Domů     Příroda
Jak vyzrát na pavoučí kanibaly? Genetickým podrazem!
21.stoleti 18.4.2008

Ač se mnoho lidí pavouků štítí, i tento osminohý hmyz může být v mnoha oblastech užitečný. Například pavoučí vlákno je pevnější nejen než ocel, ba dokonce i než kevlar, což je materiál, ze kterého se vyrábějí neprůstřelné vesty. Jenže, přimět pavouky, aby svůj poklad dobrovolně odevzdávali, je docela složité. 21. STOLETÍ vím prozradí, jak se s tím nyní vědci vypořádali.Ač se mnoho lidí pavouků štítí, i tento osminohý hmyz může být v mnoha oblastech užitečný. Například pavoučí vlákno je pevnější nejen než ocel, ba dokonce i než kevlar, což je materiál, ze kterého se vyrábějí neprůstřelné vesty. Jenže, přimět pavouky, aby svůj poklad dobrovolně odevzdávali, je docela složité. 21. STOLETÍ vím prozradí, jak se s tím nyní vědci vypořádali.

Ač lidstvo vymýšlí stále nové a dokonalejší materiály, přírodě se jen tak nevyrovná. Vždyť pavoučí vlákno, je pětkrát pevnější, než stejně tlusté nebo spíš tenké ocelové lanko. Už několikrát se stalo, že samičky pavouků (samci vlákna neprodukují) byly jako tkadleny vrženy do výrobního procesu. Obvykle neúspěšně.

Pavoučí farmy? Kanibalismus.

Po celá staletí se lidé pokoušeli pavoukům jejich vlákno „ukradnout“. Například již v 18. století Francouz Bon de Saint-Hilaire zřídil svou vlastní pavoučí farmu. Jeho sny, že se stane hedvábným magnátem, však brzy vzaly za své. Pavouci totiž byli uzavřeni v jednom prostoru a postupně se požrali navzájem.
Současní vědci, vědomi si minulých omylů, jdou na věc jinak. Na pomoc jim přicházejí nejmodernější technologie, zejména genetické inženýrství. Před několika lety američtí výzkumníci navrhli hodně netradiční způsob získávání pevného vlákna a to jeho získáváním ze struků koz. Japonští badatelé z naganské univerzity se však nyní vydali jednodušší cestou. Pavoučí geny vpravili do housenky bource morušového, ze kterého získává lidstvo vlákna pro výrobu hedvábí již déle než 5000 let. A výsledky experimentu jsou velmi nadějné. Japonci získali vlákno, které mnohem odolnější a pevnější, ale zároveň i jemnější než obyčejné hedvábí.

O pavoučí tajemství se zajímá i armáda
V praxi vše vypadá tak, že do vajíček bource je vstříknuta genetická informace pocházející z pavoučího druhu Nephila clavata. Zámotky, které poté housenky produkují, obsahují celých deset procent pavoučích proteinů. „Je to teprve jen začátek. Věříme, že se nám tento podíl podaří zvýšit až na padesát procent,“ tvrdí vedoucí výzkumného týmu profesor genetiky hmyzu, Masao Nakagaki.
O takový pevný a zároveň pružný materiál má samozřejmě zájem armáda. Ale mnohé možnosti jeho využití naskýtá i civilní sektor. Pavoučí vlákno by své uplatnění našlo v chirurgii, v optice, ve výrobě tenisových raket nebo rybářských vlasců. Jistě není bez zajímavosti, že některé druhy pavouků dokáží vyrobit až sedm druhů vlákna. Samotné vlákno se skládá ze tří druhů proteinů, které se od sebe zásadním způsobem liší. Jeden protein zajišťuje pružnost, pro pavoučí síť nezbytnou. Letící moucha, která do takové pavučiny narazí má dost energie a právě pružný protein ji pohltí. Další dva proteiny pak síť zpevňují. V podstatě se tedy jedná o kompozitní materiál (mezi kompozity patří například železobeton).
Vývoj v této oblasti napovídá, že pavoučí vlákno bude v praxi využíváno čím dál častěji. Kromě jeho získávání z geneticky pozměněného bource se někteří vědci věnují i jeho umělé výrobě. To už však je jiná kapitola.

Legendy o bourci morušovém
V Číně se traduje legenda o objevu hedvábí císařovnou Xi Ling-Shi. Císařovna údajně popíjela pod stromem čaj a do šálku jí spadl zámotek. Vytahovala jej ven, ale konec vlákna se jí omotal kolem prstu. Když odmotala všechno hedvábí uviděla kuklu a zjistila tak, že zdrojem toho hedvábí byla kukla.
Číňané si žárlivě střežili své znalosti o výrobě hedvábí. Jiná legenda praví, že jedna čínská princezna propašovala vajíčka bource morušového do Japonska, ukrytá ve svých vlasech a od té doby Japonci začali pěstovat bource a používat hedvábí. Jako zajímavost se uvádí, že na výrobu jednoho kimona je potřeba hedvábí z 2100 housenek bource morušového.

Předchozí článek
Související články
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz