Pozemské stanice v současnosti sledují na 8500 objektů, větších než 10 centimetrů, pohybujících se v okolí Země. Vše začalo vypuštěním první sovětské umělé družice v roce 1957, které nastartovalo využívání okolního vesmíru pro vědecké, vojenské a obchodní účely. 
Většina dodnes vypuštěných vesmírných objektů se pohybuje na nízké oběžné dráze (LEO) Většina těchto objektů se pohybuje ve výškách 300–2000 kilometrů nad Zemí. Pokud se dostanou níže, začíná se projevovat tření v atmosféře a družicím hrozí, že shoří. Ve větších vzdálenostech od Země zase hrozí jejich poškození vlivem ionizujícího záření. Rychlost, s jakou se pohybují na oběžné dráze, je zhruba 27 400 km/hod. a Zemi stačí obletět za 90 minut.
Velmi rychle se zvyšuje nebezpečí kolizí mezi objekty, zejména v důsledku výbuchů řady družic, při kterých jsou rozmetány na tisíce kousků a rozesety do dalekého okolí. Dodnes bylo evidováno na 180 explozí družic a naštěstí pouze jediná srážka. Vědci však varují, že snadno může dojít i k tzv. řetězové havárii, jakou známe například z dálnic. Do ní by se snadno mohly připlést desítky, ba stovky družic.
