Tajemství včelích „pastvin“ odhaleno!

Včelí kolonie jsou jedním z nejkomplikovanějších společenství, která lze v přírodě najít. Tajemství jejich orientace v prostoru, vyhledávání zdrojů potravy, dělby práce a dalšího rozdělení rolí ve společenství odhalují vědci již řadu let. Počítačové modelování pomáhá v poslední době odhalit mnoho z dříve netušených kvalit těchto pilných tvorů.Včelí kolonie jsou jedním z nejkomplikovanějších společenství, která lze v přírodě najít. Tajemství jejich orientace v prostoru, vyhledávání zdrojů potravy, dělby práce a dalšího rozdělení  rolí ve společenství odhalují vědci již řadu let. Počítačové modelování pomáhá v poslední době odhalit mnoho z dříve netušených kvalit těchto pilných tvorů.

Život včel medonosných (Apis mellifera) fascinuje laiky i vědce již po tisíciletí. Výrazný pokrok v porozumění celistvým organismům, které včelstva představují, přinesly metody a poznatky moderní genetiky, v současné době se v něm stále více začíná uplatňovat užívání počítačových modelů. Rakouský vědec Ronald Thenius z univerzity ve Štýrském Hradci (Graz), spojil svou průpravu v entomologii a v kybernetice a vytvořil zajímavý model, který by nám mohl pomoci poodhalit tajemství obrovské efektivity práce včel. Podle jeho vlastních slov by však jeho programátorská práce mohla najít využití i v jiné oblasti – v aplikované robotice.

Ten dělá to, ten zas tohle
 Včelí společenství dokáže navenek jednat takřka jako jeden jedinec, je však složeno z obrovského množství jednotlivců tří základních „typů“ – královny, trubců a dělnic. Zatímco hlavní úlohou včelí královny je klást vajíčka a udržovat tak kolonii při životě, trubci nedělají nic jiného než že královny oplodňují, případně zahřívají včelí plod. Veškerou práci musí tedy obstarat královniny dcery, dělnice. Po svém vylíhnutí absolvuje dělnice v úlu úctyhodný pracovní cyklus – nejprve čistí buňky v plástech, poté krmí včelí larvy a královnu. Jejich další rolí je stavění buněčných plástů a střežení vletového otvoru do úlu – česna. Teprve na konci života čeká včely jejich nejtypičtější úkol – vylétat z úlu a nosit do něj pyl z květů.

Mezi úlem a loukou
 Právě předělu mezi úlem a světem venku se věnoval Ronal Thenius a odhalil v něm místo, které zásadně přispívá k efektivitě včelího společenství. Informace o světě „tam venku“ si včely předávají komplikovanými „tanečky“. Jejich prostřednictvím si však sdělují pouze to, kde potrava leží. Pro včelstvo je však důležité mít ještě jednu veledůležitou informaci – kolik potravy lze na daném místě najít. Princip, jímž včely tuto informaci získají, je podle Thenia velmi prostý. Od sběraček, které přilétají na česno, přebírají nasbíraný pyl dělnice, které jej přemísťují do medových pláství. Když některé sběračky narazí na lepší zdroj potravy, vytvoří se na jedné straně česna „zácpa“, která signalizuje ostatním, že v tomto směru je více potravy, a ostatní se tedy na tento směr rychle přeorientují. Tento jednoduchý mechanismus, který by mohl napomáhat rychlé orientaci včel, je zatím pouze modelem, který musí potvrdit další pozorování včelařů a entomologů. Je krásným příkladem, jak lze z mála vytěžit maximum!

21. STOLETÍ dodává:
„Tanečky“, jimiž si včely sdělují důležité informace, jsou vlastně svým způsobem „jazykem“. Různé druhy včel užívají stejně jako lidé různými jazyky. I přes to, že včelí tance patří mezi nejlépe prostudované „jazyky“ v živočišné říši,  přinesla v nedávné době  mezinárodní spolupráce  australských, čínských a německých vědců nečekané překvapení. Ukázalo se, že  dva druhy včel, naše včela medonosná (Apis mellifera) a asijská včela indická (Apis cerana), které  se oddělily od společného předka před více než 30 miliony let, dokážou spolu komunikovat a spolupracovat tak na sběru potravy. Kéž bychom se tak dokázali domluvit i my, lidé!

Proč včely spolupracují?
 Za na první ohled jednomyslným unisonem tisíců jedinců se skrývá řada složitých mechanismů, které mají původ v příbuzenských vztazích jedinců ve včelstvech. Tajemství velkých hmyzích kolonií z řádu blanokřídlých (Hymenoptera) začalo být odhalováno již před 40 lety díky britskému evolučnímu biologovi Williamu Hamiltonovi z univerzity v britském Oxfordu  a jeho teorii „příbuzenského výběru“. Hamilton ukázal, že čím jsou si organismy příbuznější, tím větší mají tendenci ke spolupráci a vzájemné péči. V koloniích včel jsou všechny dělnice, tedy sterilní samice, dcerami jedné matky – královny. Díky nerovnoměrné distribuci chromozomálních sad jsou si však dělnice ještě příbuznější, než jsou běžné sestry – nejsou identické z poloviny, ale dokonce ze tří čtvrtin. Tak příbuzným jedincům se již práce pro dobro celku skutečně vyplácí!

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Bude v českých zemích voda nad zlato?

Bude v českých zemích voda nad...

To, co se Středoevropanovi ještě před pár lety zdálo nemožné, se pomalu...
Ústecká zoo hlásí teraristický úspěch

Ústecká zoo hlásí teraristický...

V Zoo Ústí nad Labem se podařil odchov celoevropského významu! Úspěšným...
Medvědi na Kavkazu odmítají spát

Medvědi na Kavkazu odmítají spát

V lednu by už měl každý slušně vychovaný medvěd spát jak pověstný dudek. V...
Divocí koně z Milovic ochrání rezervace ve východních Čechách

Divocí koně z Milovic ochrání...

Není tajemstvím, že se ve středočeských Milovicích nacházejí divocí koně. Navíc...
Počet horských goril ve Rwandě roste

Počet horských goril ve Rwandě...

Gorila horská (Gorilla beringei beringei) patří mezi nejohroženější druhy...
Vymřou karety obrovské po přeslici?

Vymřou karety obrovské po přeslici?

Australští oceánologové studovali dvě populace karety obrovské (Chelonia mydas)...
Pneumatiky z pampelišek?

Pneumatiky z pampelišek?

Guma je jedinečný, univerzální a nenahraditelný materiál, který často...
Jedovatá ryba se šíří Středozemím

Jedovatá ryba se šíří Středozemím

Na první pohled zaujme svým pozoruhodným zbarvením, kdy stříbrné a modrošedé odstíny...
Jedinečná bakterie z pouštních jezer

Jedinečná bakterie z pouštních...

Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul...
Voda v pražských potocích se zlepšuje

Voda v pražských potocích se...

Nejnovější analýza kvality vody v pražských potocích přinesla dobrou zprávu. Tyto...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Spáchal Jakub Jan Ryba sebevraždu kvůli rozladěným varhanám?

Spáchal Jakub Jan Ryba sebevraždu...

Měšťané z Rožmitálu pod Třemšínem prohledávají 10. dubna 1815 okolní lesy....
Timbuktu: Město zahalené tajemstvím!

Timbuktu: Město zahalené...

V poslední době se množí zprávy o ničení památek islamisty ve...
VIDEO: Pláž, na které kotvy odpočívají v pokoji

VIDEO: Pláž, na které kotvy...

Pláž Praia do Barril v portugalském regionu Algarve je posetá stovkami...
Preventivní prohlídky? Češi na ně nechodí!

Preventivní prohlídky? Češi na ně...

České zdravotnictví se může chlubit velmi dobrou úrovní, Češi ale neradi...
Otazníky minulosti: Rozkradli legionáři carské zlato?

Otazníky minulosti: Rozkradli...

Jde o hrdiny, kteří na konci první světové války stojí za vznikem samostatné ČSR. Řeč je...
Podivuhodná proměna: Co vyléčilo muže z drogové závislosti?

Podivuhodná proměna: Co vyléčilo...

Najít cestu ven z životního stylu, který určuje silná náklonnost k omamným látkám,...
Neolitické ženy měly lepší fyzičku než současní olympionici!

Neolitické ženy měly lepší fyzičku...

Hlavním rysem neolitické doby (cca 8000–5000 let př. n. l.) je přechod z hlavního...
Clevelandská dohoda: O osudu Čechů a Slováků se rozhodlo za oceánem

Clevelandská dohoda: O osudu Čechů...

Skleničky cinkají, společnost se výtečně baví. Tomáš Garrigue Masaryk slaví...
Unikátní techniky přežití: Jak se brání zvířata?

Unikátní techniky přežití: Jak se...

Zvířata se brání před útoky predátorů různými způsoby. Některá mění svojí barvy,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.