První zprávy z buněčného jádra neandrtálců

Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky.

Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl. Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky. Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl.

Od té doby, co se před asi 6 miliony lety rozešly evoluční linie lidí a jejich nejbližších příbuzných, šimpanzů, prošla lidská linie obrovskou řadou změn, na jejímž konci stojíme nyní my, dnešní lidé.

Sledování jednotlivých fází v procesu „polidšťování“ dávných opičích předků mohli vědci po dlouhou dobu pouze prostřednictvím porovnávání fosilních pozůstatků dnes již vyhynulých pralidí. Díky pokroku v molekulárních metodách se však vědci již od konce devadesátých let minulého století mohou snažit nahlédnout i do nitra buněk našeho nejbližšího příbuzného, člověka neandrtálského a přijít s dalšími zprávami o tom, jaké vlastně byly naše příbuzenské vztahy.

Neandrtálci se po svém oddělení od našeho společného předka asi před 370 000 lety vyvinuli v samostatný druh, který byl rozšířen po celé Evropě a Blízkém Východě až po Altaj. Po dlouhou doby tedy sdíleli stejný životní prostor s našimi přímými předky a museli s nimi soupeřit.

Otázka ale zní: mohli se kromě soupeření také milovat? Kdyby tomu tak bylo, museli bychom po vzájemné „lásce“ mezi nimi nalézt stopy v jejich genetické informaci. Odpověď na tyto obtížné otázky by měla zaznít z německého Lipska, kde na slavném Institutu Maxe Plancka v laboratořích evoluční antropologie probíhá dlouhodobý a jedinečný projekt skenování genomu neandrtálců.

Tým z Lipska si vybral kosterní zbytky velmi pozdních neandrtálců, nalezených v chorvatské jeskyni Vindija. Jejich stáří se odhaduje na 38 000 let – tito dávní „Chorvaté“ tedy patřili k téměř posledním příslušníkům svého druhu, kteří po Evropě chodili.

Získat genetickou informaci z kostí i takto „nedávno“ mrtvých organismů je však stejně velmi obtížný úkol. Vzorky nemohou být příliš staré, neboť jako každá jiná organická látka podléhá i DNA postupnému rozkladu.

Mohou být také navíc znečištěny řadou nežádoucích příměsí počínaje nejrůznějšími mikroorganismy a konče DNA výzkumníků, kteří s kostmi přišli do fyzického kontaktu. Týmu, který vedl švédský genetik Svante Pääbo, se však podařilo přes řadu technických obtíží přenést a zveřejnit první výsledky rozsáhlého průzkumu.

Již dříve se jim podařilo získat kompletní genetickou informaci z mitochondrií, nyní se však soustředili na DNA, která se nachází v buněčném jádře. K dispozici mají dnes již okolo již 60% jaderného genomu z jedince mužského pohlaví, tedy asi 3 miliardy „písmen“ kódu. Z porovnání tohoto rozsáhlého vzorku s geny dnešních lidí zatím vyplývá, že neandrtálci se s našimi přímými předky křížili skutečně velmi málo nebo vůbec. Podle německých genetiků jim chybělo několik důležitých genů, které považujeme za typické pro náš druh.

Vindijští neandrtálci například na rozdíl od nás pravděpodobně neuměli v dospělém věku trávit mléko. Stejně tak jim chyběla verze jednoho z genů, který se podílí na vývoji našeho mozku, zvaný microcephalin-1a také genu Tau, který se spolupodílí na stárnutí našeho mozku a také Alzeheimerově chorobě.

Autor: Josef Querelle
Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Záměrné poškozování proteinů uvnitř buněk

Záměrné poškozování proteinů...

Badatelům z Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykova onkologického...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...
Podařilo se jim poprvé získat DNA

Podařilo se jim poprvé získat DNA

Vědci mohou slavit, vůbec poprvé se jim totiž podařilo získat DNA hmyzu, jenž...
Obří hrášek upozorňuje na Gregora Johanna Mendela

Obří hrášek upozorňuje na...

Otec genetiky Gregor Johann Mendel zanedlouho oslaví 200 let od svého...
Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků

Vědci vytvořili genetický manuál pro...

Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život...
Architekti obnoví Mendelův skleník v Brně

Architekti obnoví Mendelův...

Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky,...
Jak předcházet mutacím genů?

Jak předcházet mutacím genů?

V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se pod vedením Libora Krásného z...
Byl rozluštěn genom krakatice obrovské

Byl rozluštěn genom krakatice...

Vědci pod vedením Caroline Albertinové odhalili genom jednoho z největších...
Jsou Češi Slované? Ano, ale i Germáni

Jsou Češi Slované? Ano, ale i...

„Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, pokud naše věrné srdce pro náš...
Jak se vypočítává věk psa? Vědci boří zakořeněné mýty

Jak se vypočítává věk psa? Vědci...

Když se řekne stáří psa, tak si většina jistě vybaví pomůcku násobit věk...

Nenechte si ujít další zajímavé články

ISS se dočká „záplaty“

ISS se dočká „záplaty“

V uplynulých dnech začali ruští kosmonauti opravovat díru v mezinárodní...
Smrtelná past pro hmyz

Smrtelná past pro hmyz

Nic netušící moucha usedá na list a je to to poslední, co udělá....
Slavný architekt Kaňka se stal otcem v 70 letech

Slavný architekt Kaňka se stal...

Vyučí u svého otce, architekta Víta Václava Kaňky (1650–1727). Po několika letech strávených v cizině se...
Jaké tajemství skrývá nejznámější „sourozenec“ Stonehenge?

Jaké tajemství skrývá nejznámější...

Existuje jen hrstka lidí, kteří v životě neslyšeli o tajuplném kamenném kruhu,...
Očkování: Praktici jsou připraveni, systém nikoliv

Očkování: Praktici jsou...

Snažíme se o systém – březen ale bude čistá improvizace, říkají k...
Výprava za moře: Plaz z ostrova Borneo v Zoo Praha

Výprava za moře: Plaz z ostrova...

V roce 2016 byla Zoo Praha jednou z prvních evropských zoologických zahrad,...
V čem se vozili panovníci, ale i diktátoři?

V čem se vozili panovníci, ale i...

Mnozí vládci prosluli nejen svými činy a vládou, libovali si také v...
Lidé, kteří se zasekli v bizarních situacích

Lidé, kteří se zasekli v...

Každý z nás se občas někde zasekne, ať už je to v dopravní...
Jak se napít z moře?

Jak se napít z moře?

O Zemi se říká, že je modrá, jelikož ji na rozdíl od jiných planet pokrývá...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.