Možná vám přijde zvláštní, že někteří vědci zkoumají tak podivnou věc, jako jsou reakce našeho mozku na podněty různých barev. Důležité je ale uvědomit si, jak významné jsou podobné výzkumy například pro zadavatele reklamy. Je tedy lepší ladit reklamu na zubní pastu spíše do červena nebo do modra?
Předcházející výzkumy ukázaly, že modrá a červená jsou spojeny vyššími myšlenkovými výkony. Nedokázaly se ale shodnout na tom, která z nich dokáže psychice nejlépe „zatopit pod kotlem“, říká vedoucí autorka studie, která nedávno vyšla v prestižním magazínu Science Juliet Zhu z ekonomické fakulty kanadské University of British Columbia. Její tým zkoumal během let 2007 a 2008 reakce na tyto dvě barvy u více než šesti set respondentů, převážně z řad univerzitních studentů. A která z nich tedy dopadla lépe? Podle závěrů Kanaďanů neexistuje absolutní kritérium, podle něhož lze mezi oběma barvami rozhodnout. Záleží totiž na povaze úkolu, který měli respondenti za úkol vyřešit. Díky výstražným dopravním značkám, sanitkám či červeným perům, kterými učitelé opravují písemné projevy žáků, máme červenou asociovanou s nebezpečím, chybami a pozorností, říká Zhuová. Modrá zase asociuje oblohu, oceán a vodu a lidé si ji tedy spojují s otevřeností, mírem a klidným stavem mysli. Není divu, že patří mezi oblíbené barvy většiny lidí. Jaké jsou tedy praktické důsledky působení těchto barev? Nebude již překvapením, že červená, tedy výstražná barva zvyšuje naši koncentraci na detaily a vyhledávání informací v paměti. Stimulace mozku modrou barvou je na druhou stranu mnohem výhodnější v momentech, kdy před námi stojí úkoly, které vyžadují kreativitu. Modrá a červená barva mezi sebou ale tradičně soutěží i o titul nejoblíbenější barvy i mezi reklamními výtvarníky. Výzkum týmu dr. Zhuové byl tedy částečně zaměřen i na tuto oblast. Červená barva dobře fungovala v případě, že reklamní zpráva byla spojena s něčím negativním. U fiktivního druhu zubní pasty, který psychologové používali jako modelu, varovali například před záludným „zubním kazem“. Na modrou zase reagovali lidé pozitivně naopak v případech, kdy byl obsah sdělení prezentován jako pozitivní, např. „za bělejší zuby“. Podobně jako v mnoha jiných případech tedy kanadští psychologové došli k závěru, že pro přijímání jakékoliv zprávy z okolí je podstatný také kontext, v němž se zpráva objevila.
