Čeští botanici přispěli k porozumění řízení růstu rostlin

Česká věda se má čile k světu. V nedávné době to potvrdila i publikace týmu českých rostlinných fyziologů, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Proceedings of National Academy of Sciences of the USA (zkráceně PNAS).

Čeští vědci v ní popisují jednu z komponent komplikovaného mechanismu růstu rostlinných pletiv. Česká věda se má čile k světu. V nedávné době to potvrdila i publikace týmu českých rostlinných fyziologů, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Proceedings of National Academy of Sciences of the USA (zkráceně PNAS). Čeští vědci v ní popisují jednu z komponent komplikovaného mechanismu růstu rostlinných pletiv.

Vědci z Masarykovy univerzity, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky (ÚEB AV ČR) a Biofyzikálního ústavu AV ČR se rozhodli společnými silami zkoumat jednu ze zajímavých otázek, kterou klade biologům zvláštností vlastnost rostlin.

Na rozdíl od valné většiny živočichů mají totiž rostliny zcela mimořádnou schopnost regenerace. Posekaná či spasená tráva brzy znovu obrazí a uříznuté větvičky zapustí kořeny. Vědci již dlouhou dobu vědí, že vývoj jednotlivých rostlinných orgánů řídí především dva rostlinné hormony: auxin a skupina několika látek s podobnými účinky známá jako cytokininy.

Tyto dvě látky působí proti sobě a k jejich správné funkci musí rostlina docílit přesného vyladění poměru mezi nimi. Když například v buňkách převažuje auxin, vznikají kořeny. V opačném případě, tedy když dominují cytokininy, vznikají nadzemní části rostlin.

Tým českých vědců přispěl k projasnění jejich vzájemného působení. Ukázalo se, že mechanismy působení obou látek jsou odlišné. Za tvorbu nových orgánů je zodpovědný pouze auxin, cytokininy ale mění jeho proudění skrze tělo rostliny.

Právě díky tomuto „usměrňování“ pak vznikají v těle rostlin ostrůvky s různou koncentrací auxinu a výsledkem růstu je pak odlišný orgán. Tento objev je nejen cenným příspěvkem k našemu poznání vnitřního světa rostlin, ale může vést k cenným praktickým aplikacím.

Mohl by například vést k cílenému šlechtění okrasných rostlin a zemědělských plodin, které budou lépe zakořeňovat nebo rychleji regenerovat po poškození nepříznivými vlivy, jako je mráz či sucho,“ komentuje význam objevu jedna ze spoluautorek studie docentka Zažímalová z Ústavu experimentální botaniky.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...
Andy odkryly další svá tajemství

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...
Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...
Nezvaní hosté

Nezvaní hosté

Nejnovější vědecká zpráva varuje před rozšířením nepůvodních neboli invazivních...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...
Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Týmu odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Povstání havířů odskákalo třináct nevinných

Povstání havířů odskákalo třináct...

Gotická přestavba v době vlády českého krále Vladislava Jagellonského udělá z hradu...
Pochod smrti z Buchenwaldu: Oběti hořely na kolejích

Pochod smrti z Buchenwaldu: Oběti...

Buchenwald, jeden ze svých z hlavních táborů, vybudují Němci asi 8 kilometrů od...
Podmořské kreatury: Které jsou nejpodivnější?

Podmořské kreatury: Které jsou...

Oceány zůstávají nejméně prozkoumanými oblastmi na planetě Zemi. A...
Talentovaný Kilián Ignác Dientzenhofer riskoval krk při likvidaci pruské miny

Talentovaný Kilián Ignác...

Všestranně nadaný Kilián Ignác Dientzenhofer  zvládne vystudovat latinu na malostranském jezuitském gymnáziu, filozofii...
Temné osídlování Ameriky: Celé rodiny prostě zmizí

Temné osídlování Ameriky: Celé...

Ostrůvky americké Virginie a Severní Karolíny jsou oblíbeným místem...
Bazény s nekonečným výhledem

Bazény s nekonečným výhledem

Hotelový bazén už zdaleka není jen nějaká díra naplněná vodou někde v...
Stala se Alma Mahlerová pro svého manžela generálem v sukni?

Stala se Alma Mahlerová pro svého...

Rakouská spisovatelka Berta Zuckerkandlová pořádá 3. listopadu 1901 ve svém vídeňském domě...
Stala se Cosima Lisztová služkou sobeckého skladatele?

Stala se Cosima Lisztová služkou...

Cosima Lisztová je dcerou hudebního skladatele Ference Liszta . Nemá ale příliš radostné dětství,...
Cyklón Nargis: Nejničivější v historii

Cyklón Nargis: Nejničivější v...

Vítr hučí rychlostí 250 km za hodinu. Mrazivý déšť bodá jako tisíce jehel....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.