Podle španělských vědců mají na svědomí konec kariéry srstnatých chobotnatců dva faktory – klimatické změny a činnost člověka.

Mamut. Symbol doby, kdy naši předci ještě běhali po Zemi oděni do kožešin a nad hlavou mávali tlustými kyji. Co se však stalo, že tento savec nedokázal přežít až do dnešní doby? Vždyť ještě ve čtvrtohorách bylo setkání s mamutem naprosto běžnou záležitostí.

Krize před 6000 lety
Mamuti žili především ve stepích a tundrách Evropy a Asie. Drsné klima jim vyhovovalo, evoluce je vybavila dlouhou hustou srstí. Jenže ve čtvrtohorách se podnebí začalo měnit. Stávalo se teplejším, na stepi a tundry začalo dopadat více srážek. Tuto změnu mamuti samozřejmě s nějakým zvláštním nadšením rozhodně nepřijali. A aby toho nebylo málo, teplejší klima přilákalo do těchto končin zvláštní dvounožce, kteří si na mamutím mase rádi pochutnali.
Vedoucí projektu, španělský odborník na biodiverzitu David Nogues-Bravo, a jeho vědecký tým shromáždili několik desítek fosilií, které pocházely z období před 126 000, 42 000, 30 000, 21 000 a 6000 lety.  Zároveň vědci nasimulovali klimatické podmínky, které v těchto letech na Zemi vládly. Výsledky ukázaly, že kritické období pro mamuty nastalo právě před šesti tisíci lety.

Bez šance na přežití
V té době se mamutům výrazně ztenčily možnosti přežití. Prostor, který by byl pro jejich přežití vhodný, se radikálně zúžil. Mamuti však nedostali příliš šancí se na nové podmínky adaptovat a rychle jich ubývalo. Jakmile se evropských a asijských tundrách objevil člověk, byl jejich osud zpečetěn. Mamutů bylo v té době tak málo, že stačilo, aby lidé ulovili tři mamuty ročně, a jejich konec byl neodvratný. Podobný osud potkal i jiné živočichy, mimo jiné srstnaté nosorožce.
Vědci ze Španělska jsou prvními, kdo se na problematiku vyhynutí mamutů podíval komplexněji. Většina vědecké obce se dosud přela, zda za mamutí apokalypsou stojí změna přírodních podmínek nebo činnost člověka. Vědecký tým Davida Nogues-Brava jako první ukázal, že oba faktory by spolu měly úzce souviset. Existují i jiné teorie, které se vyhynutí mamutů snaží vysvětlit. Část odborníků tvrdí, že prsty ve vymření mamutů má výbuch supernovy, který se odehrál před 41 000 lety. Ross McPhee, vedoucí oddělení savců v American Museum of Natural History, zase nadhodil myšlenku, že mamutům se stal osudným přenos chorob od člověka.
Ve výzkumu španělských vědců je ukryto i varování pro současnost. „V dosavadních dějinách nastalo rozsáhlé vymírání živočichů už celkem v pěti případech,“ konstatuje David Nogues-Bravo. „V současnosti zažíváme velké vymírání živočišných druhů již pošesté…“

Kde se vzali mamuti?
Mamutí linie se od asijských slonů oddělila před 4,8 miliony let, asi 2,5 milionu let poté, co se společně odštěpili od afrických slonů. Protože je znám případ, kdy slon indický a slon africký spolu měli živého potomka, předpokládá se, že kdyby mamuti nevymřeli, mohli by se křížit i se slonem indickým. To vede ke spekulacím, že pokud získáme genetický materiál ze zmrzlých zbytků mamuta, mohli bychom s pomocí slona indického mamuta znovu oživit.