Nový objev: Proti HIV přes parazity

Nejnovější studie odhalila nečekanou možnost léčby AIDS. A to dokonce za pomoci látky, která už se v humánní medicíně běžně používá k jiným účelům. Proti parazitům.Nejnovější studie odhalila nečekanou možnost léčby AIDS. A to dokonce za pomoci látky, která už se v humánní medicíně běžně používá k jiným účelům. Proti parazitům.

Na světě každým rokem zemře 3 miliony lidí na AIDS. Podle předpovědí Světové zdravotnické organizace se AIDS stane do roku 2030 nejčastější příčinou úmrtí a současná věda zatím nezná spolehlivý lék, který by pacienty dokázal nebezpečného viru zcela zbavit. Umí pouze zpomalit jeho množení a oddálit rozvoj onemocnění.
„Nám se podařilo odhalit tajemství dlouhodobého přežívání viru v organismu,“ říká jeden z autorů studie Baek Kim z Rochesterské univerzity v USA. „Tím jsme také přišli na to, jak viru HIV velmi znepříjemnit pobyt v našem a možná i na to, jak se ho zcela zbavit.“

Vychytralý virus
Všechny retroviry (ke kterým patří i HIV) jsou závislé na množení buněk. Svoji genetickou informaci mají totiž zabudovanou do DNA hostitelské buňky, a tak se při jejím dělení automaticky množí také. Proto viry většinou napadají rychle rostoucí buňky. Jenže ty o nebezpečnosti svého rychlého způsobu života vědí své, a tak se v případě infekce virem nebo poškození DNA raději sami zabijí. Lepší mrtvá buňka než živý inkubátor pro nebezpečného parazita.
HIV ale tento problém řeší přímo geniální strategií. Napadá jak rychle se množící bílé krvinky T lymfocyty, tak makrofágy, které se v množení zrovna nepředřou. V časné fázi infekce tedy velká většina HIV armády pomře společně se sebevražednými T lymfocyty, ale zároveň jich část přežívá v makrofázích.

Tajemství dlouhověkosti
„Několik předchozích studií ukázalo, že právě infikované makrofágy slouží jako dlouhodobé zásobárny viru HIV, protože z nějaké neznámé příčiny přežívaly mnohem déle než zdravé,“ tvrdí Kim. „My jsme přišli na to, že za dlouhověkost makrofágů může HIV protein tat.“
Tat se zaplete do regulačního procesu enzymů, které mají na starosti množení a smrt buněk. Zcela přitom zhatí přípravu molekuly s názvem PTEN, jež má za běžných okolností za úkol držet na uzdě výrobu enzymu zvanému AKT, zabraňujícího naprogramované sebevraždě buňky. V důsledku toho se pak AKT začne vyrábět jako na běžícím pásu, buňky nemohou umírat a přežívají nezvykle dlouho. Tento protein byl také nalezen ve zhoubných nádorech obsahujících příliš dlouhověké buňky.

Léčba AIDS za dveřmi
Nejnovější práce Kimova týmu ukázala, že makrofágy infikované virem HIV produkují regulační bílkoviny PTEN o 40 % méně než zdravé. „Nejlepší zprávou na této skutečnosti je fakt, že nízkou hladinu PTEN už medicína umí řešit,“ vysvětluje Kim. „Miltefosin je látka, která brzdí výrobu AKT a kompenzuje tak nedostatek PTEN.“ V současnosti se využívá jako antiparazitální lék proti leischmanióze. Leishmanióza je kožní nemoc běžně se vyskytující se hojně například v Afghánistánu a v řadě afrických zemí. Postihuje kůži rozsáhlými vředy a destruuje pokožku i vnitřní orgány zvířat i lidí. Je způsobena prvokem leishmanií, kterou do kůže zanesou drobní komáři. „Máme tak k dispozici lék, jenž už je pro potřeby humánní medicíny otestovaný, kupodivu na jinou chorobu, ale který značně zredukuje populaci viru HIV v napadeném organismu,“ neskrývá optimismus Kim.

Nastříhaný virus
V roce 2007 se objevila studie, která nastínila, jak viru HIV znemožnit řádění v DNA lidských buněk. HIV patří mezi tzv. retroviry, tedy viry, které svou molekulu RNA nejprve přepíší do formy DNA, a tu pak začlení do DNA hostitelské buňky. Díky tomu mohu využívat metabolický aparát hostitele a množit se společně s dělením jeho buněk. Aby se však mohl virus do DNA lidské buňky začlenit, musí mít na obou koncích své molekuly určitou sekvenci bází. A právě tyto koncové sekvence se do značné míry podobají řetězcům, jež s oblibou „stříhají“ molekulární nůžky viru s označením bakteriofág P1. Sám se tímto způsobem jednoduše dělí. Prostě vytváří nekonečný řetězec dokola se opakujících sekvencí, a ty pak na označených místech stříhá. Koncové úseky řetězce HIV sice přestřihnout zatím nedokáže, ale podle genetiků z Ústavu Maxe Plancka v Drážďanech je jen otázkou času, kdy se jim podaří štěpící enzym upravit tak, aby to zvládl. Genetické plány pro tyto molekulární nůžky by se pak mohly vpravit do lidských buněk, a ty by se tím staly imunními proti nájezdům virů HIV.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Cukrovka a onemocnění zraku: kamarádi, kteří si bohužel rozumí

Cukrovka a onemocnění zraku:...

V České republice stoupá počet pacientů s diabetickou retinopatií. Vada...
Žloutenka? Lidstvo trápí již tisíce let!

Žloutenka? Lidstvo trápí již...

Nedávný vědecký výzkum, na kterém se mimochodem podílel i...
Vědci hledají další způsob, jak ulevit motýlím dětem

Vědci hledají další způsob, jak...

Nemoc motýlích křídel (bulózní epidermolýza) postihuje přibližně 1 z 50 000...
Roztroušená skleróza omezuje osobní život 96 % nemocných

Roztroušená skleróza omezuje...

Přerušení nervových spojení, ke kterému při roztroušené skleróze (RS)...
Život beze strachu: Urbachův-Wietheho syndrom

Život beze strachu:...

Ať už se nám to líbí nebo ne, strach je běžnou součástí lidského...
Izraelští vědci vyvíjí kapky, které nám „opraví” zrak

Izraelští vědci vyvíjí kapky, které...

Stačilo by pár kapek a mohli bychom odložit brýle. Krásná představa, že?...
Bierhanzlova mast… Britští vědci vyhlásili válku plešatosti

Bierhanzlova mast… Britští...

Vědci z univerzity v Manchesteru usilovně pracují na léku, který bude schopen...
Cytomegalovirus snižuje inteligenci, zjistili vědci

Cytomegalovirus snižuje...

Vědci z pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišli s překvapivým...
Smrt v rukách amerických vědců: Udrželi naživu mozky mrtvých prasat

Smrt v rukách amerických vědců:...

Poněkud kontroverzní záležitostí se v poslední době zabývali američtí...
Když vědci sledují život v buňkách

Když vědci sledují život v buňkách

Vědci ze specializovaného metabolomického pracoviště Biologického centra AV ČR v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Populární astrofyzik poskytl důkladné vyvrácení absurdního názoru, že Země je plochá

Populární astrofyzik poskytl důkladné...

Ve době družic, meziplanetárních kosmických lodí a vesmírných stanic s...
Umělý jazyk esperanto: Lingvistická perla, která hýbe světem

Umělý jazyk esperanto: Lingvistická...

Mluví jím přes 2 miliony obyvatel po celém světě. Pohledy a dopisy létají...
Český granát: Unikátní i tajemný drahokam

Český granát: Unikátní i tajemný...

Počátek příběhu o českých granátech se začíná odvíjet daleko v minulosti. Jako...
Sezení škodí víc než cigarety a alkohol!

Sezení škodí víc než cigarety a...

Která z běžných denních činností je největším zabijákem? Tak na to si...
Šokující historie: Léčil pirát svoje mužstvo kyselinou sírovou?

Šokující historie: Léčil pirát...

„Vypij moji medicínu,“  pobídne kapitán jednoho muže z posádky. Námořník do sebe...
Tornádo, vichřice, hurikán… Který vítr je nejničivější?

Tornádo, vichřice, hurikán…...

Lidé se odnepaměti musí potýkat s katastrofami, které způsobuje silný vítr. V...
Po transplantaci se žena změní: Stává se z ní muž?

Po transplantaci se žena změní:...

Na chirurgickém sále leží vážně nemocná žena. Nad ní se sklání hlavní chirurg: „Musím...
Vražda sekáčkem na led: Někteří lidé jsou pro internetovou slávu ochotni udělat cokoliv!

Vražda sekáčkem na led: Někteří...

Někteří lidé jsou pro internetovou slávu ochotni udělat cokoliv....
Takhle vypadá netopýr, který má rád krev!

Takhle vypadá netopýr, který má...

Jak je všeobecně známo, upíři krev doslova milují. Avšak nejde o nějaké...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.