Domů     Příroda
Po mořském dně se kutálí gigantické améby
21.stoleti
od 21.stoleti 15.12.2008

Jednobuněčné organismy patří k nejmenším trpaslíkům mezi vším živým. Když některý z nich přesáhne velikost jednoho milimetru, tvoří v jednobuněčném světě ekvivalent mamuta. Vědci nedávno objevili tvora, který má v tomto světě velikost srovnatelnou v lidských měřítcích snad jedině s Mount Everestem. Jednobuněčné organismy patří k nejmenším trpaslíkům mezi vším živým. Když některý z nich přesáhne velikost jednoho milimetru, tvoří v jednobuněčném světě ekvivalent mamuta. Vědci nedávno objevili  tvora, který má v tomto světě velikost srovnatelnou v lidských měřítcích snad jedině s Mount Everestem.

Podmořská expedice do východní části bahamského souostroví objevila něco skutečně  zvláštního. Po pustém bahnitém dně v hloubce okolo 800 metrů se kutálela řada podivných tvorů, kteří tvarem i velikostí připomínali větší bobuli hroznového vína. Protože se zjevně aktivně pohybovali a nechávali za sebou slizové cestičky, považovali je biologové  nejprve  za nějaký neznámý druh plžů. Jaké bylo však jejich překvapení, když zjistili, že se jedná o obrovitou jednobuněčnou amébu! Jejich pohyb nemá žádné závodní tempo, vědci jej odhadují na méně než 3 centimetry za den. Přesto se jedná o jediný jednobuněčný organismus, který dokáže takto komplikované pohyby zvládnout. Genetické testy potvrdily, že jde skutečně o amébu, jejíž nejbližší příbuzní žijí ve Středozemním moři a v Ománském zálivu. Žádný z jejích příbuzných však není podobného typu pohybu schopen. Na druhu  Gromia sphaerica, jak byla tato obří améba pojmenována, zajímá biology ještě jedna věc. Mohla by být totiž klíčem k záhadným zkamenělinám, jejichž původ  vědci umisťují  okolo 1,8 miliardy, tedy dlouho před začátek tzv. „kambrijské exploze“ (před 530 mil. let). Tyto zkameněliny ukazují zřetelné stopy po pohybujících se organismech. Kdybychom mohli předpokládat, že tyto stopy zanechali obří jednobuněčné organismy podobné gromii, znamenalo by to výraznou podporu pro hypotézu, že většina mnohobuněčných organismů se skutečně vyvinula až v kambriu. Prekambrijské období bychom tedy mohli vidět jako eldorádo jednobuněčných forem života. Vědci řeší ještě další záhadu spojenou s tajemnými gromiemi. Zcela jistě se množí, jelikož je jich tam dole hodně, říká Sönke Johnsen, docent biologie na Duke University v Severní Karolíně, který byl vedoucím biologem expedice, která gromie objevila.  Všechny byly však přibližně stejné velikosti a tak není jasné, zda mezi nimi byl nějaký mladý exemplář. Obří améby jsou však příliš křehké na to, aby mohly být pěstovány v zajetí. Odpovědi na všechny zvídavé otázky biologů může tedy přinést až další expedice.

reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz