Domů     Příroda
Nový objev: Pod Antarktidou je divoká džungle!
21.stoleti
od 21.stoleti 20.5.2008

Jedna z posledních expedic do chladných moří u pobřeží Antarktidy přinesla neuvěřitelné objevy.Jedna z posledních expedic do chladných moří u pobřeží Antarktidy přinesla neuvěřitelné objevy.

Na konci letošního antarktického léta se z pobřežních vod nejjižnějšího kontinentu vrátila expedice australských, francouzských a japonských biologů s plnými palubami vzorků z tajemného světa. Jednalo se zatím o poslední část výpravy mezinárodního projektu CEAMARC (Collaborative East Antartic Marine Census). Hluboko pod mořskou hladinou nalezli ekosystém, o kterém doposud neměl nikdo ani ponětí. Desítky nových organismů zahrnují většinou neuvěřitelné obří variace druhů, které většinou známe jako drobné nenápadné živočichy.

Všude samí obři
„Něco takového jsem ještě neviděl. Větší než obvykle je tu snad všechno, přivezli jsme si obří červy i korýše. Dokonce máme mořské pavouky velké jako talíř a šestimetrové medúzy,“ říká Martin Riddle, vedoucí australské expedice. Zhruba půl kilometru pod hladinou je mořské dno pokryto spletí hub, korálových živočichů a mechovek. Mezi tím prolézají různé druhy hvězdic, měkkýšů i korýšů a proplouvají ryby s obrovským očima, které jim v temném prostředí zajišťují dostatečný přísun světla. „Čekali jsme jednoduchý ekosystém s několika extrémními druhy života, namísto toho na nás čekala doslova džungle,“ dodává Riddle. Průměrná teplota moře se tu pohybuje od 2 do 10 oC. U čtvrtiny úlovků se očekává, že se z nich vyklubou doposud neznámé druhy.

Kyselá hrozba
Úkolem expedice však nebylo obdivování neznámé přírody, přijela sem s praktickými vědeckými úmysly. „Naším cílem bylo monitorovat současnou podobu životního prostředí, abychom ji mohli porovnávat se stavem v další letech a vyhodnotit tak působení klimatických změn,“ vysvětluje Riddle.
Příkladem může být postupné okyselování vody způsobené větším obsahem oxidu uhličitého v atmosféře. Za posledních 200 let se jeho koncentrace zvýšila téměř o 40 %.Oxid uhličitý v reakci s vodou vytváří kyselinu uhličitou a výsledkem je i pokles pH, vědci odhadují, že se za posledních 200 let snížilo o 0,1 (v současnosti je 8,2), a předpokládají, že na konci 21. století se dostane na pouhých pH 7,7. To může způsobit problémy hlavně organismům se schránkami z uhličitanu vápenatého. Právě drobné organismy s vápenatými schránkami jsou důležitou součástí potravního řetězce, a pokud by se jejich počty výrazně omezily, znamenalo by to nedozírné následky pro veškerý mořský život.

Jak se projeví rybolov?
„Nasbírání vzorků je však pouze první krůček k tomu, abychom pochopili, jak se zdejší organismy dokázaly adaptovat na extrémní chlad a nedostatek světla,“ říká Riddle. Doufá, že výsledky genetických rozborů, do kterých se zapojí výzkumná pracoviště po celém světě, přinesou i informace o vývoji složení rybích společenstev, a tedy i odpovědi na otázky dopadů komerčního rybolovu. „Na základě našich výzkumů se pak mohou upravovat doporučení s směrnice pro regulaci lovu.“

Nemrznoucí ryby
Ryby, které si za svůj domov zvolily chladný oceán, musejí počítat s tím, že teplota jejich těla často klesne pod bod mrazu. Okolní mořská voda díky vyššímu obsahu soli nezamrzne ani při -1,9 oC. V krvi obratlovců se jí však vyskytuje třikrát méně a se zamrzáním se tak musejí ryby potýkat už při teplotách kolem nuly. Například platýz přesto nerušeně vegetuje i ve chvíli, kdy jeho tělesná teplota klesne na -2 oC. Pokud by nepřišel na způsob, jak se chránit před ostrými hranami vznikajících ledových krystalků, za chvilku by jeho tkáně vypadaly jako cedník. Proto se ve slinivce nejen platýzů, ale i dalších chladnomilných ryb tvoří zvláštní bílkovina, která u jiných obratlovců chybí. Ta obaluje ledové krystalky a z nebezpečných ostrých zbraní dělá neškodné měkké polštářky. Zároveň krystalům brání ve shlukování ve větší celky, čímž zamezuje celkovému zamrznutí tkáně.

Další článek
reklama
Související články
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz