Domů     Příroda
Zastaví houby globální oteplování?
21.stoleti
od 21.stoleti 19.12.2008

Jak se zdá, globální oteplování má docela silného protivníka. Je jím samotná příroda. Teď se určitě ptáte, jak je to možné, vždyť právě příroda může na oteplování Země nejvíce doplatit. Skupina vědců z americké vědecké nadace však přišla s překvapivým objevem. Zachránit nás prý mohou obyčejné houby a plísně!Jak se zdá, globální oteplování má docela silného protivníka. Je jím samotná příroda. Teď se určitě ptáte, jak je to možné, vždyť právě příroda může na oteplování Země nejvíce doplatit. Skupina vědců z americké vědecké nadace však přišla s překvapivým objevem. Zachránit nás prý mohou obyčejné houby a plísně!

Teplejší a sušší klima, které na Zemi nyní panuje, má totiž paradoxní účinky. Může zpomalit tvorbu kysličníku uhličitého, produkovaného houbami a plísněmi.

Houby přicházejí o potravu
Obrovské množství hub a plísní, rostoucích v  severních oblastech naší planety pokrytých jehličnatými porosty – na Aljašce, v Kanadě, ve Skandinávii či na Sibiři, vydechuje do ovzduší miliony tun kysličníku uhličitého. Pokud je však sušší a teplejší podnebí, půda se vysušuje a houby, které se živí vlhkým, tlejícím rostlinným materiálem, přicházejí o potravu a jejich podhoubí zasychá. Nová studie je dokladem toho, jak málo toho dodnes víme o procesech probíhajících v přírodě a jak na změny klimatu reagují jednotlivé ekosystémy. To, že globální oteplování právě probíhá, je zřejmé.

Teplota se zvýší
Ponechme stranou diskuze o tom, kdo za to může, zda člověk, jak tvrdí skalní ekologové, či jde o přirozený cyklus ve vývoji naši planety. Každopádně do roku 2100 se teploty v severních oblastech zvýší o 5–7 stupňů. Podle nové studie ale oteplování samo zabrání dalšímu oteplování. Půdy na severu obsahují vysoké koncentrace uhlíku z odumřelých travin, stromů a keřů. Houby a bakterie v půdě využívají tento uhlík jako zdroj potravy a proměňují jej na kysličník uhličitý.

Experiment na Aljašce
Vědci šli na věc od podlahy a připravili zajímavý experiment. Ve smrkovém lese na Aljašce postavili speciální skleníky, jeden vyhřívaný a druhý pro kontrolu nevytápěný. Obě pokusná políčka dostala stejné množství vody. Uprostřed května, na počátku vegetační doby, byly teploty vzduchu stejné v obou prostředích. Pak byl ale jeden skleník uzavřen a teplota v něm se zvýšila o 5 stupňů, přičemž teplota půdy stoupla o jeden stupeň. Vědci prováděli v obou sklenících pravidelná měření koncentrací kysličníku uhličitého. V srpnu s údivem zjistili, že půda v ohřátém skleníku produkovala dvakrát méně kysličníku uhličitého než v kontrolním chladném prostředí. Při rozboru půdy v obou prostředích pak zjistili, že v teplém skleníku bylo přítomno o polovinu méně hub, plísní a bakterií. V suchém prostředí zkrátka tyto organismy buď zastavily svůj růst, nebo odumřely a zastavily produkci tak kysličníku uhličitého. Není to dobrá naděje pro naši planetu?

Čím se houby živí?
Podle dle způsobu, jakým získávají houby živiny, je dělíme na dvě základní skupiny – houby saprofytické (hniložijné) a parazitické (příživné). Saprofytické houby jsou takové, které získávají organické látky pomocí rozkladu odumřelých živočišných či rostlinných těl. Můžeme je řadit mezi nejvýznamnější rozkladače. Tyto houby můžeme najít i na potravinách.
Parazitické houby mohou být biotrofní (živí se obsahem buněk, ale nezabíjejí je) či nekrotrofní (způsobují odumírání tkáně).

reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz