Domů     Příroda
Zemědělství pravděpodobně začalo mnohem dříve, než jsme si dříve mysleli!
21.stoleti 22.9.2008

Řeknete si – lidé museli být dost zoufalí, když se rozhodli jíst trávu. Zvlášť, když se nyní začíná ukazovat, že cesta od obyčejných, nepříliš plodných klasů divokých travin k těm, které se již dobře vyplatí pěstovat, byla zjevně mnohem delší, než jsme si dříve mysleli. Řeknete si - lidé museli být dost zoufalí, když se rozhodli jíst trávu. Zvlášť, když se nyní začíná ukazovat, že cesta od obyčejných, nepříliš plodných klasů divokých travin k těm, které se již dobře vyplatí pěstovat, byla zjevně mnohem delší, než jsme si dříve mysleli.

Zemědělství začalo na Blízkém východě v období kolem 10 000 let před Kristem a z této oblasti se poměrně rychle rozšířilo na sever, až se nakonec dostalo do Evropy. Toto je tradiční představa o původu pěstování plodin, kterou známe všichni ze školy z hodin dějepisu. Vědci však pomalu shromažďovali  řadu důkazů, které tuto jednoduchou představu zpochybňují. Tyto důkazy pocházejí jak z oblasti archeologie, tak z oblasti genetiky a společně svědčí proti teorii „pozdního příchodu zemědělství“.  Tým pod vedením Dr. Robina Allabyho z univerzity v britském Warwicku vytvořil v nedávné době matematický model fixace genů v populaci, který dokáže  vysvětlení  těchto  důkazů propojit. Počátky pěstování obilí  kladou vědci z Allabyho týmu hluboko před období nazývané „mladší dryas“, tedy poslední velké ochlazení planety, které trvalo 12 800 – 11 500 před Kristem. Na základě nového modelu vědci odhadují, že původ domestikace  některých základníh zemědělských plodin, jako je pšenice nebo ječměn, je třeba hledat zhruba o 10 000 let dříve.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz