O tom, zda jsme ve vesmíru sami, spekuluje lidstvo snad od chvíle, kdy poprvé vzhlédlo ke hvězdám. Zatím jsme neměli to štěstí či tu smůlu setkat se s mimozemskými bratry. Britský vědec Stephen Hawking nyní přichází s pozoruhodným tvrzením na toto téma.
Předpokládá, že někde ve vesmíru inteligentní život existuje, a varuje i před nebezpečím, které nás může z vesmíru zasáhnout. Přesto, že valná část vědecké obce je k možnosti jakéhokoliv mimozemského života velmi skeptická, přesto se čas od času i odsud ozve jiný názor.
Život ano, inteligence ne
Britský vědec Stephen Hawking je dnes již žijící legendou a každá jeho přednáška je přijímána s velkým očekáváním. Výjimkou nebyla ani ta, kterou nedávno uspořádala na své půdě Univerzita George Washingtona. Hawking se v jejím rámci dotknul právě i problematiky mimozemského života. Známý a populární vědec prohlásil, že pozemský život patrně není ve vesmíru ojedinělý.
Proč ovšem jsme dosud na žádné stopy mimozemského života nenarazili? Podle Hawkinga jsou možná tři vysvětlení. Nulová varianta předpokládá, že ve vesmíru jsme skutečně sami. Druhé vysvětlení předpokládá, že inteligentní život, schopný vyslat do vesmíru signály o své existenci, zároveň dosáhne stupně, kdy dokáže vyrábět ničivé zbraně. Taková civilizace pak snadno spáchá sebevraždu. Hawking ovšem upřednostňuje jiné vysvětlení toho, proč si lidstvo zatím nevyměňuje zkušenosti s nějakými kosmickými bratry. Zatímco život by se podle něj mohl ve vesmíru tu a tam objevit, inteligence je mnohem vzácnější. „Někdo by mohl říct, že se zatím nevyvinula ani na zde Zemi,“ prohlásil se svou typickou ironií.
Pozor na neznámé choroby
Stephen Hawking se dotkl i problému případného setkání s nějakým mimozemšťanem. Upozornil zejména na biologické nebezpečí, kdy organismus návštěvníka z kosmu může přenášet nemoci, proti kterým nemají lidé žádné protilátky. Ostatně tento biologický střet se objevuje i ve zmiňovaných dílech Herberta Wellse a Raye Bradburyho, s tím rozdílem, že zde právě cizí civilizace podlehne pozemským bakteriím.
Hawking kritizoval i americká vládní místa, která usilují o zkrácení rozpočtu věnovaného na kosmický výzkum. Přirovnal je ke skeptikům, kteří objevné plavby považovali za zbytečné. „Za časů Kryštofa Kolumba se našlo mnoho lidí, kteří náklady na jeho cestu považovali za mrhání penězi. Objev Nového světa znamenal hlubokou změnu toho starého. Jen si představte, že bychom neměli Big Mac nebo KFC,“ uzavřel v nadsázce slavný vědec.
Stephen Hawking – ikona moderní vědy
*Stephen William Hawking se narodil v britském Oxfordu 8. ledna 1942, tedy přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Zabývá se především kosmologií, matematikou a astrofyzikou.
*Dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpokládá, že čas a prostor mají počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách. Tyto výsledky dokazují, že je nezbytné sladit obecnou relativitu s dalším významným vědeckým objevem první poloviny 20. století – kvantovou teorií.
*Jedním z důsledků těchto výzkumů byl také jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by produkovat záření a případně se i postupně zmenšovat a nakonec zcela zmizet.
*Další je domněnka, že vesmír nemá v pomyslném čase žádný okraj nebo hranice. To by znamenalo, že způsob, jakým vesmír vznikl, je zcela dán vědeckými zákony.
*Ač jsou jeho publikace přísně vědecké, píše je stylem otevřeným i široké laické veřejnosti. Bohužel, Hawking je postižen amyotrofickou laterální sklerózou, která postihuje motorické neurony, takže je zcela odkázán na vozík. Přesto však čile pracuje a jezdí po světě na přednášková turné. Vzhledem k jeho popularitě asi nepřekvapí, že se jeho postava objevila i v TV seriálech Star Trek, Simpsonovi a Futurama.
