Vydařený experiment: Prasata nahradila pesticidy

Nejen badatelé, kteří jsou zavřeni ve svých laboratořích a studovnách, pomáhají k rozvoji vědy. K tomuto procesu může přispět takřka každý, jak o tom svědčí případ amerického farmáře Jima Koana. Jeho nezvyklý experiment může ve svých důsledcích znamenat revoluci v ochraně ušlechtilých plodin.Nejen badatelé, kteří jsou zavřeni ve svých laboratořích a studovnách, pomáhají k rozvoji vědy. K tomuto procesu může přispět takřka každý, jak o tom svědčí případ amerického farmáře Jima Koana. Jeho nezvyklý experiment může ve svých důsledcích znamenat revoluci v ochraně ušlechtilých plodin.

Sadař Jim Koan má své zemědělské království na severu USA ve státě Michigan. Specializuje se na produkci bioovoce. Když se vydal touto cestou, bylo mu jasné, že nemůže používat konvenční metody boje proti škůdcům.

Zavrhl tedy syntetická hnojiva a pesticidy. To je jistě bohulibá myšlenka, leč na škůdce zvaného brouk nosatec asi příliš nezapůsobí.

Půlcentimetrová katastrofaBrouk nosatec je sice nevelký svými rozměry, měří okolo půl centimetru, ale škodu na úrodě dokáže napáchat značnou. Potrpí si především na hrušky a jablka. Samičky tohoto brouka svá vajíčka kladou do nedozrálých plodů ovoce.

Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak s plodem udělají krátký proces. Poničené ovoce se na stromě neudrží a k zemi spadne ještě dřív, než stačí dozrát. Jakmile sebou jablko či hruška praští o zem, larvě nosatce dojde, že by měla své útočiště opustit a do dospělého stádia dozrát zavrtaná do země.

Mladí brouci pak opět mohou pokračovat ve svém díle zkázy.Tyto scénáře jsou nepříjemnou noční můrou každého sadaře. Jim Koan se proto spojil s vědci z Michiganské univerzity a rok společně testovali možnosti, jak by mohl být škodný hmyz zlikvidován bez použití chemie.

Kuřata se opalovalaPrvní pokusy žádné závratné úspěchy nepřinesly. Proti hmyzu byl totiž nasazen bojový oddíl obyčejných kuřat, který měl zlovolné larvy z ovoce vyzobat a zabránit tak jejich šíření. Jenže opeřenci se neukázali jako zdatní bojovníci.

„Celé léto leželi pod stromy, když bylo horko, a opalovali se, prostě jako by byli někde na pláži,“ říká vedoucí celého projektu Dave Epstein. A aby toho nebylo málo, slepice jako magnet přitahovaly psy ze sousedství, kteří cítili snadnou kořist.

Jednalo se tedy tak trochu o slepičí úlet. Koan a jeho spolupracovníci z univerzity museli přemýšlet, jaký živočišný druh by pro záchranu ovocnářské úrody nejvhodnější. Nesměl být líný jako slepice a pokud možno by měl být všežravý.

Nebylo nutné příliš dlouho nad tímto problémem dumat, vždyť takové zvíře řada venkovanů chová v chlívku – prase. Navíc si Koan vzpomněl, jak před lety jeho dědeček pouštěl prasata do sadu, když se mu nechtělo sbírat spadané nahnilé ovoce.

Prasata na patroleMísto slepic byla tedy do akce poslána prasata. A ukázalo se, že tito nepřežvýkaví sudokopytníci nezklamali. Jakmile byli pašíci vypuštěni mezi ovocné stromy, s chutí se pustili do spásání popadaného ovoce.

Zatímco se prasata cítila jako v ráji, populace brouka nosatce zažívala cosi jako apokalypsu. Proces jejího rozmnožování totiž prasata rázným způsobem utnula. Za chvíli neleželo na zemi jediné spadané jablko.

„Prasata procházela sadem jako stádo vysavačů,“ přiblížil konání čuníků Epstein.Téměř třicetičlenné stádo plemene berkshirských prasat, které se vyznačuje černou barvou, svou práci skutečně zvládá bezvadně.

Zlikviduje až 98 procent napadené úrody ovoce. „Nejsem připraven říci, že tento princip potírání škůdců bude za každých okolností úspěšný, ale po prvním roce experimentů jsem velký optimista,“ říká Dave Epstein. Sám farmář Koan vše bere s nadhledem: „Kdyby žil můj dědeček a viděl nás tu jásat nad podařeným experimentem, jen by se na mě zadíval a prohodil by: Jsi hloupý. Copak jsi tohle nevěděl dřív?“

Prase jako potrava i domácí mazlíčekPrase domácí je jedním z nejstarších domestikovaných živočichů. Odhaduje se, že pašíci zdomácněli podobně jako ovce, kozy a psi už někdy v době před deseti tisíci lety.

Jako místo domestikace se obvykle udává Čína. Prase je jedno z nejvýznamnějších druhů hospodářských zvířat ve střední Evropě, v České republice se jich se jich chová okolo tří milionů..Prase dokáže velmi rychle přibývat na váze a je velmi plodné, v průměru mívá osm až čtrnáct mláďat.

Má obvykle tu smůlu, že se důchodového věku nedožije, protože je poraženo, pokud dosáhne určité porážkové hmotnosti. Jen plemeníci, kteří jsou označeni za skutečně výjimečné, se cestě na jatka mohou vyhnout.

Vykastrovaní samci prasete se nazývají řezanci, nevykastrovaní se nazývají kanci. Kanci obvykle nejsou vhodní pro potravinářskou výrobu, jejich zápach je příliš silný. Muslimové a Židé mají podle svých náboženských pravidel konzumaci vepřového masa striktně zakázanou.

V Japonsku se lze setkat i s tím, že místní obyvatelé venčí prase na vodítku podobně jako Evropané venčí psy. Všeobecně se tvrdí, že prasata patří mezi nejinteligentnější živočichy.

Prase jako světlo i jako milovník klasické hudbyGenetičtí inženýři si opět pohráli s geny a výsledek je překvapivý: prase, které v noci fluoreskuje. Vyšlechtěná tříměsíční selata mají přes den zelenkavou kůži, oči i kopýtka.

S příchodem soumraku pak začnou zeleně svítit. Malí pašíci mají zelené i vnitřní orgány. Čím je to způsobeno? Vědci z Národní tchajwanské univerzity prostě do prasečích embryí implantovali DNA jednoho druhu fluoreskující medúzy.

Cílem podobných experimentů má být proniknutí do mnoha tajů genetiky a třeba lépe rozpoznat a léčit dané choroby. Otázkou však je, zda rozsvícený čuník neslouží spíše ke zviditelnění daného vědeckého pracovištěZatímco Číňané z Tchajwanu si prasaty zřejmě v případě výpadku dodávek elektrické energie chtějí svítit, jen o pár stovek kilometrů jihozápadněji se z prasat stávají kulturní tvorové.

Vietnamští zemědělci svým prasatům pouštějí do chlívků klasickou hudbu. Beethoven, Bach či Mozart mají údajně blahodárný vliv na přibývání váhy prasat. „Podle mě je hudba dobrá nejen pro prasata, ale i pro další domácí zvířata,“ prohlásil čtyřiačtyřicetiletý Nguyen Chi Cong, který je považován za průkopníka této metody.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Prvnímu dítěti „ze zkumavky“ je 42 let

Prvnímu dítěti „ze zkumavky“ je...

Přes 400 milionů – tolik dětí by se podle britských vědců mohlo do konce 21....
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
V Rusku budou očkovat proti koronaviru

V Rusku budou očkovat proti...

Oficiálně schválenou vakcínu proti novému typu koronaviru, který způsobuje...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Skrytá stránka černobylských hub: Budou nás chránit před kosmických zářením?

Skrytá stránka černobylských hub: Budou...

Houby rostoucí kousek od nechvalně proslulé jaderné elektrárny Černobyl možná...
Pandemie nahrává „šmírákům“

Pandemie nahrává „šmírákům“

Vaše dítě, žárlivý partner nebo zdánlivý kamarád – tito všichni mohou dostat...
Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum nově spustilo na svém webu sekci Národní muzeum bez bariér....
Jak přežít úmorná horka? Možná pomůže triko s chladivým efektem

Jak přežít úmorná horka? Možná...

Horké letní dny jsou pro řadu lidí nepříjemné a někdy dokonce až zdraví...
Nemoc několika tváří

Nemoc několika tváří

Roztroušená skleróza je nemocí centrálního nervového systému. Její přesná...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak fungovaly první polepšovny?

Jak fungovaly první polepšovny?

Špinavý kluk v roztrhaných šatech se tváří trucovitě. „Jak se jmenuješ?“ ptá se ho...
Přiměl filozof šlechtičny kojit děti?

Přiměl filozof šlechtičny kojit...

Kateřina se vytrhne chůvě z rukou a vběhne do dveří, kde zahlédla maminku. Marie...
Kde žije největší zvíře planety?

Kde žije největší zvíře planety?

Jsou to obři, před kterými máme právem respekt. Jejich...
Kde se vzaly nejstarší legendy o upírech?

Kde se vzaly nejstarší legendy o...

Pobledlá bytost se pod závojem tmy blíží k lidskému obydlí. Má znetvořené rysy,...
Sověti platili za Pepsi Colu ponorkami

Sověti platili za Pepsi Colu...

Nikita Chruščov opatrně přiblíží kelímek k ústům. Nedůvěřivě si lokne doušku...
Proč jsou hodinky Rolex tak drahé?

Proč jsou hodinky Rolex tak drahé?

Takzvané „Rolexky“ jsou jednou z nejznámějších a nejprodávanějších...
70 stupňů aneb kde na planetě vám bude nejtepleji?

70 stupňů aneb kde na planetě...

Vedro, že se i koleje kroutí a asfalt bublá. České...
Oskarový zvrhlík boří bariéry: Charlie Chaplin bez příkras

Oskarový zvrhlík boří bariéry:...

Za poťouchlým výrazem, umělým knírkem, typickou buřinkou a hůlkou skrývá...
Varšavský kat Jürgen Stroop: Kochá se hořícími synagogami

Varšavský kat Jürgen Stroop: Kochá...

Než se zhoupl na šibenici, dokázal důstojník Waffen-SS a přesvědčený nacista...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.