Podobně jak bájný pták Fénix nebo biblický Lazar může "vstát z mrtvých" již vymřelý poddruh obrovské želvy, který zmizel z přírody před 150 lety. Nasvědčují tomu závěry evolučních biologů z americké Yaleské univerzity.

Želva sloní, Geochelone elephantopus je největší z druhů  obrovských želv, které lze potkat na několika ostrovech ve světových oceánech (Seychelách, Mauriciu a Réunionu, Sulawesi, Timoru, Jávě, Galapágách). Na galapážských ostrovech rozlišují nyní odborníci až 13 jejích místních poddruhů. Spokojený život jednoho z nich, který býval k vidění   na nejjižnějším ostrově Galapág Floreaně však před 150 lety ukončili námořníci, kteří si sebou nemotorné želvy tak dlouho brali na lodi jako „živé konzervy“, až je úplně vyhubili. Výzkumy genetické variability želv na galapážském souostroví však dává vyhynulému poddruhu jistou naději na návrat do přírody. Ukázalo se, že na největším z galapážských ostrovů Isabele, která leží severovýchodně od Floreany, žije populace želv, která je geneticky velmi blízká vyhynulému poddruhu. K tomuto závěru došla Gisella Cacconeová z Yaleské univerzity, když srovnávala DNA z muzejních exemplářů vyhynulé želvy s genotypy současných isabelských populací. Cacconeová předpokládá, že vhodným křížením by bylo možno vyšlechtit původní poddruh zpět a vrátit tak přírodě to, co jí člověk kdysi vzal.