Řecký praotec všech lékařů – Hippokratés (460 -377 př. n. l) prý hlásal „Co hlad nevyléčí, nic nevyléčí!“ Nejspíš ani netušil, kolik příznivců mu přinese i naše žhavá současnost. Naopak dost jeho následovníků dobrovolné hladovění odsuzuje a varuje před ním.
Když už jsme u klasiků z hlubin věků, řecký filozof Plútarchos (asi 40 – 125) doporučoval: „Místo léku hladověj den, dva.“ Půst jako lék se už v dávných časech ordinoval v Číně, Indii a Řecku. Zakladatel islámu Mohamed (asi 570 – 632) v Koránu Arabům nejen zakázal konzumaci vepřového, jako pokrmu nečistého a nezdravého, ale nařídil měsíční půst ramadán.
Věří v zákony přírody
Propagátor alternativní medicíny Jiří Cingroš argumentuje: „Podle zákonů přírody se organismus zbavuje nejdříve nepotřebných částic. Hadi například svlékají kůži. Při hladovění probíhají procesy očisty mnohem rychleji a životní síla, kterou většinou utrácíme na zpracování potravy, pomáhá vylučovat z těla nežádoucí tkáně a odpadní látky. Při hladovění každý den spalujeme asi půl kilogramu tkání, tuků, nádorů, hlenů, slizu a jiných zbytečností a kromě toho šetříme obrovské množství energie nezbytné k trávení – a nejen jemu…. Tělo se musí zbavit i všech odpadních jedovatých látek a zbytků potravy, protlačit devíti metry střev všechny pro zdraví nezbytné, ale i zbyteční látky, prvky a minerály z potravy…Usilovně pracují nejen srdce, ale i játra, ledviny, slezina, kůže a jiné…“
Odežene i leukemii?
Laicky se dá říci, že když je nezatěžujeme zpracováním potravy, mohou si na chvilku odpočinout. Díky tomu prý už člověk někdy může navždy odložit brýle, ba i začít slyšet! Dříve hubení při hladovění dokonce ztloustnou! Hladovkářský guru z Ruska G. P. Malachov poukazuje na velké úspěchy ruských speciálních klinik, kde se léčí hladem. Seznam takto likvidovaných nemocí zabírá desítky položek – od chřipky až třeba po leukemii, nádory, které hladové tělo údajně pozře. Obávané onemocnění už prý není strašákem ani pro Mgr. Adolfa Šlára. Tento sedmapadesátník nám v redakci prozradil, že se díky hladovkám zbavil potíží se srdcem, dál křečových žil, bolestí kloubů a dalších potíží, ba i šedin.
Madam měla hladovět 240 dnů!
Hladovění má trvat 7 – 45 dnů. Světový rekord od roku 1973 drží dvě ženy z Glasgowa, které připomínaly chodící spíže tělesného tuku. Normální váhu údajně dosáhly po 240 (!) dnech věrného přátelství s hladem. Z toho by vstávaly vlasy hrůzou na hlavě mnoha lékařům. Vedoucí nutriční terapeutka Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Tamara Starnovská varuje: „Nepravidelným stravováním a různými excesy, až už ve formě hladovění či přejídání, svůj organismus zatěžujeme. Odpůrci však tvrdí, že nějaký způsob hladovění je vlastní všem savcům; nikoli jen těm, kteří znají „zimní spánek“. Mezi námi, většina čtenářů se nejspíš raději nají!
Jak to vidí 21. STOLETÍ
Historie je prý učitelkou současnosti. Z dějin známe hojnost příkladů, kdy lidé umírali při hladomorech z neúrody, nedostatku jídla ve válce, při ztroskotání lodí v pustině či jiných katastrofách. Tehdy člověk kvůli nedostatku potravy hyne.
Druhý přístup naopak dokazuje, že lidé měli dostatečné zásoby potravy, ale přesto se jídla dobrovolně zřekli. Proč? Chtěli se duchovně zdokonalit – a také zbavit vážných nemocí, které se prý před vyhladověním strachy třesou –včetně rakovinných nádorů.
Celá věda, či přesněji náboženské učení, o půstech, dočasném dobrovolném hladu, v různých oblastech Země vycházela z předpokladu vzájemného energetického propojení lidí s okolním vesmírem.
Takové hladovění prý není nic jiného než výborný prostředek k tomu, abychom energeticky nevyvážený organismus znovu uvedli do pořádku. Z nejnovější doby rádi „hladovkáři“ uvádějí zjištění, že u laboratorních potkanů prodloužil pravidelný jednodenní půst v týdnu dobu jejich dožití dvakrát.
Ruskou ruletu připomínají dohady, jak dlouho by měla hladovka trvat, aby nemohla poškozovat organismus. Vcelku zelenou vlnu na silnici života mají názory, že negativní následky u zdravých lidí nemá krátkodobý půst, nebo podzimní či jarní očistná kůra, což je aktuální právě nyní. Extrémem však je hladovět třeba téměř měsíc.
Ani zde nelze vidět všechno černobíle, jeden názor pekelně zatracovat, druhý božsky vychvalovat. Mnoho záleží na individuálním přístupu jednotlivce, jenž se chce hladu dobrovolně vydat na milost.
Jednou z důležitých zvláštností starých doporučení (většinou ajurvédských) týkajících se hladovek je poučení, že organismus každého člověka má vlastní proporce energií, které se v průběhu hladovění mění. Proto se zájemcům individuálně doporučovala délka hladovění a podmínky provádění.
PRO
Mgr. ADOLF ŠLÁR
absolvent Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, pedagog, propagátor hladovění
Hladovky provádím přes deset let – od jednotýdenní až po více jak třítýdenní. Hladovka má neuvěřitelný efekt při regeneraci organismu..Už při krátkých hladovkách do pěti dnů dochází k velkému uvolňování usazenin, kterých se tělo potřebuje zbavit.Výrazně se zvyšují hodnoty krevních testů -například cholesterolu. Krví se z buněk dostávají usazeniny do tenkého střeva a dál přes tlusté střevo ven z organismu.K vyplavení škodlivin je zapotřebí průběžně opakovaný klystýr. Po očistě střeva od normálních výkalů začne z těla odcházet hnědočerná zapáchající voda. Znamená to, že se začínají důkladně čistit ostatní části těla. U hodně zaneseného těla doporučuji opakované postupně prodlužované hladovky. Je třeba pít dostatečné množství čisté vody, aby nedocházelo k dalšímu zanášení vodním kamenem Velmi důležité je ukončení hladovky, kdy se začíná pitím ovocných a zeleninových šťáv , nikoli současně, pak se pokračuje pojídáním ovoce a zeleninových salátů.
PROTI
MUDr. Kateřina Cajthamlová,
internistka, průvodkyně oblíbeného pořadu TV Prima „Jste to, co jíte!“
Hladovění se z lékařského hlediska dá označit jako stav, kde již dochází ke strukturálním a funkčním změnám v organismu, vyvolaným nedostatečným přívodem živin a zdrojů energie.
Každý ví, že zhubnout hladovkou dokáže každý, ale podle mne je to postup úplně špatný. Uvedu jasná fakta: Zatímco svalová tkáň potřebuje pohyb a živiny, tuková tkáň vydrží bez obojího. Avšak ti, kdo však hladoví, si zadělávají na to, že se jim takzvaně zbrzdí metabolismus a dojde k tomu, že si spotřebovávají vlastní svalovou tkáň a mění ji za tuk. Ještě horší je to pokud jde zejména o různé, podomácku zkoušené, typy hladovek. Sem patří i řada diet s dlouhodobým omezením kalorického příjmu již pod 6000 kJ u žen a cca 8000 kJ u dospělých mužů. Vedou k řadě závažných onemocnění – od poruch trávicího systému, ztráty svalové a kostní hmoty, až po rozvoj metabolických chorob včetně cukrovky a poruchy metabolismu živin. To nelze vůbec doporučit, jde o hazard se zdravím!
JAK HLADOVKU VIDÍ MEDICÍNA?
Existují patologické stavy (nemoci), kdy dochází k „vnitřnímu hladovění“ z příčin poruch vstřebávání (nemoci trávicího systému a vrozené poruchy), užití živin (hormonální, infekční, nádorová a metabolická nemocnění) či kvůli zvýšení nároků (hormonální změny, stavy po operacích či ztráty tělních tekutin). Lékaři znají i důvody vnější – hlad při nedostatku potravy, při nechutenství či psychických chorobách,
V kontrastu s tím je hladovění záměrné, jehož vliv na organismus záleží na mnoha faktorech:
1) věk, pohlaví, tělesná stavba, fyzická aktivita, psychický stav a zdravotní stav hladovějícího
2) postupný či náhlý nástup (chcete-li „nácvik“na) hladovění
3) celková doba hladovění
4) pomocné prostředky a dietní doplňky, které záměrně hladovějící užívá (čaje, rostlinné preparáty a další)
ČTENÁŘSKÁ ANKETA INTERNETOVĚHO VYDÁNÍ 21. STOLETÍ
Hladovění (pouze konzumace vody aj.) ve vztahu ke zdraví
1. Pomáhá v případě, pokud je delší než týden. 31%
2. Je vhodné jen po omezenou dobu (tradiční půsty). 17%
3. Prospívá pouze lidem s krátkodobou redukční dietou. 10%
4. Může výrazně ohrožovat zdravotní stav. 29%
5. Nemám dostatek informací. 13%
