Počítače se staly nedílnou součástí zaměstnání i trávení volného času bezpočtu lidí. Nikdo z nich se neobejde bez následujících pojmů.
Architektura počítače – rozvržení práce počítače do vhodných technických bloků (modulů), jejich uspořádání a přesně definovaný způsob vzájemné komunikace mezi nimi. Patří sem řadič (pevného disku a vnějších pamětí), který působí jako jakýsi dirigent. Společně s aritmetickologickou jednotkou tvoří „mozek počítače“ – procesor (CPU – Central Processing Unit). Dalšími moduly jsou operační paměti a periferie. Tak se označují vstupní a výstupní zařízení (např. tiskárny, skenery); k počítači může být připojen různý počet periferií.
Bit a byte (bajt) – souvisí s informací. Nejmenší jednotkou je bit (B), který oznamuje, že něco je (1) nebo není (0 –nula). Pro zakódování znaků, resp. všeho v počítači, se používá 8 bitů nebo násobků osmi. Pomocí 8 B je zapsán 1 byte (bajt) jako jedno písmeno. Dnešní kapacity počítačů umožňují, že na disk se vejde třeba 20 480 000 000 bitů. Proto užíváme násobné jednotky – kilobajt (kB = cca 1000 B), megabajt (MB = cca ??? 000 000B, tedy 1000 kB) a gigabajt (GB = cca milion B, tedy 1000 MB).
Cache paměť – tzv. předřazená či malá paměť (64–128 kB) s velmi rychlým přístupem; vložena mezi normální operační paměť a procesor. Ukládají se do ní nejčastěji používaná data. Procesor s ní komunikuje velice spěšně. Pokud v ní však hledané údaje nenajde, obrací se na pomalejší, ale mnohem obsáhlejší, operační paměť.
Disková jednotka PC – pevný (hard) disk slouží k ukládání dat. Pracuje na principu magnetického záznamu. Vše, co na něj uložíme, na něm zůstává trvale i po vypnutí počítače. Pružné (floppy) disky reprezentují přenosné diskety (kapacita 1,44 MB); dnes je už nahrazují a kapacitou mnohonásobně převyšují malé flash disky. Obdobně tak videokazety stále více vytlačuje DVD-ROM , což je digitální videodisk. (ROM znamená Read Only Memory = paměť jen pro čtení.
Elektronická pošta (e-mail) – nejdůležitější komunikační služba provozovaná na internetu (viz). Zajišťuje velmi rychle, levně a spolehlivě přenos textových zpráv (message) včetně k nim připojených souborů (obrázky, textové dokumenty atp.) mezi účastníky. Přitom se využívá elektronické „poštovní schránky“ zřízené v centrálním počítači poskytovatele internetových služeb. Historicky první e-mail poslal americký počítačový technik Ray Tomlinson na podzim roku 1971.
Falešná e-mailová textová zpráva (hoax) – upozorňuje na velmi nebezpečné jevy, např. viry, ale nezakládá se na pravdě. Pokud to uživatel neví, obětavě tuto zprávu (mystifikaci, tzv. kachnu) přeposílá dále, aby upozornil na nebezpečí, které ve skutečnosti neexistuje. Hoax se většinou šíří rychleji než vlastní vir (viz). Hoax neobsahuje konkrétní informaci (časový údaj), ale naléhavě vyzývá k přeposlání dalším uživatelům.
Gang hackerů – skupina lidí (Hackers group), kteří chtějí násilně, ale nenápadně proniknout, obvykle přes modem (viz), do cizího počítačového systému a poté rychle zmizet. Vede je snaha získat cizí a cenná data nebo ukázat vlastní schopnosti. Může se jednat i o pouhého jednotlivce. Hacker se překládá jako „průnikář“ „virtuální zloděj“, „virtuální záškodník“, „zařezávač systémů“.
Hardware – souhrnný název všech součástí, ze kterých se skládá či se kterými spolupracuje počítač. Tvoří ho jak skříň počítače s kompletní elektronikou uvnitř (procesory, paměti, karty, kabely aj.), tak periferní (přídavná) zařízení (monitor, klávesnice, myš, skener tiskárna aj.). Hardware (doslova „tvrdé zboží“) se odvozuje od stejného amerického názvu pro Železářství (obchod), tedy „železo“.
Chyby –pomáhá odstraňovat tzv. kompilátor (překladač).V textu velmi rychle odhalí chyby v syntaxi (např. překlepy aj.). Ovšem nestačí na chyby v logice psaného textu. Chyby programu zjištěné kompilátorem tvoří dvě skupiny. První je varování (warnings), které umí uvést jej do jemu známého stavu. Horší je to v případě chyb vážných (fatal errors), které ho zmatou.
Internet –mezinárodní počítačová síť (INTERnational NETwork).Jednotlivé počítače jsou v ní propojeny přes telefonní linky nebo satelit. Připojení na internet vyžaduje počítač, modem (viz dále) a tzv. poskytovatele internetových služeb (ISP – Internet Service Provider).
Joystick – pákový ovladač, který lze vychylovat všemi směry. Je nezbytný pro všechny počítačové hry. Svislý a vodorovný pohyb páky snímají potenciometry nebo mikrospínače a přenášejí do počítače. Robustní joystick se k počítači připojuje přes rozhraní zvané game port.
Keyboard (klávesnice) – tvoří ji několik bloků, přičemž největší patří alfabetickým a číselným znakům. Rozložení kláves (keys) s písmeny odpovídá běžnému psacímu stroji. Dále jsou zde mj. klávesy numerické, editační, pro kurzor (v podobě svislé čárky). Ke zrušení vstupních údajů nebo k návratu z jednotlivých modulů aplikačního programu slouží klávesa ESCAPE (Esc).
Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiatin (= zesílení světla vynucenou emisí záření). Intenzivní světelný paprsek se využívá např. v jednotkách DVD, CD a v laserových tiskárnách,
Modem – zařízení umožňující propojit mezi sebou dva počítače přes běžnou telefonní linku nebo linku ISDN. Název tvoří dvě zkratky – MO (MOdulace) a DEM (DEModulace). Princip činnosti spočívá v převodu signálu na analogový při vysílání (modulace) a v převodu signálu na digitální při příjmu (demodulace).
Notebook – (tzv. zápisníkový počítač), přenosné zařízení o malé hmotnosti, se sklopným zobrazovačem (zabudovaný LCD displej).Dnes se jeho výkon výrazně neliší od obyčejných počítačů. Menší formát než notebook mj. představuje subnotebook. Ještě menším mobilním počítačem bývá třída laptop (v překladu „odklopný vršek“), s bateriovým napájením. (To někdy bývala jeho slabina!)
Operační systém (OS)– základní softwarové vybavení počítače, které synchronizuje všechny jeho části takovým způsobem, aby se dosáhlo optimální výkonnosti celé počítačové sestavy. Zároveň OS poskytuje platformu pro spouštění jiných programů. Představuje prostředníka (správce) mezi hardwarem (viz) a uživatelskými aplikacemi.
Paměť počítače – zařízení, které slouží k uchování informací. Dělí se podle různých kategorií. Např. podle způsobu uchovávání informace rozeznáváme paměti statické, které dokážou informaci udržet neomezeně dlouho po dobu napájení elektrickým proudem. Naproti tomu paměť dynamická potřebuje obsah cyklicky obnovovat. Podle úlohy při výpočetním procesu dělíme paměti na: vnitřní (operační, uchovávají data a instrukce), vnější (trvale uchovávají velké objemy dat), vyrovnávací (propojují různě rychlá počítačová zařízení), zásobníkové
RAM – (Random Access Memory – paměť s libovolným přístupem) tvoří nejvýznamnější část operační paměti počítače. Nejenže se z ní dají údaje číst (jako u ROM), ale také se do ní dají nové zapisovat.
Software – programy oživující hardware (viz), který si lze představit pouze jako hromadu součástek. Programů je mnoho druhů a nabízejí rozmanité možnosti (práci s textem, kreslení, vedení účetnictví aj.).
Tiskárny – nejběžnější výstupní zařízení, které spojuje elektronický svět se světem papírovým. Prim začínají hrát tiskárny laserové. Novinkou je multifunkční zařízení – hybrid laserové tiskárny, skeneru, kopírky a někdy i faxu.
Utility – pomůcky v podobě drobných, ale důležitých, pomocných programů (např. Acrobat Reader – prohlížeč formátu PDF.).
Virus počítačový – malý program, který umí sám sebe kopírovat na dosud neinfikované disky nebo diskety. Tak může narušit či zcela zničit programy, datové soubory, ba i technické vybavení. Proto se doporučuje využívat antivirové programy.
Windows – nejpoužívanější operační systém. Základním prvkem je tzv. okno (window) jako pravoúhlá část obrazovky, která slouží pro komunikaci vlastního systému i aplikaci s uživatelem.
Zvuková karta – umožňuje využívat různé multimediální programy. Existují i další druhy karet – rozšiřujících desek (např. grafická) osazených obvody a čipy.
Více se dozvíte:
J. Slowík, Nebojte se počítače, GRADA, 2006
J. Náběla: Velký počítačový slovník, ComputerMedia, 2004
Začínáme s počítačem, GRADA 2001
S. Veřtát, J. Jimel, M. Strnad, Encyklopedie o počítačích, GRADA 1993
