Že věda a umění nemusejí stát příliš daleko od sebe dokázal v nedávné době Peter Wasilewski, zaměstnanec NASA. Jako výtvarník však nepracoval ani s barvami a plátnem, ani s jiným tradičním náčiním. Své obrazy, které nazývá friziony, maluje pomocí ledu a polarizovaného světla.
Wasilewského práce v NASA zahrnuje zkoumání magnetických vlastností meteoritů a vzorků hornin z Měsíce i ze Země. Při studiu vlastností ledových krystalů, které nalezl v Antarktidě odhalil zvláštní optické vlastnosti ledu, s nimiž si ve volném čase začal pohrávat jakožto umělec. Postup je vlastně zcela jednoduchý. V Petriho misce nechá zmrznout vodu, vloží ji mezi dva polarizující filtry a skrze tento „sendvič“ pustí paprsek bílého světla. První polarizující filtr usměrní všechny světelné paprsky do jednoho směru. Ledový krystal rozloží polarizované světlo na dva paprsky, které skrze něj procházejí různou rychlostí. Když se světlo dostane ke třetímu filtru, existuje už mezi dvěma paprsky fázový rozdíl, který způsobuje interfenční efekt zbarvující světlo do různých barev. Výsledný efekt není způsoben jen strukturou ledu, ale také jeho tloušťkou. A právě díky tomu, že měnil tloušťku edu, získal Wasilewski pestrou paletu vzorců, nad jejichž krásou se tají dech.
