První zprávy z buněčného jádra neandrtálců

Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky.

Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl. Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky. Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl.

Od té doby, co se před asi 6 miliony lety rozešly evoluční linie lidí a jejich nejbližších příbuzných, šimpanzů, prošla lidská linie obrovskou řadou změn, na jejímž konci stojíme nyní my, dnešní lidé.

Sledování jednotlivých fází v procesu „polidšťování“ dávných opičích předků mohli vědci po dlouhou dobu pouze prostřednictvím porovnávání fosilních pozůstatků dnes již vyhynulých pralidí. Díky pokroku v molekulárních metodách se však vědci již od konce devadesátých let minulého století mohou snažit nahlédnout i do nitra buněk našeho nejbližšího příbuzného, člověka neandrtálského a přijít s dalšími zprávami o tom, jaké vlastně byly naše příbuzenské vztahy.

Neandrtálci se po svém oddělení od našeho společného předka asi před 370 000 lety vyvinuli v samostatný druh, který byl rozšířen po celé Evropě a Blízkém Východě až po Altaj. Po dlouhou doby tedy sdíleli stejný životní prostor s našimi přímými předky a museli s nimi soupeřit.

Otázka ale zní: mohli se kromě soupeření také milovat? Kdyby tomu tak bylo, museli bychom po vzájemné „lásce“ mezi nimi nalézt stopy v jejich genetické informaci. Odpověď na tyto obtížné otázky by měla zaznít z německého Lipska, kde na slavném Institutu Maxe Plancka v laboratořích evoluční antropologie probíhá dlouhodobý a jedinečný projekt skenování genomu neandrtálců.

Tým z Lipska si vybral kosterní zbytky velmi pozdních neandrtálců, nalezených v chorvatské jeskyni Vindija. Jejich stáří se odhaduje na 38 000 let – tito dávní „Chorvaté“ tedy patřili k téměř posledním příslušníkům svého druhu, kteří po Evropě chodili.

Získat genetickou informaci z kostí i takto „nedávno“ mrtvých organismů je však stejně velmi obtížný úkol. Vzorky nemohou být příliš staré, neboť jako každá jiná organická látka podléhá i DNA postupnému rozkladu.

Mohou být také navíc znečištěny řadou nežádoucích příměsí počínaje nejrůznějšími mikroorganismy a konče DNA výzkumníků, kteří s kostmi přišli do fyzického kontaktu. Týmu, který vedl švédský genetik Svante Pääbo, se však podařilo přes řadu technických obtíží přenést a zveřejnit první výsledky rozsáhlého průzkumu.

Již dříve se jim podařilo získat kompletní genetickou informaci z mitochondrií, nyní se však soustředili na DNA, která se nachází v buněčném jádře. K dispozici mají dnes již okolo již 60% jaderného genomu z jedince mužského pohlaví, tedy asi 3 miliardy „písmen“ kódu. Z porovnání tohoto rozsáhlého vzorku s geny dnešních lidí zatím vyplývá, že neandrtálci se s našimi přímými předky křížili skutečně velmi málo nebo vůbec. Podle německých genetiků jim chybělo několik důležitých genů, které považujeme za typické pro náš druh.

Vindijští neandrtálci například na rozdíl od nás pravděpodobně neuměli v dospělém věku trávit mléko. Stejně tak jim chyběla verze jednoho z genů, který se podílí na vývoji našeho mozku, zvaný microcephalin-1a také genu Tau, který se spolupodílí na stárnutí našeho mozku a také Alzeheimerově chorobě.

Autor: Josef Querelle
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

14 GENŮ PRO OBEZITU – OBŽERSTVÍ,...

Obezita je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) považována za jednu z...

Pacienti s osteoporózou by se...

Miliony lidí s osteoporózou by se neměly bát pravidelně cvičit, uvedli odborníci v...

Jaro a játra? Ano! O jeden z...

Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý...

Úzkostí a depresí v Česku přibude

Nejprve dva roky pandemie, nyní válečný konflikt na Ukrajině. Toto náročné...

Vysoký tlak v plicích ohrožuje...

Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi po jarní vycházce? Na vině nemusí...

Špatný spánek brání hubnutí

Nedostatek spánku přináší celou řadu potíží, a to zejména zdravotních. Dánští...

Bude mateřské mléko pro děti z...

Stává se to čím dál častěji, matce se narodí dítě, ale ta není...

Rakovina děložního čípku? Může...

Rakovina děložního čípku. Obávaný strašák žen, který každý den v České...

Jaká je ideální doba spánku?

Příliš mnoho a příliš málo spánku souvisí s horším kognitivním výkonem a...

Covidová Amerika: Studie odhalila, že...

Že je dnes pomalu unikátnější covid neprodělat, než naopak, dokazuje i...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ve starověkém městě Ur se trestalo podle biblického hesla oko za oko

Ve starověkém městě Ur se...

Právo urputně hájí starověký král Šulgi. „Mezopotámští králové brali svůj úkol...
Obr z Cardiffu: Vtípek, který oklamal Ameriku

Obr z Cardiffu: Vtípek, který...

„Zemi v dávných dobách obývali obři!“ hlásají novinové titulky...
Camp David: Místo, kde se píšou dějiny, obdivuje Churchill či Břežněv

Camp David: Místo, kde se píšou...

Dvojice mužů jedoucích na koních procválá kolem nevelké chatky. Zčistajasna se...
V Uherském Hradišti stála škola už v 9. století

V Uherském Hradišti stála škola...

Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a...
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Stalo se Pohansko u Břeclavi...

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě...
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?

Život je pes! Proč psy spojujeme se...

Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v...
Obchodovali první Slované na našem území s Avary?

Obchodovali první Slované na našem...

Ve slovanském hradisku na místě dnešní obce Chotěbuz-Podobora to v 9. století...
Nouzové přistání: Jaké jsou šance na přežití?

Nouzové přistání: Jaké jsou šance...

Cesta letadlem je jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy....
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Prezidentův sportovní koníček:...

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.