátové technologie. Díky miniaturizaci se do těchto čipů vejdou zanedlouho celé paměťové moduly, které se snadno umístí do mozku. Výpočetní technika, implantována v těle, zásadním způsobem zvýší jeho výkon. Samozřejmě v tomto případě hlodají i etické a společenské otázky. Nevedly by podobné postupy k čipové totalitě? I to je samozřejmě možné. Ale na druhé straně by tyto nové technologie mohly pomoci zlikvidovat řadu nemocí, nebo by rozvinuly talenty těch nejnadanějších z nás.
Anketa: Budou za 50 let počítače chytřejší než člověk?
Milan Mareš, Ústav teorie a automatizace AV ČR: NE
Vztah mezi přirozenou a umělou inteligencí totiž nebude spočívat v tom, která je „větší“ a která „menší“, ale v tom, jestli jsou kompatibilní, jestli mohou existovat vedle sebe a spolu. Umělá inteligence bude příliš jiná, než abychom ji poměřovali – bude ale existovat spolu s tou lidskou.
Patrik Veselík, ředitel Muzea počítačů v Hradci Králové: NE
Počítače si budou více pamatovat, více vypočítají, ale že by byly chytřejší? Počítač nebude mít tolik kreativity, tolik smyslu pro nesmysl, natož aby něco dokázal tak zašmodrchat, jak to dokáže jen člověk. Počítač bude dobrý na masovější záležitosti, člověk bude stále kralovat v individualitě.
Evžen Pavlovský, společnost Intel: NE
Domnívám se, že pod slovo „chytřejší“ je potřeba zařadit rovněž takové věci, jako je sociální inteligence, empatie, emoce apod. Že by se v těchto oblastech mohly počítače člověku vyrovnat, nebo ho dokonce překonat, si nějak nedovedu představit.
Počítač poráží i nejlepší šachisty
S počítačem rádi hrají i šachisté. V poslední době však lidstvo dostává od umělé inteligence pěkně na frak. Poslední a velmi sledované utkání se uskutečnilo koncem roku 2006. Proti sobě zasedli ruský mistr světa Vladimír Kramnik a počítačový program Deep Fritz. Výsledek? Ze šesti partií dokázal nejlepší šachista světa uhrát jen čtyři remízy a z dalších dvou odcházel se skloněnou hlavou.
