Nejnovější objev amerických paleontologů rozlouskl dlouhodobé dilema o tom, co bylo dřív. Savec s blanitými křídly, nebo savec, který svou kořist zaměřuje za pomoci echolokace?

Vývoj netopýrů je pro paleontology z velké části stále ještě obestřen tajemstvím. Létající myši, jak se jim často přezdívá, jsou totiž přímo evoluční rychlíci. Ze stromových nelétavých hmyzožravců se přetransformovali do dnešní podoby během pár stovek tisíc let, a nezanechali proto po této éře svých dějin mnoho stop.
V současnosti tvoří netopýři a kaloni kolem 20 % všech savců, je jich popsáno přes 1100 druhů a stále ještě jsou vcelku pravidelně objevovány nové druhy. Až doposud byl za nejstarší známý druh považován exemplář pocházející z období před 52 miliony let, který byl objeven na známém nalezišti Fossil Butte National Monument Park v jihozápadním Wyomingu v USA. Nově popsaný druh přitom pochází ze stejného období i stejné lokality, jen má výrazně primitivnější znaky.

Dvacetidrápý netopýr
Zvíře kromě jiného mělo drápy na všech pěti prstech všech čtyř končetin, což mu také vyneslo přezdívku „dvacetidrápý netopýr“. „Jedná se zatím o nejsilnější důkaz toho, že se netopýři nejprve naučili létat, a teprve pak si osvojili echolokaci,“ říká k tomu Nancy Simon z Amerického muzea historie přírody v New Yorku. „Drápy nasvědčují tomu, že si při lovu pomáhali i končetinami, a tedy při tom nemohli létat. Přineslo to s sebou však další otázku. Čím se vlastně při lovu řídili?“ Přesnou odpověď vědci zatím neznají, ale předpokládají, že původně křídla netopýrům sloužila hlavně k úniku, až později zjistili, že za letu je výhodné také lovit, a osvojili si schopnost orientovat se za pomoci vysokofrekvenčních zvuků.

Myši s dlouhými prsty
Co vlastně netopýrům umožnilo jejich bleskový přechod od nelétavých zvířat ve velmi obratné vzdušné lovce? Před několika lety tento otazník vyřešili američtí vývojoví biologové z Denverského vědeckého centra, kteří srovnávali vývoj prstů u myší a netopýrů. Zjistili, že netopýři mají výrazně větší růstovou zónu prstních kostí. Překvapením ovšem bylo, že za touto skutečností stojí jeden jediný gen.
K rozvoji dlouhých prstů tedy před více než 50 miliony let stačila drobná mutace a předkům dnešních netopýrů se velmi rychle začaly protahovat prsty, na které pak už jen stačilo natáhnout kožnatou blánu. O tom, že k protažení prstů opravdu stačil tento jediný gen, se vědci přesvědčili jednoduchým pokusem. „Píchli jsme myším zárodkům bílkovinu, kterou tento gen kóduje do vyvíjejících se prstů. Rodila se nám pak mláďata s velmi výrazně protaženými prsty,“ vysvětluje Karen Searsová z Denverského vědeckého centra.

Rekordy z netopýřího světa
*Zvuky o nejvyšší frekvenci mezi netopýry vydávají a dokážou vnímat dvě podčeledi, kaloni a upíři. Poradí si s ultrazvukem o frekvenci až 210 kHz. Pro srovnání – člověk slyší maximálně 20kHz, delfíni však zvládají až 280 kHZ.
*Netopýři mají ze všech savců nejrychlejší tep. Během letu se vyšplhá až na neuvěřitelnou hodnotu 800 úderů za minutu. Během zimní hibernace však jejich srdce patří k těm nejlínějším – tepová frekvence klesá na pouhých 16 úderů za minutu.
*Nejlehčím netopýrem na světe je netopýrek thajský, který váží pouhých 1,7–2 g. Zároveň se jedná o druhého nejmenšího savce. Absolutním rekordmanem v tomto ohledu je hmyzožravec bělozubka nejmenší s hmotností maximálně 1,42 g.
*Největší rozpětí křídel mezi savci má kaloň Bismarckův, který je s roztaženými křídly široký165 cm.
*Největší uši v poměru k velikosti těla mezi savci má netopýr ušatý. Z celkové délky jeho přibližně patnácticentimetrového těla připadá pět centimetrů na ocas, pět centimetrů na trup s hlavou a pět centimetrů na uši.