Čekají Českou republiku tornáda?

Velké planiny ve Spojených státech představují místo, kde se povětrnostní podmínky mění ze vteřiny na vteřinu. Každý rok se nad nimi vytváří ideální podmínky pro vznik ničivých přírodních útvarů, jakými jsou větrné smrště a tornáda.

Naše malá republika leží ve vnitrozemí, v mírném klimatickém pásu. I přesto se ale rok od roku častěji objevují stále výraznější výkyvy počasí doprovázené vichřicemi, smrštěmi a průtržemi mračen.Velké planiny ve Spojených státech představují místo, kde se povětrnostní podmínky mění ze vteřiny na vteřinu. Každý rok se nad nimi vytváří ideální podmínky pro vznik ničivých přírodních útvarů, jakými jsou větrné smrště a tornáda. Naše malá republika leží ve vnitrozemí, v mírném klimatickém pásu. I přesto se ale rok od roku častěji objevují stále výraznější výkyvy počasí doprovázené vichřicemi, smrštěmi a průtržemi mračen.

Na otázky odpovídá Milan Šálek, člen Českého hydrometeorologického ústavu.

Co to je tornádo a jak vzniká?Tornádo je vzdušný vír s přibližně svislou osou, který je spojený s bouřkou, dosahuje až k zemskému povrchu a vykazuje takovou rychlost větru, že je schopen působit škody.

Jaký je rozdíl mezi tornádem a trombou?Pojem tromba zahrnuje i víry, které mohou vypadat jako tornádo, ale nesplňují některá kritéria, např. nedosahují na zemský povrch, popř. jejich dotek není prokázán.

Takové víry se pak nazývají též kondenzační nálevkou nebo chobotem, může se pro ně někdy používat i pojem tuba.

Kde se tornádo nejčastěji vyskytuje?Tornáda se vyskytují v podstatě po celém světě, s výjimkou chladných polárních oblastí, ale nejvíce škodlivých tornád je hlášeno z území USA. Co se týče rozměrů,tak typická šířka pásu škod bývá desítky až stovky metrů, a to jak u nás, tak v USA.

Rozdílná je hlavně pravděpodobnost výskytu obřích, extrémně nebezpečných tornád srovnatelných s těmi americkými – ty se u nás prakticky nevyskytují, ale jejich výskyt s opakovací četností jednou za stovky let nemůžeme úplně vyloučit.

Kolik tornád se na území České republiky objeví během jednoho roku?Je to různé, ale bývá jich několik. Někdy i přes deset.

Jaké nejčastější ostatní atmosférické jevy můžeme pozorovat v České republice?Mnohé nepříznivé projevy počasí, např. i známé rychlé zimní cyklony, které způsobují rozsáhlé vichřice a škody a které se nevhodně nazývají orkány.

Každý ví, že zejména v létě se u nás vyskytují bouře, přičemž i relativně „nevinná“ malá letní bouřka může způsobit třeba nečekané škody bleskem. Naštěstí se u nás neobjevují tropické cyklony, které jsou známější pod názvem hurikány (v Atlantiku) či tajfuny (v Pacifiku).

Ty patří mezi nejnebezpečnější atmosférické jevy vůbec, a to především rozsahem území, které je postiženo silným větrem, extrémními srážkami či bouřlivým přílivem. Ačkoli je rychlost v nejsilnějších tornádech větší než v hurikánech, zasáhne tornádo ve srovnání s působením hurikánu jen nepatrnou plochu.

Které bouře byly v historii nejničivější?Mezi největší bouře u nás patří případ z 25. května roku 1872. Uvedeného dne se vyskytly extrémní bouřky, při nichž spadlo na více místech povodí Berounky přes dvě stě milimetrů srážek, což způsobilo katastrofální přívalovou povodeň, při které zahynulo přes tři sta lidí.

Zároveň byla pozorována i tornáda. Jednou za několik let se vyskytnou tornáda s velkými ničivými účinky, jako např. tornáda z konce května 2001 v Posázaví, ničivé tornádo z června 2004 v Litovli nebo nedávný katastrofální vír u Chrudimi.

Zajímavý byl i případ z května roku 1910, kdy pravděpodobné tornádo urazilo rekordně dlouhou dráhu od Českých Budějovic až ke Karlovým Varům.

Byl jste osobně svědkem nějakého tornáda na našem území?Zatím ne, a i když jsem jednou viděl jisté náznaky jeho tvorby, za tornádo bych to rozhodně nepovažoval.

Jak často vám lidé hlásí spatření tornáda?Stále častěji, neboť se zlepšuje dostupnost záznamové techniky a přístupu k internetu a též znalost těchto jevů. Pokud se někde vyskytne nápadné tornádo, dojdou někdy i desítky fotografií.

Jaký je Váš názor na tzv. „lovce tornád“, kteří se snaží dostat k víru co nejblíže? Je to podle Vás nebezpečné i pro profesionály?Nebezpečné to je, a to i pro profesionály. Touhu vidět tento úžasný jev naprosto chápu, ale člověk si musí dávat velký pozor – ani profesionál nemusí odhadnout budoucí trasu tornáda přesně.

Mluvil jsem nedávno i s několika takovými lidmi z USA. Přestože platí za velké odborníky, občas měli problémy se tornádu vyhnout, neboť se začalo vyvíjet proti původním předpokladům.

Máme nějaké podobné nadšence i u nás?Ano, máme, a jejich počet i schopnosti rostou. Jejich fotografie, videa i jejich znalosti jsou často na velmi vysoké úrovni.

Jak se chovat, když zpozorujeme tornádo nebo podobný atmosférický jev? Většina lidí by ho asi chtěla zdokumentovat…Nejdůležitější je ale přežít ve zdraví. Pouze v případě, že jste v bezpečí, je vhodné pozorovat, fotografovat, natáčet či si dělat poznámky o času a místě výskytu.

Za takové informace jsme vděční. Bližší zájemce odkazujeme na naše stránky na webu Českého hydrometeorologického ústavu (http://www.chmi.cz/torn/)

Co je hlavní náplní Vaší práce pro Český hydrometeorologický ústav? ČHMU věnuje tornádům samostatný oddíl na webových stránkách. Jsou tornáda a podobné jevy i Vaším koníčkem?Mojí hlavní prací je role vedoucího Regionálního předpovědního pracoviště na pobočce ČHMÚ Brno, ale kromě této „standardní“ náplně ještě vykonávám další odborné činnosti, neboť zastávám názor, že meteorolog by se neměl spokojit jen s nějakou rutinní prací, kterou možná časem může zastat i počítač.

Vyvíjím a udržuji operativní odhady atmosférických srážek jako kombinaci radarových odhadů a srážkoměrů, což je tématem i mého doktorského studia. Pokud čas dovolí, věnuji se rád i svému dalšímu odbornému koníčku, a to silným bouřkám a doprovodným jevům, mezi které patří i tornáda.

Pouze lituji, že času na tyto odborné činnosti mám stále méně času. Pro ty, kteří chtějí poznat ničivou sílu přírody z bezpečí domova, vysílá stanice Discovery Channel od 2. července seriál Lovci tornád.

Více informací najdete na internetové stránce www.discoverycommunications.com.

Autor: Discovery Communications
Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Když se rozzáří obloha

Když se rozzáří obloha

Blesky na obloze stále patří mezi nejzáhadnější přírodní úkazy. Na...
Peking zahalila oranžová mlha

Peking zahalila oranžová mlha

V čínském Pekingu se 15. března odehrála nejhorší písečná bouře za posledních...
Špatné zprávy z Austrálie: Tamním ptakopyskům hrozí vyhynutí

Špatné zprávy z Austrálie: Tamním...

Klimatické změny, nadměrné čerpání vody z řek a obecně ztráta přirozeného...
Katastrofa klepe na dveře

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického filmu? I to může hrozit,...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Zvířata ohrožená ohněm

Zvířata ohrožená ohněm

Na přelomu roku 2019 a 2020 zasáhly Austrálii ničivé požáry, které měly...
Vědecká záhada: Proč se Atlantský oceán v jednom místě ochlazuje?

Vědecká záhada: Proč se Atlantský...

Žijeme v době, kdy celý svět řeší oteplování planety. O to je tedy podivnější,...
Ledovce v Alpách mizí před očima

Ledovce v Alpách mizí před očima

17 % ledové hmoty – tolik ztratily alpské ledovce mezi lety 2000 a 2014,...
Spíše než změna klimatu ohrožuje motýly způsob hospodaření s krajinou

Spíše než změna klimatu ohrožuje...

Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Glastonbury: Rudá voda ze zdejšího pramene prý dokáže uzdravovat

Glastonbury: Rudá voda ze zdejšího...

Pohádkově nádherná zahrada skrývá pramen, který naplňuje zdejší studnu...
Už kvetou!

Už kvetou!

Pro Japonsko jsou typické především okrasné třešně sakury, jejichž...
Podaří se ji ve světě zcela vymýtit?

Podaří se ji ve světě zcela...

Dětská přenosná obrna je jednou z nemocí, které měly ještě v minulém...
Jak na obnovu lesů?

Jak na obnovu lesů?

Káva je něco, co si každé ráno ráda vychutná část lidské populace, mnoho studí...
Jak se staví hrad? Desítky let a makají na něm tisíce lidí!

Jak se staví hrad? Desítky let a...

Také vás fascinují rostoucí bytové domy, které se množí rychlostí blesku? Kdyby toto...
Tajemná Patagonie: Jak se žije na jižním konci světa?

Tajemná Patagonie: Jak se žije na...

Mohutné ledovce, krásné fjordy, žulové skály, sopky, nádherná jezera, národní...
Dostupné PCR testování se samoodběrem ze slin

Dostupné PCR testování se...

Pro firmy aktuálně platí povinnost testování zaměstnanců na infekci virem...
Skromná žena v mušelínu: Ruská carevna Alexandra Fjodorovna nosila svoje šaty několik let

Skromná žena v mušelínu: Ruská...

Módní vkus ruské carevny Alexandry Fjodorovny, choti ruského cara Mikuláše II....
Na vině je znečištění a přenosný virus

Na vině je znečištění a přenosný...

Vědci konečně získali důkazy, že za rakovinou u lachtanů stojí pohlavně...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.