Domů     Příroda
Čeští botanici přispěli k porozumění řízení růstu rostlin
21.stoleti
od 21.stoleti 19.2.2009

Česká věda se má čile k světu. V nedávné době to potvrdila i publikace týmu českých rostlinných fyziologů, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Proceedings of National Academy of Sciences of the USA (zkráceně PNAS). Čeští vědci v ní popisují jednu z komponent komplikovaného mechanismu růstu rostlinných pletiv. Česká věda se má čile k světu. V nedávné době to potvrdila i publikace týmu českých rostlinných fyziologů, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Proceedings of National Academy of Sciences of the USA (zkráceně PNAS). Čeští vědci v ní popisují jednu z komponent komplikovaného mechanismu růstu rostlinných pletiv.

Vědci z Masarykovy univerzity, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky (ÚEB AV ČR) a Biofyzikálního ústavu AV ČR se rozhodli společnými silami zkoumat jednu ze zajímavých otázek, kterou klade biologům zvláštností vlastnost rostlin. Na rozdíl od valné většiny živočichů mají totiž rostliny zcela mimořádnou schopnost regenerace. Posekaná či spasená tráva brzy znovu obrazí a uříznuté větvičky zapustí kořeny. Vědci již dlouhou dobu vědí, že vývoj jednotlivých rostlinných orgánů řídí především dva rostlinné hormony: auxin a skupina několika látek s podobnými účinky známá jako cytokininy. Tyto dvě látky působí proti sobě a k jejich správné funkci musí rostlina docílit přesného vyladění poměru mezi nimi. Když například v buňkách převažuje auxin, vznikají kořeny. V opačném případě, tedy když dominují cytokininy, vznikají nadzemní části rostlin. Tým českých vědců přispěl k projasnění jejich vzájemného působení. Ukázalo se, že mechanismy působení obou látek jsou odlišné. Za tvorbu nových orgánů je zodpovědný pouze auxin, cytokininy ale mění jeho proudění skrze tělo rostliny. Právě díky tomuto „usměrňování“ pak vznikají v těle rostlin ostrůvky s různou koncentrací auxinu a výsledkem růstu je pak odlišný orgán. Tento objev je nejen cenným příspěvkem k našemu poznání vnitřního světa rostlin, ale může vést k cenným praktickým aplikacím. Mohl by například vést k cílenému šlechtění okrasných rostlin a zemědělských plodin, které budou lépe zakořeňovat nebo rychleji regenerovat po poškození nepříznivými vlivy, jako je mráz či sucho,“ komentuje význam objevu jedna ze spoluautorek studie docentka Zažímalová z Ústavu experimentální botaniky.

reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz