Domů     Příroda
Zastaví houby globální oteplování?
21.stoleti 19.12.2008

Jak se zdá, globální oteplování má docela silného protivníka. Je jím samotná příroda. Teď se určitě ptáte, jak je to možné, vždyť právě příroda může na oteplování Země nejvíce doplatit. Skupina vědců z americké vědecké nadace však přišla s překvapivým objevem. Zachránit nás prý mohou obyčejné houby a plísně!Jak se zdá, globální oteplování má docela silného protivníka. Je jím samotná příroda. Teď se určitě ptáte, jak je to možné, vždyť právě příroda může na oteplování Země nejvíce doplatit. Skupina vědců z americké vědecké nadace však přišla s překvapivým objevem. Zachránit nás prý mohou obyčejné houby a plísně!

Teplejší a sušší klima, které na Zemi nyní panuje, má totiž paradoxní účinky. Může zpomalit tvorbu kysličníku uhličitého, produkovaného houbami a plísněmi.

Houby přicházejí o potravu
Obrovské množství hub a plísní, rostoucích v  severních oblastech naší planety pokrytých jehličnatými porosty – na Aljašce, v Kanadě, ve Skandinávii či na Sibiři, vydechuje do ovzduší miliony tun kysličníku uhličitého. Pokud je však sušší a teplejší podnebí, půda se vysušuje a houby, které se živí vlhkým, tlejícím rostlinným materiálem, přicházejí o potravu a jejich podhoubí zasychá. Nová studie je dokladem toho, jak málo toho dodnes víme o procesech probíhajících v přírodě a jak na změny klimatu reagují jednotlivé ekosystémy. To, že globální oteplování právě probíhá, je zřejmé.

Teplota se zvýší
Ponechme stranou diskuze o tom, kdo za to může, zda člověk, jak tvrdí skalní ekologové, či jde o přirozený cyklus ve vývoji naši planety. Každopádně do roku 2100 se teploty v severních oblastech zvýší o 5–7 stupňů. Podle nové studie ale oteplování samo zabrání dalšímu oteplování. Půdy na severu obsahují vysoké koncentrace uhlíku z odumřelých travin, stromů a keřů. Houby a bakterie v půdě využívají tento uhlík jako zdroj potravy a proměňují jej na kysličník uhličitý.

Experiment na Aljašce
Vědci šli na věc od podlahy a připravili zajímavý experiment. Ve smrkovém lese na Aljašce postavili speciální skleníky, jeden vyhřívaný a druhý pro kontrolu nevytápěný. Obě pokusná políčka dostala stejné množství vody. Uprostřed května, na počátku vegetační doby, byly teploty vzduchu stejné v obou prostředích. Pak byl ale jeden skleník uzavřen a teplota v něm se zvýšila o 5 stupňů, přičemž teplota půdy stoupla o jeden stupeň. Vědci prováděli v obou sklenících pravidelná měření koncentrací kysličníku uhličitého. V srpnu s údivem zjistili, že půda v ohřátém skleníku produkovala dvakrát méně kysličníku uhličitého než v kontrolním chladném prostředí. Při rozboru půdy v obou prostředích pak zjistili, že v teplém skleníku bylo přítomno o polovinu méně hub, plísní a bakterií. V suchém prostředí zkrátka tyto organismy buď zastavily svůj růst, nebo odumřely a zastavily produkci tak kysličníku uhličitého. Není to dobrá naděje pro naši planetu?

Čím se houby živí?
Podle dle způsobu, jakým získávají houby živiny, je dělíme na dvě základní skupiny – houby saprofytické (hniložijné) a parazitické (příživné). Saprofytické houby jsou takové, které získávají organické látky pomocí rozkladu odumřelých živočišných či rostlinných těl. Můžeme je řadit mezi nejvýznamnější rozkladače. Tyto houby můžeme najít i na potravinách.
Parazitické houby mohou být biotrofní (živí se obsahem buněk, ale nezabíjejí je) či nekrotrofní (způsobují odumírání tkáně).

Související články
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz