Jsme na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem a nad hlavou nám nepřestávají hučet motory letadel. Není divu – zdejší rušnou letištní halou projde ročně na 53 milionů pasažérů, tedy pětkrát víc, než je obyvatel naší republiky. Díky tomu si zdejší letiště drží třetí evropskou příčku – po londýnském Heathrow a letišti Charles de Gaulle v Paříži.

Co by se ale dělo při delším výpadku elektřiny na pracovišti, kde zkušení profesionálové bez ustání komunikují s obsluhou letounů? To už by šlo opravdu o životy – i při možných haváriích v prostoru, kde je živo jak v hejnu komárů. Letiště má dvě čtyřkilometrové rovnoběžné vzletové a přistávací dráhy a jednu dráhu použitelnou pouze pro vzlety. A nikdy nejsou osiřelé! Pro srovnání – pražská Ruzyně má zatím dvě dráhy.

Přísně střežená budova v budově
Samozřejmě zde fungují i různé záložní zdroje energie, které by životně nutné provozy udržely po určitou dobu v provozu. Společnost FRAPORT AG, která je majitelem tohoto mezinárodního leteckého přístavu, se však rozhodla pro zrod nového datového centra. Má spolehlivě podporovat pozemní služby letiště, zpracování nákladu, kancelářskou komunikaci a letové informační systémy. Zabírá rozlohu 1200 m2 a je vybaveno 120 IT racky od americké společnosti APC, která je světovou jedničkou mezi dodavateli služeb pro kritické napájení a chlazení. Ne, nejde o ptáky, ale tak se nazývají standardizované systémy, umožňující přehlednou montáž a propojování různých elektrických a elektronických zařízení, spolu s vyústěním kabelových rozvodů do sloupců nad sebe v ocelovém rámu.
Je to vlastně vysoce bezpečná „budova v budově“ s mnoha ochrannými mechanismy a přísnou kontrolou vstupu. Naštěstí nás doprovází Falk Wieland, úsekový ředitel datového centra Gedas os. (?)

Co se děje u racků?
Když pak už se dostanete do mozkového centra, asi vás na první pohled neoslní: V sále netečně hledí řady kovových krychlí, které vrní. Právě to jsou ony zmiňované racky.
Krychle s vysokou hustotou zachycují ohřátý vzduch v „horkých uličkách“. Přesné klimatizační jednotky Network Air, označené InRow FM 40 od společnosti APC, chlazené vodou, vestavěné mezi racky, zachytávají horký vzduch z uliček pomocí integrovaných tepelných výměníků, pak vzduch ochlazují a vracejí do atmosféry přes uzavřený vodní okruh a chladicí jednotku obsahující studenou vodu. Jde o mimořádně ekonomický a ekologický provoz.
Vše se odehrává za chodu
Propojené moduly pokrývají všechny oblasti, kterým hrozí výpadky proudu: od nepřerušitelných záložních zdrojů a distribuce přes standardizované rackové systémy, řešení kabeláže a chladicích komponentů, až po jednotky pro sledování a správu. APC provádí každoroční údržbu. Pro přístup této firmy je charakteristická metoda „výměny za chodu“, díky které se dají za plného provozu měnit klíčové moduly, jako baterie nebo chladící jednotky. Datové centrum, které do značné míry pracuje autonomně, je tak vysoce dostupné. Samozřejmostí je i přísný monitoring.

Výpadek elektrického proudu se může prodražit
Zkušení světoví odborníci se shodují, že hlavní hrozbou podnikových počítačových sítí přestávají být záludná virová napadení. V budoucnu by místo nich smutný primát měly převzít výpadky elektrického proudu.
Podle aktuálního „Průzkumu stavu informační bezpečnosti v ČR roku 2007“, který provedla společnost Ernst & Young, nemá u nás 80 % organizací funkční program pro zvyšování bezpečnostního povědomí svých zaměstnanců. Výpadky proudu tak zůstávají nejčastějším bezpečnostním incidentem a mohou jím být i na letištích.

Energocentrum zachraňuje hodnoty
Přitom účinným zabezpečením klíčových datových center může být kromě zavedených akumulátorových zálohovacích systémů také instalace energocentra, které v případě výpadku elektrického proudu bezprostředně zajistí náhradní dodávku elektřiny. Asi 80 % přerušení dodávek elektrického proudu trvá od zlomky sekundy do 30 minut. Takovou dobu podpory dokážou nepříliš rozměrné napájecí zdroje okamžitě zajistit bez potřeby instalace a spuštění mohutného dieselového agregátu vyrábějícího proud.
Country manager společnosti APC-MGE pro ČR, SR a Polsko Ivan Habovčík 21. STOLETÍ řekl: „Výpadek proudu a porucha hardware jsou nyní na vrcholu bezpečnostních incidentů s nejzávažnějším dopadem. Vhodné zálohování pomocí energocentra, dokáže zabránit až řádově miliónovým škodám. Ne náhodou se proto zajištění náhradní dodávky elektrické energie v případě jejího výpadku v datových centrech, který ještě poměrně nedávno nebyl zcela stěžejním, stává nyní ústředním motivem diskusí na mnoha odborných seminářích a konferencích.“
Při uvedeném průzkumu se ukázalo, že pokud vznikla škoda výpadkem elektrického proudu, průměrná ztráta byla 260 000 Kč. Samozřejmě výše narůstá přímo úměrně s velikostí firem. V případě nejhoršího scénáře může výpadek či porucha počítačů dozorujících výrobu způsobit poškození strojů a dokonce – v důsledku ztráty jejich stability- ohrozit pracovníky. Např. výpadek proudu v automobilovém průmyslu může napáchat vysoké škody u naprogramovaných svářecích či jiných robotů. Často však nejde jen o peníze, ale přímo o lidské zdraví či dokonce životy – v nemocnicích, na železnicích, třeba i na letištích.

Více se dozvíte:
www.APC-MGE.com

Moderní datové centrum využívá i AV ČR
Pro Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky v Praze-Krči dodala společnost APC-MGE komplexní řešení InfraStruXure pro zálohování a chlazení počítačového sálu. Umožňuje bezporuchový provoz výpočetní techniky.
V nové budově ústavu se loni soustředily jeho dosud rozptýlené laboratoře. Naše přední vědecká instituce touto investicí získala prestižní zázemí pro stále významnější oblasti biomedicínského výzkumu.
Pracovníci ústavu využívají nejmodernější přístrojové vybavení, mimo jiné unikátní systém pro analýzu DNA čipů. Tato technologie umožňuje stanovit aktivitu tisíců genů člověka a dalších organizmů pomocí sond ukotvených na miniaturním sklíčku. Pomocí DNA čipů lze dobře studovat buněčné procesy a funkci genů v buňkách.
V případě přerušení dodávky elektrické energie vydrží výpočetní techniku udržet v chodu po dobu přibližně 90 minut. Při výpadku klimatizačního systému se teplota v místnosti může během půl hodiny zvýšit až o 10 stupňů. Při přehřátí by tak mohlo dojít k vážnému poškození výpočetní techniky. Systém proto obsahuje rovněž různé typy čidel – teplotní, vlhkostní, otřesové a protizáplavové.