Člověk je tvor sebedestruktivní. Často si pod sebou uřezává větev a vesele si přitom myslí, že než ji stihne uříznout úplně, stejně ho dřív sežere něco velkého a hladového. Případně celý strom vezme za své po zásahu silným bleskem. Tak proč si tím lámat hlavu. 
Přesně podle této poučky se chovají miliony zámožných spotřebitelů přírodních produktů po celém světě. Nakupují výrobky, jejichž zdroj velmi rychle… (CO? Chybí sloveso!) A to mnohdy přes přísnou ochranu a zákaz mezinárodního obchodu. Světový fond pro ochranu přírody letos sestavil žebříček druhů, které jsou pytláky, ale někdy i legálním lovem a obchodem s jejich vzácnými těly, ohroženy nejvíce. Podle něho se naše planeta asi nejdříve rozloučí s tygrem.
1. Tygr
Cena za zvíře: 300 000–800 000 korun
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: 3500
Doba do úplného vyhubení: 30 let
Tygři mají tu smůlu, že jsou největší kočkovitou šelmou světa. V mnoha kulturách je proto symbolem síly a moci. Všichni pak pochopitelně touží něco z této moci ukořistit i pro sebe. Věří, že když tygra nakouskují, upečou, případně rozemelou na prášek a snědí, získají část jeho vlastností. A tak se prášek z tygřích kostí stává zázračným přírodním léčivem, sušené tygří penisy slouží jako ta zaručeně nejúčinnější a pochopitelně také nejdražší afrodiziaka a tygří kožešiny tím nejluxusnějším módním doplňkem či výzdobou bytu. Proto je pro pytláky největší kočkovitá šelma světa stále lákavým zdrojem příjmů, od kterého jej nemohou odradit ani přísné zákazy lovu. Pokles počtu tygrů za posledních 5 let je přitom naprosto neúprosný. Zatímco na začátku tisíciletí se jejich počty odhadovaly kolem 6000 kusů, dnes jich zbývá pouhých 3500 kusů.
21. STOLETÍ dodává:
Největší podíl tomto na katastrofálním stavu má Indie, na jejímž území žije téměř polovina současné populace. Za poslední tři roku tu ubylo 60 % volně žijících tygrů.
2. Pilouni
Cena za zvíře: kolem 50 000 korun
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: 100 000
Doba do úplného vyhubení: 40 let
Piloun je smolař. Rodí se s tak dlouhým nosem, že si jej všimnou dokonce i jinak nepříliš pozorní suchozemci. Považují jeho morfologii za raritu, a tak pilouny loví nejen na maso a kůži, ale i jako atrakci do různých akvárií. Vystavují je jak živé, tak post mortem, vycpané. Dlouhý čenich, který má paryba pokrytý citlivými pohybovými a elektrickými senzory, se vinou své kuriozIty stal i obětí věčných lovců zázračných afrodiziak. Údajná sexuální moc nebohého pilouna se v průběhu staletí šíření námořnických povídaček přenesla do celého jeho těla. A tak k výrobě afrodiziaka slouží i kůže. Pilouní nos je natolik jedinečný, že dokonce slouží i jako obřadní zbraň. Společně s poptávkou po chutném mase se „léčivá“ pověst pilouna podepsala na jeho úplném vyhubení v mořích kolem severní Evropy.
21. STOLETÍ dodává:
Jihoevropské, severoamerické a australské pobřeží obývá posledních několik desítek tisíc kusů, které jsou přísně chráněny. I přes zákaz mezinárodního obchodu se jich přesto v těchto vodách uloví kolem 1000–2000 kusů.
3. Žralok sleďový
Cena za zvíře: 50 korun za kilo
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: 200 000
Doba do úplného vyhubení: 50 let
Středoevropským suchozemcům název této dravé paryby asi mnoho neřekne. Jakýkoli sportovní námořní rybář však při jeho vyslovení zbystří sluch. Jedná se totiž o velmi oblíbený druh lovený pro zábavu. A právě to je největší žralokův problém. Ačkoli se jedná o ohroženého živočicha, sportovní rybáři se jen velmi neradi vzdávají jeho lovu. Žralok sleďový má podobně jako tygr také tu smůlu, že některé jeho části jsou považovány za účinné afrodiziakum. V Evropě se za kilo masa z této paryby platí kolem 2 euro, tedy 50 korun. To žraloka sleďového řadí mezi drahé (??) a také velmi žádané mořské potraviny. Mezi žraloky je cenou masa absolutním rekordmanem. Jeho kůže se navíc vyváží do Asie, kde slouží pro přípravu polévek pro luxusní restaurace. Vzhledem k tomu, že žralok měří kolem tří metrů a váží 400 kg (tedy stejně jako 5 vykrmených prasat), je pro rybáře cenným úlovkem. V tomto případě se ještě nepodařilo žraloka zanést na listinu druhů, které nelze prodávat na mezinárodním trhu. Přesto mu hrozí brzké vyhubení.
21. STOLETÍ dodává:
Ochranářské organizace odhadují, že početnost jeho populace v severní části Atlantského oceánu poklesla vinou neregulovaného rybolovu za posledních 40 let o 90 %!
4. Ostroun obecný
Cena za zvíře: 40 korun za kilo
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: několik milionů
Doba do úplného vyhubení: 50 let (na severní polokouli)
Ačkoli stavy ostrouna zatím nejsou příliš alarmující (je běžný prakticky ve všech chladných pobřežních mořích a ještě před několika lety byl patrně nejrozšířenějším druhem žraloků na světě), rychlost jeho mizení je závratná. Největším odbytištěm je v současnosti západní Evropa (zejména Velká Británie, Benelux, Francie, Německo), kde se uzené a smažené maso z tohoto žraloka považuje za delikatesu. Vážnou hrozbou pro ostrouna je jeho dlouhý generační interval. Samci jsou rozmnožování schopni až ve věku 11 let, samice dokonce až po 18. roku, a přitom vinou intenzivního lovu se tohoto věku dožívá jen velmi malá část populace.
21. STOLETÍ dodává:
Podle nejnovějších výsledků Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) za posledních 40 let poklesl počet samic v severozápadním Atlantiku o 75 %, severovýchodním dokonce o 95 %! V současnosti je popsáno na 400 druhů žraloků. Na seznamu ohrožených druhů se postupně ocitají i další žraloci, jako žralok modrý či žralok mako.
5. Úhoř říční
Cena za zvíře: až 50 000 korun za kilo
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: několik desítek milionů
Doba do úplného vyhubení: 50 let
Úhoří maso je velmi chutnou delikatesou, za kterou jsou gurmáni z celého světa ochotni platit neuvěřitelné sumy. Z dospělých úhořů se připravuje evropské sushi, v Asii je navíc maso této ryby považováno za afrodiziakum. Ještě větší hrozbou je ale francouzský zvyk pojídat úhoří mláďata, která jsou v první letech života téměř průhledná. Proto se jim také říká sklenění úhoři. Ti jsou v současnosti dražší než kaviár. Ani závratná suma 50 000 korun za kilogram masa skleněných úhořů nedokáže odradit zejména francouzskou a asijskou kuchyni od jejich konzumace. Vývoj početnosti populaci mladých úhořů migrujících do evropských toků ze Sargasového moře je téměř neuvěřitelný.
21. STOLETÍ dodává:
Od roku 1970 poklesly jejich počty o 95 %. Přesto není v Evropské unii stále ještě zakázán lov úhořů, ani nijak omezen obchod s jejich masem. Na jejich rychlém úbytku se značnou měrou podílí i znečištění většiny evropských řek.
6. Lidoopi
Cena za zvíře: několik desítek tisíc korun
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: několik desítek až stovek tisíc
Doba do úplného vyhubení: 50 let
Přestože člověk se na naší planetě vypracoval na post nejpočetnějšího velkého savce, naši nejbližší příbuzní jsou na tom přesně opačně. Gorily a orangutani se počítají na tisíce až desetitisíce kusů, šimpanzi se mohou pochlubit o řád vyššími čísly, ale ani jejich osud není nijak růžový. Vedle úbytku přirozeného prostředí (Což se týká zejména orangutanů v jihovýchodní Asii) se na velmi nízkých počtech lidoopů podílí překvapivě i nelegální obchod. Zvířata jsou lovena hlavně na maso a jako domácí mazlíčci.
21. STOLETÍ dodává:
Oficiální odhady uvádějí, že v Africe se ročně uloví kolem 8000 lidoopů právě na maso. Jako mazlíčci jsou oblíbeni hlavně orangutani.
7. Nosorožec indický
Cena za zvíře: kolem milionu korun za 1 roh
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: 2500
Doba do úplného vyhubení: 100 let
Přestože je nosorožec obrovité zvíře (mezi savci zaujímá se svými 2–3 tunami hned druhé místo za slony), kupodivu se neloví na maso a kůži, ale čistě pro rohy. Zvíře zastřelené pytláky, zbavené své impozantní zbraně a ponechané jako potrava pro supy a červy je v Africe i Indii vcelku běžným obrázkem. Není se co divit, cena za několikakilogramový roh se na černém trhu vyšplhala v přepočtu až k milionu korun. Z toho by chudá indická rodina vystačila na celý život. Za poptávkou po nosorožčích rozích stojí jako obvykle pověst silného léčivého prostředku a afrodiziaka. I přes zákaz mezinárodního obchodu se prakticky v celé Asii prodávají přípravky s přídavky tohoto přírodního zázraku. Po jeho účincích toužil už sjednotitel Číny Čchin Šchuang, který ve třetím století před naším letopočtem vyslal do Indie tažení čítající pul milionů vojáků. To mělo jediný cíl – zajistit bezpečí obchodníkům přivážejícím nosorožčí rohy.
21. STOLETÍ dodává:
Kromě pytláků je pro lesní obry dalším velkým problémem úbytek jejich přirozeného prostředí. Kácení pralesů v rozvíjející se Indii postupuje nezadržitelným tempem.
8. Sloni
Cena za zvíře: 5000 korun za kilogram sloních klů
Počet zbývajících kusů ve volné přírodě: 500 000
Doba do úplného vyhubení: zatím nepravděpodobné
Sloni jsou na tom podobně jako nosorožci. Zatímco jejich obrovitá těla by mohla být lákadlem pro hladové domorodce, loví se úplně pro něco jiného. Maso ani kůže nejsou natolik cenné, aby stály za riziko vysokých trestů, které hrozí za jejich lov. Objektem zájmu pytláků jsou pouze sloní kly. Slonovina je velmi ceněnou surovinou už několik tisíc let. V současnosti se z ní vyrábějí ozdobné předměty a šperky.
21. STOLETÍ dodává:
Přestože je obchod se slonovinou na mezinárodní úrovni zakázán, pytlákům se daří jejich úlovky zdárně prodávat. Většinou si vyhlížejí samce, jejichž kly mají hmotnost nad 30 kg (každý). Za slonovinu z takového zvířete pak získají i půl milionu korun.
Ohrožené almary
Nejen zvířata jsou ohrožována „pytláky“. Stává se to i stromům. Na seznam organizmů ohrožených mezinárodním obchodem se kromě jiného dostal i mahagonovník. Impozantní strom s tvrdým, tmavě červeným dřevem se stal oblíbeným úlovkem proto, že se z něj vyrábí luxusní, velmi odolný nábytek. Podle odhadů ochranářských organizací se jeho stavy za posledních 100 let snížily o 70 %. Přestože je od roku 2002 na seznamu ohrožených druhů se zákazem mezinárodního obchodu, Peru nadále exportuje velká množství mahagonového dřeva. Vzhledem k pomalému růstu stromu, který se v pralese navíc vyskytuje osamoceně, je nepravděpodobné, že se při současné těžbě mahagonovník ve volné přírodě dožije konce století.
Nejkratší krůček do hrobu:
Mezinárodní obchod znamená pro ochranu ohrožených druhů velký problém, není jediným důvodem, proč z naší planety mizí spousta zvířat. Největším nešťastníkem poslední doby, který už dokonce zřejmě do hrobu vstoupil (v roce 2006 byl oficiálně prohlášen za vyhubeného), je nosorožec černý. Měl tu smůlu, že prášek z jeho rohu byl ceněn na 30 000 dolarů za kilogram.
Naproti tomu pandu velkou nikdo neloví, a přesto má ke stejné pozici už velmi blízko. Konkrétně malé území národního parku ve střední Číně, kde odhadem přežívá posledních 1500 jedinců. Pandě se osudnou stala její absolutní závislost na bambusu. Člověk si z bambusových hájů ukrajoval půdu pro vlastní potřebu tak dlouho, až mírumilovní, vegetariánští medvědi neměli kam složit hlavu. V současnosti se čínská vláda snaží pandy odchovávat v zajetí a vypouštět do volné přírody. Zatím si však nemůže připsat žádný úspěch.
Na třetím místě jsou již zmínění tygři se 3500 divokými kusy. Skeptici tvrdí, že okamžik, kdy se dal zvrátit jejich pohnutý osud, už jsme propásli, a vyhubení už nelze zabránit.
