Nový seriál 1. díl: Věčné pravdy už neplatí

Po desítky, někdy i stovky, let svět uznává jediný správný výklad určitého jevu či události. A náhle se objeví nejnovější vědecká zjištění – a už je tu záhada, jak to tedy vlastně bylo. Platí ještě to, co se tradičně učilo ve škole a tvrdilo i v odborných publikacích? Není tzv. věčná pravda jen omylem? V našem novém seriálu budeme některé dlouho uznávané pravdy opravovat.Po desítky, někdy i stovky, let svět uznává jediný správný výklad určitého jevu či události. A náhle se objeví nejnovější vědecká zjištění - a už je tu záhada, jak to tedy vlastně bylo. Platí ještě to, co se tradičně učilo ve škole a tvrdilo i v odborných publikacích? Není tzv. věčná pravda jen omylem? V našem novém seriálu budeme některé dlouho uznávané pravdy opravovat.

Neandertálci nebyli žádní primitivové

Jak si představujete neandertálce? Podle četných vědeckých studií a vyobrazení není ničím jiným než agresivním lidoopem. Mívá hlavu šimpanze, tělo člověka a nejraději vegetuje na stromě. Tupá polozvířecí bytost se plíží v předklonu na křivých nohách, vydává skřeky, držívá v ruce kyj. Ještě britský spisovatel H.G. Wells v knize „Nástin dějin“ z roku 1920 je líčí jako „divoká zvířata nahánějící hrůzu“. Není to pravda!

Učenci dnes mají k dispozici na 500 kosterních pozůstatků neandertálců z období před 250 000 – 35 000 lety. Dokazují, že to nebyli neohrabaní primitivní tvorové – bližší opicím než dnešnímu člověku! Dokázali přemýšlet o optimálních možnostech obstarání potravy. V mnohém (nejen velikostí mozku) předčili prapředky dnešních lidí, s nimiž (či spíše vedle nich) souběžně po tisíce let žili. Takové jsou závěry nejnovějších vědeckých bádání.

Na počátku byla náhoda
V horkém srpnovém dnu roku 1856 se lomem v německém Neandertalském údolí (Neandertal poblíž Düsseldorfu) rozlehla exploze. Po ní se objevil vchod do malé jeskyně. V ní dělníci nalezli vršek lebky podivného tvaru – mohutný a kulatý jako povrch dortu. U horního okraje očních důlků končil nápadně vystouplým čelem, poblíž leželo několik kostí. Výklad následných událostí se různí. Podle jedné verze pracovníci nálezu nevěnovali pozornost a shodili ho s ostatním „materiálem“ ze svahu dolů. Tam kosti a neúplnou lebku šťastnou shodou náhod našel místní učitel – amatérský archeolog Johan C. Fuhlrott. Podle jiného tvrzení se objevitelé zprvu domnívali, že jde o ostatky jeskynního medvěda. Někteří však pochybovali a tak kosti donesli k dr. Fuhlrottovi osobně. Ten každopádně oznámil, že patří „prastarému jedinci z lidské rasy“. Záhadné předměty předal profesorovi anatomie na univerzitě v Bonnu Hermanu Schaafhausenovi. Vědátor konstatoval, že jde o objev naprosto ojedinělý. Jsou to pozůstatky nějaké starší a nižší lidské rasy, která vyhynula. Podle místa nálezu dostala bytost pojmenování Homo sapiens neanderthalensis.
To vyvolalo silnou bouři mezi vědci. Ti dosud neznali Darwinovu vývojovou teorii, avšak představa, že by se živočišný druh s tokem řeky času nějak měnil, byla pro mnohé badatele rouháním, protože odporovala biblickému výkladu o stvoření člověka.
Jiní kritici vystouplé čelo přisuzovali křivici či jiné chorobě, další pak kosti připisovali nešťastnému bláznovi. Všechny však „trumfl“ Schaafhausenův kolega z univerzity – prof. August Mayer. Po prozkoumání kostí prohlásil, že jejich vlastníkem byl ruský kozák, jenž zemřel při pronásledování Napoleonových vojsk napříč Evropou!
 
Jak žili pralidé?
Neandertálci se jako první lidé přizpůsobili nesnadnému životu v chladném podnebí. V malých tlupách (do 35 členů včetně dětí), se za stády zvěře potulovali po celé Euroasii. Žili veskrze v rodinách, dospívali ve věku kolem 15 let. Uměli rozdělat oheň, ušít si oděvy z kožešin, postavit přístřeší. Oblíbili si jeskyně, odkud byl výborný výhled na možnou kořist. Pořádali lovy na zubry, volně žijící skot či soby; zaháněli je do údolí, kde předtím nalíčili pasti. Huňaté nosorožce a mamuty pronásledovali k okraji propasti, aby se do ní zřítili. V hrudním koši kostry slona vědci nalezli dřevěný oštěp, u ostatků mamuta pazourkový nůž, který zřejmě sloužil k proražení tlusté kůže.
Pozůstatky zlomenin na kostech žen a dětí nasvědčují, že lovu se účastnili nejen muži. Nález zbytků kmene stromu u ohništi v jeskyni potvrdil hypotézy, že společně sedávali kolem ohniště. Konzumovali především masitou potravu.

Jejich IQ šokuje
Velký rozruch vyvolalo zjištění, že mozek neandrtálců byl v průměru větší než má moderní člověk. Přitom většina vědeckých tvrzení poučuje, že velikost mozku je přímo úměrná inteligenci majitele. Nejnovější studium lebky z jeskyně na izraelské hoře Karmel ukázalo, že neandertálci mohli vytvářet tři zřetelné samohlásky.
Prováděli jednoduché lékařské zákroky, dokonce amputovali zmrzačenou nepohyblivou ruku. Jako první lidé pohřbívali svoje mrtvé. U ostatků objevených v Iráku vrstva pylu naznačovala, že při rituálu mrtvého zasypávali květy. Snad už uctívali jako boha Slunce, ba i některá velká zvířata. Tabu pro ně nebylo ani umění – nalezly se flétny a jiné hudební nástroje, ale především nástěnné malby v jeskyních. Znali již jakési šperky – propichovali kameny a zuby, které navlékali na stébla trávy nebo proužky kůže. Senzací však byl nález kosti, na které originální zářezy zachycovaly průběh lunárního roku.

Nosíme v sobě geny neandertálců?
Jako na houpačce to vypadá s odpovědí na otázku, zda neandertálci jsou našimi předky, anebo pouhou slepou vývojovou větví. Rozlousknout tento oříšek se snaží především moderní paleogenetika. Finský molekulární genetik Svante Pääbo porovnával pozůstatky neandertálce z Neandertalu s dnešním člověkem. Zjistil, že genotypy obou druhů se liší na 26 místech, zatímco mezi dvěma současnými příslušníky lidstva nalezneme pouhých osm odchylek. To by přímou příbuznost vylučovalo. Na druhou stranu se přiznává, že oba druhy nejméně 10 000 let žily pokojně vedle sebe, někteří učenci tvrdí, že spolu i obchodovaly.
Ovšem koncem loňského roku svět šokoval vědecký tým z Washington University v St. Louis, který zkoumal 30 000 let staré kosterní ostatky z rumunské jeskyně. Nalezené kosti prý nesly jak znaky moderního člověka, tak i neandertálců. Podle autora studie Erika Trinkause charakter promísení znaků napovídá tomu, že neandertálci se museli s lidmi křížit po celé generace! Možnost, že se jedná o náhodného hybrida první generace, je prý téměř vyloučena!

Kam tedy zmizeli?
Pokud jsou závěry zmíněného výzkumu správné, znamená to, že moderní lidé neandertálce nevytěsnili a nezpůsobili jejich zánik, jak dosud tvrdili četní odborníci a učilo se ve školách. Naopak je prý dost možné, že v žilách mnoha z nás koluje neandertálská krev.
Neandertálci měli zhruba stejně vysoké IQ jako současná populace. Nyní to zjistil tým složený z francouzských a švýcarských vědců. Za pomoci speciální počítačové technologie a virtuální reality zrekonstruovali kostry nalezených neandertálců a určili, že tento vyhynulý druh člověka byl na mnohem vyšší sociální a inteligenční úrovni, než se kdy předpokládalo. Dosahoval úrovně dnešních lidí! Rekonstrukce pozůstatků totiž prokázala, že neandertálci byli bojeschopní. Vyhubit je mohl pouze druh homo sapiens, který byl agresivnější a měl lepší zbraně.
Australští vědci v časopise World Archeology teď zase tvrdí, že neandertálci se stali oběťmi nepřipravenosti na chladné počasí. Díky jejich odolnosti jim prý dlouho stačily přehozené kůže přes ramena. Prakticky nic je k vývoji krejčovských nástrojů jako jsou jehly nenutilo. To se jim nevyplatilo na vrcholu doby ledové. S jejím nástupem před 35 000-30 000 lety se údajně shoduje právě jejich hromadné vymírání. Příliš zastánců nemá ani divoká teorie, že šlo o kanibaly, kteří se nakonec navzájem požrali!
V každém případě vůbec není pravda, že neandertálci byli přihlouplá skrčená skřehotající stvoření!

Více se dozvíte:
Jak to bylo doopravdy, Reader’s Digest Výběr, 2005
http://www.,osel.ct/index.php?clanek=2924

Měli různé podoby
Nejstarší neandertálci, kterým se někdy říká anteneandertálci, se dočkali vědeckého pojmenování Homo sapiens steinheimensis. Dost se přibližovali k posledním představitelům jiného lidského rodu zvaného Homo erectus (Člověk vzpřímený).
Cca před 150 000 let se na scéně dějin objevil pokročilejší typ neandertálce.
Jeho starší forma, protoneandertálec, dostala pojmenování Homo sapiens aniensis a tzv. klasický, pravý, neandertálec se nazývá Homo sapiens neanderthalensis.

Náš údajný prabratranec nebyl žádný krasavec

*Badatelé ze sekvence DNA získaného z pradávné kosti vydedukovali, že neandertálci měli světlou pokožku a zrzavé vlasy. Experti z univerzity ve švýcarském Curychu neandertálce dokonce „oživili“.

*Využili fosílií, aby vytvořili trojrozměrný počítačový virtuální obraz jeho lebky (včetně obličeje). Také díky předcházejícím četným nálezům lebek a rozmanitých kostí se dala sestavit přesná podoba neandertálského člověka.

*Byl vysoký v průměru cca 160 cm, s robustním nahrbeným tělem. Hrudník, který se rozkládal spíše do šířky než délky, nesl silné paže s dobře vyvinutýma rukama, protože pračlověk vynakládal při různé činnosti mnoho síly: Například na zajištění stálého ohně v ohništi kácel hodně stromů, ačkoli neznal pilu ani sekeru.

*Studium obratlů ukázalo, že na velké vzdálenosti nosili těžká břemena –asi ulovená velká zvířata. Robustní a kompaktní stavba těla s kratšími končetinami, vybavenými mohutnými svaly, umožňovala lépe snášet kruté podmínky doby ledové, protože na poměrně velký tělesný objem připadal relativně malý povrch těla. Velký a široký nos měl zajistit, že se ledový vzduch cestou do plic ohřeje na větší ploše sliznice než máme my. Široká chodidla jistila potřebnou stabilitu při boji s velkými zvířaty

*Stále má příznivce hypotéza, že chodil těžkopádným krokem, odborně zvaným přísuvný, lidově „šouravý“. Odtažený široký palec mu umožňoval skvěle šplhat. Horní polovinou těla se nakláněl dopředu, jako by ho tížila velká hlava na krátkém širokém krku.

*Pro lebku byl typický velký obličej. V něm by vás zaujaly velké kulaté očnice a široký kořen nízkého, ale daleko vpřed vyčnívajícího nosu. Dopředu vystupovaly čelisti se silně vyvinutým  chrupem. Pod hustým obočím zíraly malé oči – uložené v hloubce a daleko od sebe. Samozřejmě výjimkou není ani bohaté ochlupení.

Kde všude vlastně žili?
Dlouho platilo tvrzení, že neandertálci byli Evropané. Většinu jejich ostatků totiž archeologové vykopali v Německu a  západní Francii. Teprve později přišla ke slovu naleziště v Iráku a ve střední Asii. Nedávno ovšem skupina badatelů, kterou vedl Svante Pääbo z Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku zjistila, že areál osídlený neandertálci se nacházel o dva tisíce kilometrů východněji, než si původně vědci mysleli. Pääbo a jeho kolegové geneticky otestovali tři fragmenty kostí prehistorického člověka nalezené na Altaji. Testy prošly i ostatky devítiletého chlapce z jeskyně Teshik-Tash v Uzbekistánu. (Dítě mělo kapacitu mozku 1500 ml, což je víc než průměr dnešního dospělého!) Analýza ukázala, že všechny ostatky patří neandertálcům, to znamená, že tento druh v pravěku osídlil vzdálenější místa, než se původně předpokládalo.
„Přítomnost neandertálců v jižní části Sibiře ukazuje na to, že se pravděpodobně dostali i dále na východ, do Mongolska a Číny“, – píší badatelé v prestižním časopisu Nature. Pääbo dodává: „Skutečnost, že se geograficky rozšířili dál, než jsme předpokládali, dělá jejich vymizení ještě záhadnějším“.

Nenechte si ujít další díly nového seriálu!

1. Neandertálci nebyli žádní primitivové
2. Prapředci dnešních lidí nežili sami
3. Starověcí vynálezci dokázali víc, než se tvrdilo
4. Světová potopa vypadala jinak!
5. Čína nebyla vždy mocnou říší
6. Tutanchamon nebyl mocným vládcem
7. Římští gladiátoři nebojovali krvavě na život a na smrt
8. Rozpad Římské říše nezavinili nepřátelé
8. Kolumbus neobjevil Ameriku jako první
9. Francouzská Bastila nebyla krutou věznicí
10. Napoleon Bonaparte nezemřel přirozenou smrtí

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Lékaři vytáhli do boje za včasnou léčbu pro diabetiky

Lékaři vytáhli do boje za včasnou...

Slepota, syndrom diabetické nohy nebo selhání ledvin – to jsou komplikace,...
Římská loď pohřbená u řeckých břehů vydala své poklady

Římská loď pohřbená u řeckých...

Řecký ostrov Kefalonia, největší ostrov Jónského moře a šestý...
Ďáblové v Praze

Ďáblové v Praze

Z Tasmánie dorazili do Pražské zoo ohrožení ďáblové medvědovití (Sarcophilus...
Chřipka vs. nachlazení 

Chřipka vs. nachlazení 

Chřipka a nachlazení patří v zimním období mezi velmi časté infekce. Zvláště v počátku...
Náklady na léčbu HIV stále rostou

Náklady na léčbu HIV stále rostou

Infekce HIV v Česku stále patří k aktuálním problémům. Podle...
Nová forma antikoncepce je ve fází experimentu

Nová forma antikoncepce je ve...

Ženám užívajícím antikoncepční pilulky se často stává, že si je nevezmou včas,...
Může být virus nipah globální hrozbou?

Může být virus nipah globální...

Podle posledních získaných údajů dokáže virus Nipah, přenášený především kaloni...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
FrogPhone je nové zařízení pro monitorování žabích populací

FrogPhone je nové zařízení pro...

Pro svou vysokou zranitelnost představují žáby výborný indikátor zdraví ekosystémů. Ke...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jaké jsou nejzvláštnější věci vyrobené ze zlata?

Jaké jsou nejzvláštnější věci...

Už jste někdy přemýšleli, co byste dělali, kdybyste vyhráli sportku...
Zlověstná NSDAP: Odpůrce brutálně maže z politické mapy!

Zlověstná NSDAP: Odpůrce brutálně...

Její program je silnější než náboženství, tvrdší než skála. Při jeho...
Kde najdete ty nejhorší věznice na světě?

Kde najdete ty nejhorší věznice na...

Být ve vězení není rozhodně žádný med ať už je to...
Jaká auta měla nejhorší výsledky crash testů?

Jaká auta měla nejhorší výsledky...

Ještě před tím, než se nový automobil začne prodávat, musí projít tzv....
Největší diktátor světa na Letné vydrží jen chvíli

Největší diktátor světa na Letné...

Prezident Antonín Zápotocký kráčí po Letenské pláni přesně do míst, kde se...
Kam nejdál ve vesmíru doletěla lidská technika?

Kam nejdál ve vesmíru doletěla...

Lidstvo se snaží pochopit, jak vesmír vznikl a jak funguje. Vysílá...
Rozvášnění obyvatelé města sežrali během Pařížské komuny zvěř v ZOO

Rozvášnění obyvatelé města sežrali...

Ludvík XIV. si v roce 1665 se zájmem prohlíží svoji nově zbudovanou menažérii u...
Nadívaní kapouni, pečení vrabci i kaše ze žaludů: Co se u nás jedlo ve středověku?

Nadívaní kapouni, pečení vrabci i...

Zatímco majetní čeští stavové si dopřávali hojnost masa,...
Přínos, nebo pohroma? Husity ve vypálení sv. Víta zastaví na poslední chvíli!

Přínos, nebo pohroma? Husity ve...

Pražští konšelé s hrůzou v očích sledují, jak husitští zbrojnoši ukládají otepi...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.