Domů     Příroda
Zemědělství pravděpodobně začalo mnohem dříve, než jsme si dříve mysleli!
21.stoleti 22.9.2008

Řeknete si – lidé museli být dost zoufalí, když se rozhodli jíst trávu. Zvlášť, když se nyní začíná ukazovat, že cesta od obyčejných, nepříliš plodných klasů divokých travin k těm, které se již dobře vyplatí pěstovat, byla zjevně mnohem delší, než jsme si dříve mysleli. Řeknete si - lidé museli být dost zoufalí, když se rozhodli jíst trávu. Zvlášť, když se nyní začíná ukazovat, že cesta od obyčejných, nepříliš plodných klasů divokých travin k těm, které se již dobře vyplatí pěstovat, byla zjevně mnohem delší, než jsme si dříve mysleli.

Zemědělství začalo na Blízkém východě v období kolem 10 000 let před Kristem a z této oblasti se poměrně rychle rozšířilo na sever, až se nakonec dostalo do Evropy. Toto je tradiční představa o původu pěstování plodin, kterou známe všichni ze školy z hodin dějepisu. Vědci však pomalu shromažďovali  řadu důkazů, které tuto jednoduchou představu zpochybňují. Tyto důkazy pocházejí jak z oblasti archeologie, tak z oblasti genetiky a společně svědčí proti teorii „pozdního příchodu zemědělství“.  Tým pod vedením Dr. Robina Allabyho z univerzity v britském Warwicku vytvořil v nedávné době matematický model fixace genů v populaci, který dokáže  vysvětlení  těchto  důkazů propojit. Počátky pěstování obilí  kladou vědci z Allabyho týmu hluboko před období nazývané „mladší dryas“, tedy poslední velké ochlazení planety, které trvalo 12 800 – 11 500 před Kristem. Na základě nového modelu vědci odhadují, že původ domestikace  některých základníh zemědělských plodin, jako je pšenice nebo ječměn, je třeba hledat zhruba o 10 000 let dříve.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz