Domů     Příroda
Po mořském dně se kutálí gigantické améby
21.stoleti 15.12.2008

Jednobuněčné organismy patří k nejmenším trpaslíkům mezi vším živým. Když některý z nich přesáhne velikost jednoho milimetru, tvoří v jednobuněčném světě ekvivalent mamuta. Vědci nedávno objevili tvora, který má v tomto světě velikost srovnatelnou v lidských měřítcích snad jedině s Mount Everestem. Jednobuněčné organismy patří k nejmenším trpaslíkům mezi vším živým. Když některý z nich přesáhne velikost jednoho milimetru, tvoří v jednobuněčném světě ekvivalent mamuta. Vědci nedávno objevili  tvora, který má v tomto světě velikost srovnatelnou v lidských měřítcích snad jedině s Mount Everestem.

Podmořská expedice do východní části bahamského souostroví objevila něco skutečně  zvláštního. Po pustém bahnitém dně v hloubce okolo 800 metrů se kutálela řada podivných tvorů, kteří tvarem i velikostí připomínali větší bobuli hroznového vína. Protože se zjevně aktivně pohybovali a nechávali za sebou slizové cestičky, považovali je biologové  nejprve  za nějaký neznámý druh plžů. Jaké bylo však jejich překvapení, když zjistili, že se jedná o obrovitou jednobuněčnou amébu! Jejich pohyb nemá žádné závodní tempo, vědci jej odhadují na méně než 3 centimetry za den. Přesto se jedná o jediný jednobuněčný organismus, který dokáže takto komplikované pohyby zvládnout. Genetické testy potvrdily, že jde skutečně o amébu, jejíž nejbližší příbuzní žijí ve Středozemním moři a v Ománském zálivu. Žádný z jejích příbuzných však není podobného typu pohybu schopen. Na druhu  Gromia sphaerica, jak byla tato obří améba pojmenována, zajímá biology ještě jedna věc. Mohla by být totiž klíčem k záhadným zkamenělinám, jejichž původ  vědci umisťují  okolo 1,8 miliardy, tedy dlouho před začátek tzv. „kambrijské exploze“ (před 530 mil. let). Tyto zkameněliny ukazují zřetelné stopy po pohybujících se organismech. Kdybychom mohli předpokládat, že tyto stopy zanechali obří jednobuněčné organismy podobné gromii, znamenalo by to výraznou podporu pro hypotézu, že většina mnohobuněčných organismů se skutečně vyvinula až v kambriu. Prekambrijské období bychom tedy mohli vidět jako eldorádo jednobuněčných forem života. Vědci řeší ještě další záhadu spojenou s tajemnými gromiemi. Zcela jistě se množí, jelikož je jich tam dole hodně, říká Sönke Johnsen, docent biologie na Duke University v Severní Karolíně, který byl vedoucím biologem expedice, která gromie objevila.  Všechny byly však přibližně stejné velikosti a tak není jasné, zda mezi nimi byl nějaký mladý exemplář. Obří améby jsou však příliš křehké na to, aby mohly být pěstovány v zajetí. Odpovědi na všechny zvídavé otázky biologů může tedy přinést až další expedice.

Související články
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
Hypoxie je stav, při kterém se tělu nedostává kyslíku. Ukazuje se však, že se lidský organismus s těmito podmínkami umí vyrovnat, pokud je jim vystaven dlouhodobě. Příkladem jsou národy žijící ve vysokých nadmořských výškách či mořské národy potápějící se do velkých hloubek. Mezi ty patří i ženy Hänjo z jihokorejského ostrova Čedžu. Jak se jejich […]
Objevy Příroda 5.5.2025
My suchozemci si tlak prostředí, který na nás doléhá, obvykle uvědomíme až při potápění. Už v 10 metrech je dvojnásobný, než byl na hladině. A to je znát. Každých 10 m směrem do hloubky se dál zvyšuje o jednu atmosféru. Brzy začne být drtivý. Život v mořích tím ale zjevně neomezuje. Jak je to možné? […]
Příroda Vesmír 4.5.2025
Rotace Země se od jejího vzniku postupně zpomaluje. Tento proces probíhá neustále a den se za 4,5 miliardy let protáhl z původních šesti hodin na současných 24 hodin. Zpomalení otáčení planety však není jen zajímavý fakt z astronomie. Nové poznatky naznačují, že právě díky prodlužování dne mohlo dojít k zásadním změnám v atmosféře, které umožnily […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz