Proč si mravenci pomáhají?

Vznik sociálního chování u hmyzu se stále ještě nedořešenou otázkou. Nejnovější práce ukazuje, že doposud přijímané vysvětlení nemusí být postačující.Vznik sociálního chování u hmyzu se stále ještě nedořešenou otázkou. Nejnovější práce ukazuje, že doposud přijímané vysvětlení nemusí být postačující.

Mravenci, včely, mšice a další společenská havěť je ochotna ve velkém podstoupit největší možnou oběť – vzdát se v zájmu vychování potomků někoho jiného vlastní reprodukce. Z pohledu evoluce to je naprosto absurdní, přesto tento způsob existence miliardy drobných stvoření považují za normální. Celý svůj život zasvětí péči o královnu a larvy, výstavbě hnízd a plnění skladů ohromným množstvím potravy. Jako sterilní dělníci přitom nemají nejmenší naději na to, že by své vlastní geny mohli předat další generaci. Jak se tedy takový přístup k životu mohl vůbec vyvinout?

Převrat po 40 letech
Posledních 40 let se mravenčí altruismus vysvětluje za pomoci teorie příbuzenské selekce. Ta předpokládá, že na první pohled nezištní dělníci napomáhají šíření genů, které jsou shodné s jejich vlastními, protože podporují reprodukci svých blízkých příbuzných. Evoluci pohánějí „zájmy“ genů, nikoli organismů, které slouží pouze jako jejich osobní pečovatelky.
Nejnovější článek světově uznávaného experta na hmyzí sociologii, Edwarda O. Wilsona z Harvardské univerzity v USA, však ukazuje, že příbuzenská selekce k vytvoření sociálního chování možná nebyla zapotřebí. „Je to sice neuvěřitelné, ale eusociální společenství, tedy taková, ve kterých někteří jedinci vzdají vlastní reprodukce v zájmu druhých, se vyvinula v jediném kroku,“ tvrdí Wilson.

Malý krok pro vosu, ale obrovský skok pro sociální hmyz
Aby bylo něco podobného možné, je zapotřebí, aby se hmyz během svého života dostal do situace, kdy si musí zvolit jednu z nabízených cest. Samotářské vosy, kterou jsou za běžných okolností schopné reprodukce, se čas od času dostanou do situace, kdy se musejí zachovat jako dělníci. Pokud vinou nepříznivých podmínek nemohou mláďata po přeměnu v dospělce opustit hnízdo, zůstávají ve společenství jako dělnice, kterým se tím zapovídá nárok na vlastní potomstvo. Ke hnízdu se pak často přidávají i zcela nepříbuzné „náhodné kolemjdoucí“. Taková „rodina“ pak samozřejmě má selekční výhodu před pravými samotářkami, proto se dál vyvíjí jako skupina, nikoli jako jedinec. Již první krok k eusociálnímu společenství je tedy v podstatě eusociální společenství samo.

Rozpory mezi odborníky
Wilson zmiňuje i další důvody, proč tzv. příbuzenská selekce nemůže být hlavním hnacím motorem pro vznik organismů, které se dobrovolně vzdají vlastní reprodukce. „V podstatě se stejně chovají například i afričtí hlodavci rypoši lysí, kteří se rozmnožují stejně jako my pohlavně, mšice na druhé straně využívají vývoj z neoplozeného vajíčka, tedy partenogenezi. Není možné, aby stejný evoluční princip fungoval u takto rozdílných druhů předávání genů.“
Jeho argument založený na tom, že sterilní dělníci většiny druhů sociálního hmyzu nerozlišují mezi příbuznými a nepříbuznými jedinci, však už vyvrací dánský etolog Jacobus Boomsma z Copenhagenské univerzity: „Právě teoretické modely založené na příbuzenské selekci jasně prokázaly, že v pokročilých fázích vývoje eusociálního společenství, dělníci ztratí schopnost rozeznávat mezi příbuznými a nepříbuznými. K ničemu to nepotřebují, jsou naprogramovaní jen vykonávat svoji roli.“
S Wilsonovými závěry nesouhlasí i další odborníci a poukazují na to, že příbuzenská selekce sice není jedinou příčinou vzniku eusociálního společenství, ale pravděpodobně je jednou z nezbytných podmínek.

Podivní slepí naháči
Rypoš lysý, malý hlodavec, připomínající oholenou myš, je sice savec, ale pravděpodobně s tím nebyl nikdy příliš spokojen, a tak se snaží alespoň chovat jako hmyz. Celý svůj život je zalezlý v podzemním doupěti sestávajícím z mnoha spletitých chodeb a nikdy se ani neodváží vystrkovat svůj růžový lysý čenich na světlo světa. Podobně jako včely se staví i k reprodukci. Rozmnožovat se dokáže pouze jedna samice, která zároveň velí celé kolonii zvláštních hlodavců. Ostatní fungují jako dělníci, kteří mají za úkol hloubit chodby a shánět potravu, na vlastní potomky si mohou nechat zajít chuť. Zvláštní kastu pak tvoří „komorné“, které se starají o výchovu mláďat a péči o královnu. V případě jejich úmrtí je pak vůdčí samice nahrazena některou z těchto komorných.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Hroši ve dvorském safari parku si užívají letní teploty

Hroši ve dvorském safari parku si...

Teplé červnové počasí tráví hroši ve dvorském safari parku svou oblíbenou...
Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku Dvůr Králové vyzývají k omezení obchodu s ohroženými druhy

Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku...

V rámci kampaně OSN s názvem Wild for Life upozorňují na problematiku...
Velká výstava bezobratlých v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK

Velká výstava bezobratlých v...

Botanická zahrada PřF UK v Praze ožije v první polovině června nejrůznější “havětí”....
Smrt rukou člověka: Velemlok čínský je na pokraji vyhubení

Smrt rukou člověka: Velemlok...

Velemlok čínský (Andrias davidianus) je největším mlokem na světě, dosahujícím...
Lesní království v jižních Čechách

Lesní království v jižních Čechách

Nejnavštěvovanější turistickou destinací ČR je samozřejmě Praha. Další medailové...
V Mělčanech u Dobrušky se začne stavět protipovodňová ochrana

V Mělčanech u Dobrušky se začne...

I tak by se dal nazvat záměr Povodí Labe, které od roku 2000 usiluje o výstavbu...
Příběh zubrů v loveckém zámku Ohrada

Příběh zubrů v loveckém zámku...

Věděli jste, že v roce 1923 na světě zbylo pouze 53 zubrů? Příběh zubra,...
Posledních 90 let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí

Posledních 90 let patří v Evropě k...

Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze zveřejnil studii zaměřenou na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pekingské krveprolití aneb masakr u Brány nebeského klidu

Pekingské krveprolití aneb masakr...

Na počátku měla být tryzna. Avšak ta se poté proměnila v masakr,...
Tajemství Eiffelovy věže: Skrývá apartmán svého konstruktéra!

Tajemství Eiffelovy věže: Skrývá...

Už více než jedno století dominuje Paříži jedinečná věž. Zdárně přečká dvě...
Vznikly mariánskolázeňské oplatky z hostií?

Vznikly mariánskolázeňské oplatky...

V premonstrátském klášteře v severočeské Teplé se koná slavnost. Jenže právě došly...
Stanislava Leszczynská: Ta, která se postavila Mengelemu!

Stanislava Leszczynská: Ta,...

Učebnice jsou plné válečných hrdinů, kteří zabili stovky lidí. Ve válce však...
Kuriozní módní vlny: Botas picudas mexicanas

Kuriozní módní vlny: Botas...

Každý rok se objeví nějaká bizarní módní vlna. Některá vydrží pár let, jiná nepřežije...
Fugu: K smrti dobré sashimi

Fugu: K smrti dobré sashimi

Ryba s dobráckým úsměvem a naducanými tvářičkami vypadá, jako by neuměla do...
Skafandry: Móda pro astronauty!

Skafandry: Móda pro astronauty!

Vybavení astronautů mnohdy patří mezi skutečné technické zázraky. Třeba takový...
VIDEO: Jaké jsou ty nejšílenější sporty na světě?

VIDEO: Jaké jsou ty nejšílenější...

Slyšeli jste někdy o sjezdu na lopatě? Že ne? A co...
Egyptské protézy palců u nohy obstojí i v dnešní konkurenci

Egyptské protézy palců u nohy...

Tabaketenmut, dcera významného egyptského kněze se opře o stůl a pomalu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.