Nervová tkáň mozku obou pohlaví se liší!
Pokusy na mouchách dokázaly, že nervová tkáň mozku samců a samic má odlišné funkce. Přesto si je v mnohém podobná. K tomuto výsledku přišli Dylan Clyne z Yale Univerzity v USA spolu s Gerem Miesenböckem z britské univerzity v Oxfordu. Výzkumníci očekávali, že nervový systém obou pohlaví bude různý, což se jim nakonec potvrdilo. Ochota hmyzu ke kopulaci stoupla, když jim vědci oddělili hlavu. Přerušili tak signál, který původně putoval z hlavy, aby samce vedl k nečinnosti v nepřítomnosti partnerky. Tento drastický zásah není tak nepřirozený, jak to zprvu vypadá. Má praktické uplatnění. Například samičky kudlanky nábožné někdy ukousnou pářícímu se druhovi hlavu. Jeho torzo těla se páří s daleko větší vášní. K samčímu chování můžeme donutit i bezhlavé samičky. Vytváří „klučičí“ formu proteinu, které několik sekund řídí zbytek těla.
Co bylo dřív? Samec nebo samice?
Předchozí článek
Další článek
Související články
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
