Před sebou máte barevně skenovaný detail pestíku květu asijské divoké jahody (mochna sp.). Jde o samičí reprodukční část rostliny. 
120x zvětšený snímek představuje řady drobných žlutých čnělek na pestíku, které mají za úkol zachycovat pyl. Za nějaký čas se z pestré palety barev kdesi u země rozvine voňavá jahůdka.
Co dovedou jahody?
Příznivě ovlivňují obranyschopnost (imunitní systém) dětí.
Pomáhají zajišťovat zdravý vývoj tkání, hlavně pak kostí, zubů, vlasů a kůže.
Udržují vitalitu a celkově dobrý zdravotní stav.
Podporují chuť k jídlu
Jahody obsahují z 87 % vodu. Jsou bohatým zdrojem vitaminů A, B, C, E a minerálních látek, zejména boru, draslíku, fluoru, fosforu, hořčíku, kobaltu, síry a vápníku.
U dospělých působí jako afrodisiakum, zejména jsou-li podávány v šumivém víně.
Ovoce pro královské jazýčky
Jahody jsou nazývány královským ovocem. Dějiny jahodníku jsou mnohem starší než dějiny královských monarchií. Archeologové zjistili, že člověk je mlsal již v době kamenné. Tehdy rostly planě. První dochované zprávy o jahodách a hlavně o jejich léčebných účincích pocházejí od věhlasného řeckého lékaře Hippokrata. Ve antickém Římě byly pěstovány coby lahůdkové ovoce. Ve středověku brzy přišli jahodám na chuť mlsní mniši, kteří je pěstovali v klášterních zahradách. Jahodami se platilo za vášnivou lásku hetér (55 za noc). Krásné červené plody však nesměly chybět ani na zámeckých hostinách nejprve v Anglii, Belgii, Francii a v průběhu věků i u nás.
