První zprávy z buněčného jádra neandrtálců

Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky.

Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl. Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky. Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl.

Od té doby, co se před asi 6 miliony lety rozešly evoluční linie lidí a jejich nejbližších příbuzných, šimpanzů, prošla lidská linie obrovskou řadou změn, na jejímž konci stojíme nyní my, dnešní lidé.

Sledování jednotlivých fází v procesu „polidšťování“ dávných opičích předků mohli vědci po dlouhou dobu pouze prostřednictvím porovnávání fosilních pozůstatků dnes již vyhynulých pralidí. Díky pokroku v molekulárních metodách se však vědci již od konce devadesátých let minulého století mohou snažit nahlédnout i do nitra buněk našeho nejbližšího příbuzného, člověka neandrtálského a přijít s dalšími zprávami o tom, jaké vlastně byly naše příbuzenské vztahy.

Neandrtálci se po svém oddělení od našeho společného předka asi před 370 000 lety vyvinuli v samostatný druh, který byl rozšířen po celé Evropě a Blízkém Východě až po Altaj. Po dlouhou doby tedy sdíleli stejný životní prostor s našimi přímými předky a museli s nimi soupeřit.

Otázka ale zní: mohli se kromě soupeření také milovat? Kdyby tomu tak bylo, museli bychom po vzájemné „lásce“ mezi nimi nalézt stopy v jejich genetické informaci. Odpověď na tyto obtížné otázky by měla zaznít z německého Lipska, kde na slavném Institutu Maxe Plancka v laboratořích evoluční antropologie probíhá dlouhodobý a jedinečný projekt skenování genomu neandrtálců.

Tým z Lipska si vybral kosterní zbytky velmi pozdních neandrtálců, nalezených v chorvatské jeskyni Vindija. Jejich stáří se odhaduje na 38 000 let – tito dávní „Chorvaté“ tedy patřili k téměř posledním příslušníkům svého druhu, kteří po Evropě chodili.

Získat genetickou informaci z kostí i takto „nedávno“ mrtvých organismů je však stejně velmi obtížný úkol. Vzorky nemohou být příliš staré, neboť jako každá jiná organická látka podléhá i DNA postupnému rozkladu.

Mohou být také navíc znečištěny řadou nežádoucích příměsí počínaje nejrůznějšími mikroorganismy a konče DNA výzkumníků, kteří s kostmi přišli do fyzického kontaktu. Týmu, který vedl švédský genetik Svante Pääbo, se však podařilo přes řadu technických obtíží přenést a zveřejnit první výsledky rozsáhlého průzkumu.

Již dříve se jim podařilo získat kompletní genetickou informaci z mitochondrií, nyní se však soustředili na DNA, která se nachází v buněčném jádře. K dispozici mají dnes již okolo již 60% jaderného genomu z jedince mužského pohlaví, tedy asi 3 miliardy „písmen“ kódu. Z porovnání tohoto rozsáhlého vzorku s geny dnešních lidí zatím vyplývá, že neandrtálci se s našimi přímými předky křížili skutečně velmi málo nebo vůbec. Podle německých genetiků jim chybělo několik důležitých genů, které považujeme za typické pro náš druh.

Vindijští neandrtálci například na rozdíl od nás pravděpodobně neuměli v dospělém věku trávit mléko. Stejně tak jim chyběla verze jednoho z genů, který se podílí na vývoji našeho mozku, zvaný microcephalin-1a také genu Tau, který se spolupodílí na stárnutí našeho mozku a také Alzeheimerově chorobě.

Autor: Josef Querelle
Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nová série Medikomiksů vysvětluje dětem, co to jsou vážné nemoci

Nová série Medikomiksů vysvětluje...

Po kreslených příbězích o hemofilii a lymfomu vznikl ve spolupráci s lékaři, pacienty a...
Medici se necítí připraveni na péči o pacienty

Medici se necítí připraveni na...

Drtivá většina dotázaných studentů lékařských fakult v ČR se necítí...
„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pacientům s těžkou plicní nemocí už...

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly...
Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Současná situace a zkušenost s celosvětovou pandemií nového koronaviru nám znovu...
Fotbalová hvězda stane v čele projektu zaměřeného na zrakově postižené

Fotbalová hvězda stane v čele projektu...

Společnost OrCam Technologies, lídr na poli inovací založených na využití...
Srdeční procházkové trasy – pohybem k lepší kondici

Srdeční procházkové trasy – pohybem...

Kardiovaskulární choroby patří mezi onemocnění, u kterých je spolupráce pacienta a lékaře...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

Umělá inteligence z Česka pomáhá...

Terorista, jenž se chystá nastoupit do letadla, vězeň, který se pod záminkou...

Nenechte si ujít další zajímavé články

I přes Downův syndrom dokázali plnit svůj sen

I přes Downův syndrom dokázali...

I přes svůj handicap dokázali jít za svým snem a všem...
Skotské bojiště Culloden Moore vyděsilo i slavnou spisovatelku

Skotské bojiště Culloden Moore...

Inverness je nádherné skotské město ležící na řece Ness nedaleko známého...
„Influenceři“ historie: Newton s Ježíšem?

„Influenceři“ historie:...

Největší influenceři nebo také nejvlivnější lidé historie...
Opavští Přemyslovci: Schopní diplomati, vrah a černá ovce

Opavští Přemyslovci: Schopní...

Papež Alexandr IV. uznává v říjnu roku 1260 nemanželské děti českého krále Přemysla...
Jaká zvířata žijí po smrti?

Jaká zvířata žijí po smrti?

Život po smrti zní spíš jako námět na horor. Ve skutečnosti...
Ustřelí si tvář a změní život. Slavný dramatik pak pozvedne Národní divadlo

Ustřelí si tvář a změní život....

„Tak dobrou noc, drahá,“ zamumlá Ladislav Stroupežnický a zabouchne za...
Zrod japonského ekonomického tygra: První železnice vznikla díky britské pomoci

Zrod japonského ekonomického tygra:...

Japonsko zažívá ve 2. polovině 19. století převratné změny. V roce 1869 dochází v...
Proměna Japonska: Reformy císaře Meidžiho poslaly samuraje do důchodu

Proměna Japonska: Reformy císaře...

„Vrazil dýku tu hluboko pod pasem do levé strany těla, táhl jí pomalu ku straně pravé a...
Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil tajné fondy pro prezidenta Masaryka?

Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil...

„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.