Domů     Objevy
Nový objev: Bílkovinný policista
21.stoleti 19.8.2008

Američtí, němečtí a čeští vědci přišli nedávno na kloub jedné ze záhad rostlinné biologie. Objevili totiž bílkovinný komplex, který ovládá růst rostlinných buněk. Tento objev by mohl vědcům pomoci lépe pochopit nejen princip, kterým se rostlinné buňky utvářejí a orientují se v prostoru, ale díky němu by se řada rostlin mohla lépe chránit před některými chorobami.Američtí, němečtí a čeští vědci přišli nedávno na kloub jedné ze záhad rostlinné biologie. Objevili totiž bílkovinný komplex, který ovládá růst rostlinných buněk. Tento objev by mohl vědcům pomoci lépe pochopit nejen princip, kterým se rostlinné buňky utvářejí a orientují se v prostoru, ale díky němu by se řada rostlin mohla lépe chránit před některými chorobami.

Na výzkumu se podílely univerzity v americkém Oregonu a německém Tübingenu společně s českou Akademií věd. Objev, ke kterému tato pracoviště dospěla, byl dosud v rostlinné říši neznámý, pozorován byl pouze u buněk živočichů a kvasinek.

Funguje to jako logistická služba
Buňky živých organismů jsou nesmírně složité systémy a rostlinné buňky pochopitelně nejsou výjimkou. Aby byl zachován vyšší celek, musí každá buňka fungovat jako švýcarské hodinky. Různé důležité „součástky“ buňky jsou zabaleny do membrán a jsou posílány na místo určení. Celé to připomíná princip fungování firmy zabývající se logistikou.
Kam má která součástka doputovat, o tom rozhodují regulační bílkoviny, které by se daly přirovnat k policistům dirigujícím dopravu na křižovatkách. A jedním z takových policistů je i objev amerických, německých a českých vědců: bílkovinný komplex exocyst.

Jak rostou rostlinné buňky?
Exocyst je složen z osmi různých bílkovinných částí, proto je tedy komplexem. Dohlíží na to, aby dopravované náklady byly vyloženy na správných místech. Vyčiní těm přepravcům, kteří by svou korbu chtěli vyklopit jinde. Rostoucí buňka totiž požaduje přísun určitých látek, jinak by expandovat nemohla. A právě exocyst určuje místa, která jsou pro složení nákladu nejvýhodnější. V takových místech pak buňka nabývá na své velikosti. V extrémních případech se buňka výrazně prodlužuje pouze v jednom směru a vytváří tenoulinké vlákno.
Zatímco u živočichů a kvasinek byly principy polarizovaného růstu již popsány, v rostlinném světě byly zatím velkou neznámou. Poté však vědci nalezli geny pro bílkoviny exocystu. Po průzkumu rostlin huseníčku, u nichž byly zmapovány poškozené geny pro jednotlivé podjednotky, zjistili, že v takových případech rostliny vykazují nežádoucí změny, z nichž nejviditelnější byl obvykle špatný růst. Rostliny v podstatě vypadaly jako mutanti.
Poté byly připraveny protilátky, které dokážou jednotlivé bílkoviny „najít“. Díky působení těchto látek se pak prokázalo, že bílkovinné subjednotky se skutečně spojují do jednoho komplexu, stejně jako v kvasinkových a živočišných buňkách.

Už tři miliardy let…
Rostlinné buňky vznikly před třemi miliardami let, když buňky v pramořích získaly schopnost fotosyntézy. Fotosyntéza je proces, který umožňuje zachycovat zeleným pigmentem, chlorofylem, sluneční energii a z vody a oxidu uhličitého vytvářet cukry bohaté na energii. Všechny buňky mají buněčné jádro a určité buněčné struktury, buněčné organely, které jsou vhodné pro určité funkce jako orgány lidského těla. Buněčné organely jsou obaleny jednoduchými nebo dvojitými membránami, které umožňují pronikání jen určité látky do organel nebo zase ven.

Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Objevy Technika 2.7.2025
Školní jaderný reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, známý jako „Vrabec“, v prosinci oslaví 35 let od svého spuštění. A protože takové výročí si zaslouží něco speciálního, otevře fakulta 8. října 2025 reaktor pro širokou veřejnost! Běžně se do reaktorové haly jen tak někdo nedostane – slouží hlavně studentům a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz