Domů     Zajímavosti
Tajemství odhaleno! Mozky homosexuálů jsou prostě jiné!
21.stoleti 17.10.2008

Mnoho z nás si jistě pamatuje dobu, kdy homosexuálové, tedy gayové a lesbičky, byli společností odsuzováni pro své „zvrácené“ chování a léčeni v psychiatrických léčebnách a ambulancích jako nebezpečně úchylní jedinci. Poslední výzkumy švédských vědců přidávají další střípek do mozaiky a ukazují, že homosexuálové si svou orientaci skutečně nevybírají.Mnoho z nás si jistě pamatuje dobu, kdy homosexuálové, tedy gayové a lesbičky, byli společností odsuzováni pro své „zvrácené“ chování a léčeni v psychiatrických léčebnách a ambulancích jako nebezpečně úchylní jedinci. Poslední výzkumy švédských vědců přidávají další střípek do mozaiky a ukazují, že homosexuálové si svou orientaci skutečně nevybírají.

Pod tlakem většinové společnosti bylo sexuální chování považováno za dobrovolné, naučené a tudíž „opravitelné“. Řada výzkumů v oblastech genetiky a fyziologie však ukazuje, že v homosexuálním chování daleko spíše převažuje  biologicky určená složka a nelze jej proto považovat za ovlivnitelné kulturou a výchovou. Tuto domněnku, zdá se, podporuje i velká řada příkladů homosexuálního chování napříč takřka celou živočišnou říší. Vědci se soustředili na zkoumání genetické podmíněnosti i struktury mozku homosexuálů obou pohlaví a zjistili skutečně nečekané věci!

Gayové a geny
 Pro odpověď na otázku, zda je homosexuální chování vrozené, bychom se přirozeně nejprve obrátili na vědce, zkoumající dědičné vlastnosti zapsané v DNA a uložené v buněčném jádře, tedy molekulární genetiky. Ti se hledáním „homosexuálního genu“ zabývají již delší dobu. Největším problémem, s nímž si musí poradit teorie o genetické podmíněnosti homosexuality je výtka, že jelikož se homosexuálové většinou nerozmnožují, měly by tyto vlohy postupně z genetického „zásobníku“ lidstva vymizet. Aby se „homosexuální“ geny nějakým způsobem udržely, musí se tedy šířit v ženské linii, a co víc – měly by nějakým způsobem přispívat k tomu, že matka nesoucí takový gen bude úspěšnou šiřitelkou svých genů. Výzkumy, které prováděl Andrea Camperio-Ciani z univerzity v italské Padově se zdají ukazovat, že příbuzní homosexuálů mají často více dětí než lidé, kteří v přízni žádného gaye ani lesbičku nemají. Od genů k tělu je však dlouhá cesta a výzkumníci se proto musí věnovat také zkoumání fyziologie člověka.

Není mozek jako mozek
 Abychom zjistili, jak homosexualita skutečně funguje, je třeba provádět i výzkumy ve „velitelském stanu“ těla – v mozku. Tým ze švédského Karolinska Institute pod vedením Ivanky Savicové se věnoval rozsáhlému srovnávání struktury mozku homosexuálních a heterosexuálních lidí a dospěl k poměrně jednoznačným závěrům. „Cílem naší studie bylo ukázat na parametry, které se liší, ale nemohu být změněny prostřednictvím učení či kognitivních procesů,“ říká Savicová. Její tým užíval k výzkumu metod magnetické rezonance a pozitronové emisní topografie a odhalil mezi mozky homosexuálů a heterosexuálů značné rozdíly, které se projevují zejména v oblasti mozkového jádra – amygdaly. Podle Savicové vznikají tyto nápadné asymetrie ještě během prenatálního vývoje či nejpozději v raném dětství a nelze je tedy v žádném případě považovat za výsledek výchovy.  Jestliže jste gay, pak jste se prostě gayem narodil, uzavírá celou věc Qazi Rahman, biolog z britské University of London.

Homosexualita a deprese
Máte homosexuálního kamaráda? Většina z nás jistě ano. Možná jste si proto všimli, že právě homosexuálové trpí výkyvy nálad, které jsou jinak typické spíše pro ženy. Studie Ivanky Savicové má pro tento jev vysvětlení. Ukázalo se, že struktury mozku, které jsou zodpovědné za ovládání emocí a nálad, jako je například úzkost či agrese, se u homosexuálních jedinců podobají mozkům opačného pohlaví.  Homosexuální muži mají tedy podobně jako ženy větší náklonnost k depresím a změnám nálad, zatímco homosexuální ženy se podobně jako muži snadněji vyladí do bojovné nálady. Je to pro vás překvapivé zjištění?

Související články
Nejrozlehlejší světový kontinent ukrývá mnoho měst, paláců a dalších míst, které i po několik staletí halí závoj tajemna. Podíleli se na jejich vzniku bohové, andělé nebo snad démoni? Od chvíle, kdy byla na dálném východě založena říše, která se svou mocí vyrovnala těm největším civilizacím historie uplynulo již mnoho let. Khmérská civilizace po více než […]
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz